Bystřice nad Pernštejnem

Bystřice nad Pernštejnem

Současnost
V 19. století město zaznamenalo hospodářský rozkvět, kdy zde k velkému rozvoji řemesel. Největší stavební rozmach je spojen s těžbou uranové rudy v 60. letech 20. století. V průběhu několika desítek let město ztrojnásobilo počet obyvatel.

Dnes má Bystřice nad Pernštejnem 9 007 obyvatel a je obcí s rozšířenou působností státní správy. Správní obvod zahrnuje zhruba jednu třetinu okresu Žďár nad Sázavou.

V současné době dochází k útlumu těžby uranové rudy a proto město podporuje vznik nových pracovních příležitostí, především v průmyslové zóně, kde již funguje několik nových podniků. Investorům jsou k dispozici i další pozemky s potřebnou infrastrukturou. Město vybudovalo moderní kotelnu na biomasu, která zásobuje teplem většinu města. Má vlastní čistírnu odpadních vod, která v roce 2004 projde rozsáhlou modernizací. Je také z velké části plynofikováno.

Město je přirozeným střediskem kulturního a společenského života oblasti. Vzdělávání zde slouží 9 školských zařízení.

Příroda mezi hlubokým údolím Svratky a úpatím Žďárských vrchů láká k vycházkám bez ohledu na roční období. Krása okolí Bystřice slibuje do budoucna prudký rozvoj turistického ruchu.

V letech 2000 až 2002 byl vybudován nový sportovní areál. Zahrnuje moderní víceúčelovou sportovní halu s bazénem, horolezeckou stěnou, posilovnou, squashovým hřištěm, bowlingem a kuželkami. Dále zde návštěvníci najdou venkovní vyhřívané koupaliště s třemi bazény, z nichž jeden je se slanou vodou. Součástí areálu jsou dvě fotbalová hřiště s travnatým povrchem, víceúčelové hřiště s umělým trávníkem, dva tenisové antukové kurty a hřiště na beach volejbal.

Historie
Jméno města se odvíjí od bystřiny, ve starých pramenech jmenované Říčka, místními obyvateli nazývané Bystřička.

Ve výhodné poloze bylo městečko založeno ve 13. století jako správní středisko kolonizovaného kraje šlechtickým rodem erbu zubří hlavy, pány z Medlova, později z Pernštejna. Za nejstarší doklad o Bystřici byla považována listina z r. 1220, později se však prokázalo, že jde o falzifikát, vytvořený místním rodákem Antonínem Bočkem, moravským historiografem v Brně. Za nejstarší písemnou zprávu tak lze považovat až padělanou listinu z let 1258 - 1298, hlásící se k roku 1238. Pravděpodobně v letech 1235 - 1238 vznikl kostel. Zasvěcení sv. Vavřinci je ve 13. století typické právě pro osady zřizované jako místní střediska.

Z několika majetkových převodů ve 14. století vyplývá, že Bystřice už opravdu byla hospodářským, správním a obchodním centrem okolních vsí pernštejnského panství. Na městečko byla povýšena před rokem 1348. V té době také přešla do majetku moravských markrabat, a proto se objevil na pečeti jejich znak. Roku 1403 uděluje Bystřici Vilém z Pernštejna právo odúmrť a svobody volného prodávání majetku movitého i nemovitého.

V roce 1458 král Ladislav potvrdil právo výročních trhů o sv. Ludmile a v roce 1477 se připomínají trhy o sv. Jiří a sv. Václavu. Od počátku 15. století až do roku 1588 patřila Bystřice de facto Pernštejnům. Za jejich vlády, zejména Viléma a Vratislava se městečko utěšeně rozvíjelo a první polovina 16. století znamená pro ně vrchol jeho slávy.

Nejdůležitějším datem v dějinách města je rok 1580, kdy císař Rudolf II. povýšil Bystřici na město a udělil jí nová privilegia. Město k té příležitosti dostalo nový znak: "Znak má štít žluté či zlaté barvy, od svrchu až ke spodu štrichem modré nebo lazurové barvy na dvě pole rozdělený, v pravé polovině štítu má být vykresleno půl zubří hlavy, přes chřípě má být protažena houžev, v druhé levé polovině má být půl ptáka - orla rozkřídleného v černé barvě"; současně obdržela Bystřice i právo pečetit červeným voskem.

Po smrti Vratislava z Pernštejna město často střídalo majitele a jeho rozvoj ustal. Také třicetiletá válka citelně zasáhla. Po několikerém průchodu vojska byly, jak město tak i okolí, zpustošené.

Rozvoj Bystřice je spojen se zavedením železnice do města v červnu 1905 a pak především s rozmachem uranového průmyslu v Dolní Rožínce od konce 50. let. Díky uranovému průmyslu zde vyrostla dvě velká sídliště a počet obyvatel vzrostl na 8 600. Od 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko "nad Pernštejnem".

V letech 1949 - 1960 byla Bystřice okresním městem, do působnosti ONV spadalo původně 93 obcí. V roce 1963 byla postavena poliklinika a v 70. letech dostalo novou tvář náměstí s řadou nových obchodů, úřadů a institucí. V tomto trendu se zvláště výrazně pokračuje po roce 1990. V roce 1953 bylo v Bystřici otevřeno Gymnázium. Nová, moderní budova Gymnázia byla postavena v roce 1997. V roce 1953 byla otevřena i čtyřletá zemědělská technická škola s maturitou. Budova SZTŠ z roku 1961 patřila mezi nejmodernější v Evropě.

Turistické zajímavosti
Původně raně gotický kostel ze 13. století prošel několika přestavbami. Trojlodí a kruchty vznikly až roku 1699 a daly kostelu dnešní pozdně barokní ráz. Dvě věže v průčelí vyrostly až po demolici jediné věže v roce 1750.

Bystřice má ještě renesanční kostel sv. Trojice na hřbitově z roku 1615. Původně sloužil evangelíkům. Na Černém vršku je barokní kaple sv. Anny z roku 1749. V Bratrské ulici dříve stávala modlitebna Českých bratří. O špitálu se píše poprvé v roce 1465.

Radnici měla Bystřice od roku 1501. Budova radnice na náměstí byla v dnešní podobě vystavěna v roce 1808. Dnes v ní sídlí Městské muzeum. Na náměstí jsou památkově chráněné domy č. p. 1 budova muzea, č. p. 52 z roku 1756 a č. p. 62 a 64.

Kašna na náměstí je z roku 1845 se sochami Cyrila a Metoděje. Nad kašnou stojí sloup Panny Marie z roku 1727 se čtyřmi patrony města - sv. Janem Nepomuckým, Vavřincem, Šebestiánem a Florianem. Na horním konci náměstí stojí pískovcový kříž s Pietou z roku 1881.

Před základní školou na Tyršově ulici je umístěna údajně nejkrásnější socha T. G. Masaryka. Zhotovil ji Vincenc Makovský.

Hrady a zříceniny Bystřicka

Aueršperk
Tento hrad byl v minulosti znám též pod názvy Auršperk, Auersperg, Ušperk a Ungersberg.

Historie této stavby je zahalena tajemstvím. Není přesně známo datum založení ani jméno zakladatele. Ale poněvadž se hrad nacházel na území Pernštejnů, můžeme předpokládat, že jej dali zbudovat oni. Aueršperk je o něco mladší než Zubštejn, který je považován za nejstarší v oblasti. Datum vzniku se dá pouze odhadovat na konec 13. století, protože podle historických údajů používal v roce 1325 pan Jimram z Pernštejna také přídomku z Aueršperka. Nejasné však nejsou jenom počátky hradu. Stejným tajemstvím jsou zahaleny i další dějiny a také zánik. Aueršperk byl v roce 1406 zmiňován jako pustý. Jak, kdy a proč byl opuštěn není možné určit.

Dalečín
Hrad Dalečín byl též znám jako Tollstein. Název se shoduje se jménem osady, která vznikla na horním toku řeky Svratky. Se vší pravděpodobností se jednalo o hornickou osadu, čemuž nasvědčuje i zasvěcení kostela patronu horníků svatému Jakubu Většímu.

Pernštejn
Hrad se zachoval dodnes ve své neporušené goticko renesanční podobě tak, jak jej dostavěli v 1. polovině 16. stol. Pernštejnové, tehdy nejbohatší a nejmocnější panský rod Českého království. V erbu měli Pernštejnové zubří hlavu s nozdrami protaženými houžví. Erb souvisí s rodovou legendou pocházející z konce 16. stol., podle níž prapředek rodu, uhlíř Věňava, ulovil mohutného zubra, živého ho přivlekl před krále, a tam zabil.

Pyšolec
Tento, původně rozsáhlý, hrad byl postaven v raně gotickém slohu v první polovině 13. století. Z historických pramenů se o něm poprvé dozvídáme v roce 1350. Tehdy byl hrad prodán Ješkovi z Kounic Filipem mladším z Pernštejna. Již tenkrát byl hrad rozbořen a v sutinách. Po Ješkově smrti se hrad Pyšolec znovu vrátil do panství Pernštejnů. Ne však na dlouho, protože roku 1359 byl stále ještě zbořený Pyšolec i s územím až k říčce Bystřičce vyměněn Filipem s markrabětem Janem. Markrabě ještě v témže roce získal podíl, jenž patřil Ješkovi z Boskovic a hrad byl jako zeměpanské zboží obnoven.

Zubštejn
Zřícenina tohoto hradu je v místním kraji snad nejznámější. Zubštejn, ve středověku nazývaný Lapis neboli Kámen, patří k nejstarším u nás. První listinná zmínka o něm pochází z roku 1214. Tehdy měl tvořit strategickou obranu obchodní cesty vedoucí z Brna na Poličku, korytem řeky Svratky. Bohužel, jedná se o moderní falsifikát bystřického rodáka a historiografa Antonína Bočka. První opravdu spolehlivá zmínka je z roku 1348. A už tehdy je zmiňován jako opuštěný.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bystricenp.cz/, kde najdete další informace.