Vedrovice

Vedrovice

Obec Vedrovice se nachází v okrese Znojmo a leží asi 6 km jihovýchodně od města Moravský Krumlov. Má přibližně 820 obyvatel.

Vedrovice, složené z původních dvou obcí Zábrdovic a Vedrovic, spadají do Dyjskosvrateckého úvalu. Je zde zemědělská půda, obdělávaná zemědělci a příležitostně brigádníky.

První písemná zmínka o Vedrovicích se váže k roku 1369. Původ názvu obce je odvozen od osobního jména Vydra. V 17. století Vedrovice válkami úplně zpustly. V 18. století byla založena zdejší škola, díky které je i dnes výchova a vzdělání na velmi dobré úrovni.

Za povšimnutí stojí významná chráněná technická památka, jediný kompletní objekt tohoto druhu na jižní Moravě, zapsaný v seznamu kulturních památek. Jedná se o větrné kolo s čerpadlem vody. Montáž proběhla v roce 1912-14.

Okolo Vedrovice se vyskytují významné krajinné prvky, mezi než patří např. Stará hora - obnažená vyvřelá hornina - a Čertova díra - pásmo skal, na kterých lze najít ohrožené druhy flóry České republiky.

V obci je také prováděn více než třicetiletý archeologický výzkum, jehož vrcholem bylo nalezení plastiky "Venuše" patřící k tzv. střelickému typu.

I kulturní a sportovní vyžití mají ve Vedrovicích své místo. Do různých společenských akcí se zapojují místní spolky, školy i obecní úřad. Obec připravuje stálou výstavu ze své historie, uvažuje také o možnosti ubytovacího zařízení jako doplňku pohostinských služeb.

Obec Vedrovice má určitě svými technickými, historickými i archeologickými památkami, ale i okolím a kulturou co nabídnout.

Historie
Vedrovice leží přímo na bývalém rozhraní dvou národnostních celků. Starší občané si ještě dobře pamatují dobu, kdy všechny okolní obce byly německé a v období německé okupace byla jediným spojením s českým vnitrozemím lesní cesta do Moravských Bránic.

Přes toto obklíčení německým prostředím, které trvalo po staletí, zůstala obec vždy česká. A tak na rozdíl od okolních obcí, je ve Vedrovicích ještě řada rodin, jejichž předkové zde žili a pracovali po řadu generací. Často si ani neuvědomujeme, že na hřbitově u kostela byli pohřbeni nejen ti, jejichž jména jsou vyryta na pomnících, ale také jejich dědové a pradědové, jejichž jména byla již dávno zapomenuta. A přece to byli právě oni, kteří svou prací a činy spoluvytvářeli historii Vedrovic a jsou tedy její součástí.

Je velmi pravděpodobné, že Vedrovice (nikoliv však Zábrdovice) existovaly již v průběhu 11. či 12. století. Z tohoto období totiž pocházely hroby, které za zdí místního hřbitova zachránil již před 100 lety archeolog J. Knies.

Téměř všechny názvy obcí končící na -ice jsou tzv. jména čelední a jsou odvozena od jmen zakladatelů či majitelů vesnic. Tak např. obyvatelé vsi, která patřila Kubešovi (Jakubovi), se nazývali Kubšici a ves tedy Kubšice. Rovněž vznik obcí s těmito jmény se klade od 10. do 13. století. U Vedrovic můžeme předpokládat, že patřily nějakému Vydrovi a nazývaly se původně Vydrovice. Však také na staré pečeti Vedrovic je vyobrazena ženská postava - zřejmě P. Maria - držící v pravé ruce vydru. Ovšem místní podhorácké nářečí, které je blízké hanáckému (be sme bele), změnilo už tehdy Vydrovice na Vedrovice.

Poprvé se název obce ve starých listinách objevuje až v roce 1363. V tomto roce majitel krumlovského panství pan Čeněk z Lipé dovolil krumlovskému řeholnímu řádu augustiniánů užívání té části lesa (nazývaného Freynwalt), která ležela "při cestě vedoucí do Vedrovic". A to v té délce od začátku lesa až po jeho konec a v šířce od uvedené cesty až po samý vrchol Leskounu. Kromě samotného faktu, že se v této listině vůbec poprvé uvádí existence Vedrovic, nás bude jistě zajímat, kudy zmiňovaná cesta vedla. Zde je nutno poděkovat našim předkům za to, že po celá staletí neměnili názvy polních tratí, kde cesta vedla.

Mezi dnešní oborou a Vedrovicemi je dodnes polní trať "U Krumlovské cesty". Tato cesta existovala ještě v roce 1982 a teprve rok nato byla zrušena při výstavbě meruňkových sadů. Lze tedy předpokládat, že uvedená cesta vedla z Krumlova přes Rakšice k lesu a v místě, kde dnes silnici protíná železniční trať, pokračovala přímo lesem na tuto krumlovskou cestu u Vedrovic. V názvech polních tratí se dochovaly ještě další staré cesty vedoucí z Vedrovic. Důležitá byla zejména cesta do Ivančic, kde se konávaly časté trhy. Ivančice se nazývaly dříve Ejvančice, a cesta byla proto označována jako ejvanecká, zkráceně vanecká, a vedla z Vedrovic kolem polí, která se dodnes nazývají "Vanecka".

Další písemná zpráva pochází z roku 1369. Tehdy pan Jindřich z Lipé prodal pánům Kravař město Krumlov i s hradem, ves Rakšice, rybníky u Dobřínska a hájovnu či myslivnu, ke které patřily dva hony polí ve Vedrovicích. Vesnici samostatnou i tedy páni z Lipé ponechali. Byl to jeden z nejmocnějších šlechtických rodů na Moravě, jeho příslušníci zastávali vysoké úřady při královském dvoře. Část svých rozsáhlých statků propůjčovali k užívání čili v léno nižším šlechticům (vladykům, rytířům, zemanům). Tyto tzv. manové byli za to povinni svému pánovi různými službami, zejména doprovázet jej s vlastní ozbrojenou družinou při válečných akcích na vlastní náklady.

Památky obce
V naší malé obci se nachází několik překrásných památek.

Jednou z nich je Kostel sv. Kunhuty a druhá je Větrné kolo.

A za zmínku stojí i nedaleká Čertova díra.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vedrovice.cz/cz/index.php, na kterých najdete další informace.