Vír

Vír

Historie
Název dostala tato obec od místní skály Vířiny, kde se na řece tvořily nebezpečné vodní víry. První písemné zmínky o naší obci poukazují na dobu kolem roku 1047, později je zmiňována až v roce 1364, kdy připadla do vlastnictví rodu Pernštejnů, v té době Vojtěchu z Pernštejna. Od 16. století patřila trvale pánům z Kunštátu.

V minulosti tu probíhala těžba železné rudy, kterou od šestnáctého století až do století sedmnáctého zpracovávala místní huť a hamr. Tyto budovy se nedochovaly, pouze pod dolní vyrovnávací hrází (Vír II) jsou patrné základy a náhon na mlýnské kolo. Osobně tuto lokalitu považuji za jedno z možných míst výše zmiňovaných budov.

V průběhu druhé světové války byla tato oblast známá rozsáhlou partyzánskou činností.

V šestnáctém století byla poblíž Víru ve směru k Bystřici n. Perštejnem založena Hrdá Ves, která byla až do roku 1954 samostatnou obcí. Toho roku se spojila s Vírem pod názvem Vír-Hrdá Ves, ale dnes už je to pouze část celku se jménem Vír.

Dnešní rozloha obce je 531 ha.

Rozloha Hrdé Vsi činila 0,7 km², v druhé polovině sedmnáctého století to bylo 32/64 lánů s 8 obydlenými domy. Na konci století osmnáctého zde žilo 103 obyvatel v 11 domech. V první polovině století devatenáctého se počet domů rozrostl na 15, ale obyvatel ubylo na 89 v poměru 22 evangelíků na 67 katolíků.

Turistické zajímavosti

Vírská přehrada
Vírská údolní nádrž přehradila svojí mohutnou hrází tok řeky Svratky v jednom z nejužších míst údolí, a obě její krajní stěny jsou pevně ukotveny ve skalních stěnách. Se stavbou se započalo roku 1947 a roku 1958 byla uvedena do plného chodu. Vystavěním její 71 metrů vysoké hráze vzniklo jezero o maximální rozloze 223,5 ha, a bohužel ve svých vodách skrylo také několik vesnic. Například Chudobín u Dalečína nebo část Korouhvice.

Skály nad Svratkou
Řeka Svratka vytváří u Víru nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině. Výškové rozdíly tu dosahují až horských parametrů – více než 300 metrů. Podobné najdeme ještě pod Nedvědicí u Doubravníku a Prudké. V údolí Svratky i jeho širším okolí tak vznikly hlavně zásluhou členitého reliéfu mimořádně působivé krajinné scenérie, které byly hlavním motivem k vyhlášení rozsáhlého přírodního parku Svratecká hornatina. K jeho turistické atraktivitě a přírodní pestrosti přispívá i množství skalních útvarů, suťovisek a kamenných moří na příkrých údolních svazích Svratky a jejích přítoků.

Skalní vyhlídky nad Vírem
Okolí Víru se strmými svahy a skalními ostrohy přímo vybízí k objevování jeho krás z výšek. A nejenže k tomu vybízí, ono je k tomu dokonale uzpůsobeno.

Klubačice
Skalní stěna nad meandrem řeky, strážící údolí i obec samotnou. Shlédnout můžete na velkou část Víru i Hrdou Ves, jenom cesta sem je trochu obtížnější. Nejlépe se sem dá patrně dostat od přehrady cestou vedoucí k vysílači nad vesnicí a kolem něj dolů ke srázu, kudy už vede pěšina až k vyhlídce. Ta tu stála již na začátku století, přesněji v roce 1911. Vzpomíná na ni pamětní deska zasazena do skály v místě vyhlídky. K bezpečnosti také přispívá nové železné zábradlí, takže ani slabší povahy se nemusejí bát.

Kobylí skála
Název dostala podle kruté pověsti, kdy na ni vyjížděli postupně tři bratři na koních, usilujíce o ruku spanilé princezny. Na jejím nejvyšším místě se museli otočit, ale povedlo se to až třetímu, který kvůli marnivosti princezny (nebo to byla jen urozená dívka?) přišel o dva bratry a její smrtí je pomstil.

Je to patrně nejkrásnější vyhlídka zde v okolí, a také je obtížně dostupná. Shlédnout můžete na vodní hladinu přehrady, která se rozlévá pod skálou a táhne se údolím až k Dalečínu. Ovšem málokdo ví, že ještě lepší výhled je ze skalního hřebenu nad samotnou „Kobylinou“, ale dostat se tam už vyžaduje i notnou dávku překonání strachu z výšek a zapření pudu sebezáchovy.

Hraběcí stolek
Tato vyhlídka leží přes řeku přímo proti Pyšolci nad širokým meandrem Svratky a dříve tu stávala dřevěná rozhledna. To je ovšem minulost, kterou připomíná pouze kamenná zídka na nejvyšším bodě skály. Turisté si mohou prohlédnout dolní přehradu (Vír II) a také Pyšolec, který je ovšem většinu roku skryt v listnatém lese. Cesta sem není nijak značená, i mnoho místních by ji nenašlo. Proto nabízí nádherný klid a ticho přírody.

Horymírka
Poslední z vyhlídek, strážící konec obce ve směru na Rovečné. Její vrcholek je ohrazen železným zábradlím, ale úzké údolí zamezuje lepšímu výhledu. Značená cesta sem neexistuje.

Krajina
Obzvláště krásná a divoká je krajina na východním břehu říčky Bystřičky v úseku od Aueršperku po tábor Jitřenka. Zdejší prudké svahy a skalní útvary nabízejí mnoho míst k prohlédnutí případně k toulkám dál od civilizace (to je splněno dokonale).

Současnost
Obec Vír je rozložena v údolí podél toku řeky Svratky, které je ze dvou stran obklopeno strmými svahy, ze severní strany přehradní nádrží a pouze jižní strana údolí je otevřená a klesá níže k Brnu.

Tato rokle byla po staletí a tisíciletí vytvářena dravou řekou Svratkou (dříve Švarcavou), jejíž koryto se nevyhnulo žádné části vesnice, až bylo v tomto století svedeno do umělého řečiště pod kopcem nazývaným Povrchnice, místním známý jako „Kača“ a následně v 60. letech přehrazeno Vírskou přehradní nádrží.

Klimatické podmínky údolí jsou mírného rázu, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 6–7 stupňů Celsia. Řeka Svratka také podnebí významně ovlivňuje. V létě vzduch příjemně ochlazuje, protože proud její vody je odebírán z nejspodnější hladiny přehrady, kde teplota vody ani v létě nesahá k nijak závratným hodnotám, a v zimě údolí mírně otepluje, protože její teplota se pohybuje kolem 4 stupňů Celsia.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.virvudolisvratky.cz/, kde najdete další informace.