Hostim

Hostim

Od historie k dnešku
Městečko Hostim leží 9 km východně od Moravských Budějovic v mírně zvlněné krajině Jevišovické pahorkatiny. V minulosti mělo významné postavení díky tomu, že bylo sídlem majitelů hostimského panství. Od toho se odvíjel jak hospodářský, tak i společenský život v městečku.

Osídlení zdejší lokality je dokládáno již v nejstarších dobách. Náhodné archeologické nálezy zůstatků nástrojů a předmětů lineární keramiky potvrdily osídlení zdejší oblasti již v mladší době kamenné (neolitu), tj. před 7 tisíci lety. Další archeologické výzkumy pak odkryly v lokalitě „ Za Ovčírnou" - hradiště z pozdní doby kamenné (eneolitu). Osídlení je dokládáno i slovanskou kulturou v protohistorické době. Nalezené nástroje jsou uloženy v MZM Brno a JMM Znojmo /(viz V. Poborský - V. Vildomec, Pravěk Znojemska, str. 170).

První písemná zmínka o Hostimě je z roku 1325, kdy je v listinách zapsán jako majitel vsi vladyka Heřman z Hostimě. Je zajímavé, že kostel i farnost hostimská byly již v roce 1322 zapsány do vlastnictví kanonie premonstrátek v Perneggu v Dolním Rakousku, pod který spadaly až do roku 1481.

Hostim leží nedaleko významné obchodní cesty, dříve zvané Haberská stezka, později také Císařská cesta, po které se ovšem vedle obchodníků mnohdy přesouvala i válečná vojska. Ochranu zdejších obyvatel proti válečným pohromám zajišťoval nedaleký hrad Bukovina, při němž se nacházela i ves Bukovín. Hrad Bukovina se poprvé připomíná v roce 1173, kdy je jako majitel uváděn Hrut z Bukoviny, a to na falzu ze 14. století. Skutečné dokončení hradu je datováno do r. 1337. Palác hradu o velikosti 11 až 13m x 40 m patřil k největším své doby na Moravě. Hrad spolu se vsí Bukovínem i ves Hostim byly vypáleny a obyvatelé povražděni při tažení husitských vojsk na Moravu v 1. polovině 15. století. V r. 1481 je již hrad uváděn jako pustý.

Název obce je pravděpodobně odvozen od jména Hostimír. Názvy obce se během věků uváděly různě, např. 1325 Hostim, 1349 Hostym, 1385 Hestings, 1492 na Hostimie, 1633 Hessding, 1872 Hoosting nebo Hostín, 1893 už Hostím či Hoosting. (uvádí Vlastivěda moravská – Moravskobudějovicko, Jemnicko, str. 576). Hostim najdeme již na Fabriciově mapě Moravy z r. 1575 a také na Komenského mapě z r. 1627.

Rozvoj obce Hostim
Po roce 1945 byl konfiskován podle benešových dekretů majetek Trauttmansdorfů. Velkostatek byl následně grafickým přídělem rozdělen a přídělovou komisí, jejímž předsedou byl Vavroušek František, přidělen všem zájemcům. Za tento majetek se hradila státu tzv. přídělová cena. Některý majetek zůstal státu.

Obec Hostim získala mimo jiné zámek s přilehlými budovami, les Daleká, Telátko, Hájíček, pozemky pod jízdárnou, vedle správcovství (pro výstavbu nové školy), park. Po roce 1948 přešel všechen majetek obce Hostim do vlastnictví státu a MNV Hostim vykonával pouze správu tohoto majetku. Do zámku se přestěhovala kancelář OÚ, pošta, knihovna, četnická stanice. Byla zde zřízena také prádelna, sál v patře byl využíván na pořádání kulturních akcí.

Od roku 1950 zde byl i matriční úřad, pod který spadaly obce Hostim, Zvěrkovice, Prokopov, Jiřice, Blanné a Boskovštejn. Matrika zde byla až do roku 1959, kdy byla obec začleněna pod matriční obvod v Blížkovicích, kam patří dodnes.

Zámek nebyl využíván jen pro potřeby obce. Od roku 1947 zde trávily prázdniny děti z Brna. Zabraly vždy celé patro. V roce 1951 byla místo rekreace dětí v zámku zřízena škola pro lidovou správu, ve které se vzdělávali nově zvolení zástupci místní samosprávy. Pro nynější využití zámku jako domov důchodců byl objekt upraven v roce 1956, první důchodci se přistěhovali v dubnu 1957.

Pro lepší dostupnost Moravských Budějovic, kde byly také pracovní příležitosti pro obyvatele obce, bylo do vsi zavedeno v roce 1950 autobusové spojení. První autobus jezdil na lince Moravské Budějovice - Hrotovice.

Celkový rozvoj obce Hostim v poválečných letech nebyl tak dynamický jako třeba v nedalekých Blížkovicích, střediskové obci. Také přičlenění okolních obcí Jiřice, Prokopova a Blanného pod sloučené MNV Hostim znamenalo rozdělení investic i pro tyto obce. Mladí lidé se stěhovali do měst, počet obyvatel ve vsi stále klesal. Nejvíce ale poklesl počet obyvatel po válce, kdy se obyvatelé obce stěhovali do pohraničí, osídlovali převážně obce Dobšice a Štítary, ale i Popice či Běličovice u Jemnice a odstěhovalo se 200 lidí.
V roce 1950 žilo ve 171 domech 547 obyvatel. V roce 1961 530 obyvatel, v r. 1970 451 obyvatel ve 140 domech, v r. 1980 438 obyvatel ve 139 trvale obydlených domech, v r. 1990 476 obyvatel ve 132 trvale obydlených domech.

Rozvoj obce od roku 1990
Obec Hostim se stala opět vlastníkem nejen svého historického majetku, ale i státního, který jí byl dán do správy během minulých let. Obci tak byl vrácen objekt zámku – dominanta obce a dále zemědělské pozemky a lesy. Naopak v restitučních řízeních vrátila původním vlastníkům nebo jejich potomkům domy č. p. 114, 16, pivovar, sokolovnu, zahradnictví a zemědělské pozemky.

Život v obci se měnil pod vlivem změny nejen politické, ale i ekonomické. Po počátečním váhání i zde se počali prosazovat soukromí zemědělci, řemeslníci, živnostníci a jiní podnikatelé. JZD Družba Blížkovice se transformovalo do nového družstva vlastníků Agrodružstva Blížkovice. V katastru obce Hostim byly z družstevních lánů vyčleněny restituované pozemky pro soukromé rolníky, kterých je k dnešnímu dni v obci Hostim 12. Celková výměra vrácených pozemků činí 63 ha.

Obec Hostim navázala na svoji bohatou historii. Jakoby chtěla dohnat vše zanedbané, došlo k rozmachu výstavby v obci. Budovaly se nové inženýrské sítě, zajistila se stavební místa pro individuální výstavbu rodinných domků, upravila se zanedbaná zeleň kolem zámku a na návsi, postavila se hala pro využití jak sportovní tak i společenské. Kromě toho jsou nemalé částky vynakládány na údržbu obecního majetku i historických objektů v majetku církve.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://mesta.obce.cz/vismo/index.asp?id_org=4574, na kterých najdete další informace.