Dalečín

Dalečín

Historie
Název obce je patrně odvozen od osobního jména Daleca, což může být podoba některého ze jmen jako Dalebor nebo Dalemil. Pravopis názvu se v průběhu staletí mění, ale výslovnost zůstává prakticky stejná (Daleczin i Daleczyn, Daletčín, Dalecžin, Dalletchin a pod). První nedoložené zmínky o vzniku Dalečína jsou datovány do roku 1086. Tehdy ještě pod jménem Daletice. Věrohodnost této zprávy je však zpochybňována.

V době feudalizace kraje se dostal Dalečín do držení pánů erbu křídla (pozdější Mezeříčtí z Lomnice). Stal se střediskem statku, k němuž patřily mnohé okolní vsi.

První skutečně spolehlivá zpráva o Dalečíně pochází z roku 1349. Tehdy jej Klára, manželka Znaty z Tasova, postoupila spolu s Písečným a Dětochovem (nedaleká ves Vítochov - místní část Bystřice nad Pernštejnem s gotickým kostelíkem) svému manželovi, ale již roku 1358 prodala dalečínské zboží dědičně Jimramovi z Pernštejna. Na této listině je poprvé spolu se vsí jmenován i hrad a farní kostel, který stojí na severozápadě vesnice a je zasvěcen svatému Jakubu Většímu, patronu horníků. Roku 1390 je jmenována v Dalečíně i tvrz.

Spolehlivé zprávy o Dalečíně v době středověku nám poskytují zejména Moravské zemské desky. V nich nalezneme i zápis o prodeji Dalečína Janem z Pernštejna vladykovi Pavlu Katharynovi z Katharu roku 1588. Dva roky poté zapsal Pavel Katharyn část svého majetku včetně Dalečína své manželce Krizeldě Čejkovně z Olbramovic. Ze smlouvy je patrné, s jakou pečlivostí a důkladností se tehdy uskutečňoval i takový celkem jednoduchý právní převod.

"Pavel Kathary z Katharu a na Dalečíně, purkrabě zemský markrabství moravského, Krizeldě Čejkovně z Olbramovic, manželce své milé, na svém vlastním a dědičném zboží, žádnému v ničem nezávadném, na pustým hradě Dalečíně, na tvrzi, na dvoru a mlejně pod týmž pustým hradem ležícím, na ovčírně, na vsi Dalečíně, .. na vsi Velkým Ubušíně, na vsi Unčíně, na vsi Chudobíně, na platech stálejch i běžnejch, na řekách, potocích, rybnících a na tom všem, což k těm vsem a dvoroum náleží, jakž jsem to sám v držení a užívání..., věna jejího v desky zemské vkládám a vpisuji..."

Roku 1603 získal Dalečín a okolní vsi Vilém Dubský z Třebomyslic. Pro svůj statek vydal roku 1608 lutherský církevní řád a živě se účastnil stavovského povstání. Za to mu bylo panství po Bílé hoře zkonfiskováno a prodáno Štěpánu Schmidtovi z Freihofenu, pánu na Kunštátě. Od té doby byl Dalečín součástí velkostatku Kunštátu a jeho osudy byly společné s kunštátským panstvím.

Dřevěný most
V roce 1846 nechal postavit baron Josef svobodný pán z Honrichsů uprostřed vsi dřevěný krytý most přes řeku Svratku. Místní občané museli pomáhat při stavbě s povozy a prací nádenickou.

V historických pramenech se můžeme o této události dočíst: "Na památku této milosti se obec Dalečínská pro všechny budoucí časy zavazuje na svůj náklad každý rok k narozeninám vrchnosti, kdyby se na panství zdržovala, a kdyby ne, tedy jejím zástupcům deputaci ze dvou mladých, dle obyčejného národního kroje ustrojených děvčat se skládající vyslati, aby tato děvčata ve jménu obce díky za tuto zde uvedenou milost buď ústně nebo písemně přednesla a na známku jejich povinné vděčnosti předenko příze odevzdala..."

Tento obyčej byl zachováván až do přelomu století, kdy byl most převzat do správy silničního výboru. V druhé polovině devatenáctého století byly dřevěné kryté mosty v okolí hojně rozšířeny. Jsou připomínány například v nedalekém Unčíně a dalších obcích. V současné době je stavba tohoto druhu k vidění pouze v Černvíru pod hradem Pernštejnem. V roce 1968 byl přes Svratku postaven nový most. V roce 1999 instalováno nové osvětlení mostu.

Turistické zajímavosti

Zřícenina hradu
V blízkosti řeky Svratky leží celý pás hradů, které všechny vznikly v období 13. století až století následujícím. Je to Štarkov, Dalečín, Pyšolec, Aueršperk, Zubštejn (Zubršejn) a Pernštejn. Již umístění dalečínského hradu v tomto řetězci ukazuje na jeho značný strategický význam.

Hrad stojí v údolí, na levém břehu řeky, která jej svým meandrem chránila ze tří stran. Jistou ochranu skýtal i náhon ke mlýnu. Datum založení hradu není znám, první písemná zmínka o něm je z roku 1358, kdy hrad přešel do rukou pánů z Pernštejna. Podle stavebních prvků se předpokládá jeho vznik kolem roku 1340 - takzvaná lucemburská gotika. Další léta existence hradu pod vládou mocného rodu Pernštejnů byla zřejmě pokojná, neboť písemných zpráv z tohoto období je poskrovnu.

Začátkem 16. století ale nastal obrat a hrad se stal pravděpodobně sídlem loupeživých rytířů, čemuž nasvědčuje fakt, že byl roku 1519 vyvrácen vojskem vedeným moravským zemským hejtmanem Artlebem Vranovským z Boskovic. Od té doby je hrad uváděn jako pustý.

Zámek
Původně renesanční stavba, která je v našem kraji opravdovou vzácností. Do stylu tyrolských chat byl přestavěn až koncem 19. století. Byl vystavěn kolem roku 1590 panem Pavlem Katharynem z Katharu v těsné blízkosti pustého hradu, jehož zdiva bylo použito na výstavbu zámku. V 17. století patřil Dalečín Štěpánu Schmidtovi z Freyhofenu. Byl to evangelík, na jehož zámku v Kunštátě roku 1625 pobýval dokonce i Jan Amos Komenský.

Štěpán Schmidt byl věrný císaři, proto jeho rodu nebyly statky zkonfiskovány, jako se to dělo ostatní protestantské šlechtě, on sám však musel do exilu. Intrikami ale nakonec páni z Freyhofenu o kunštátské panství, jehož součástí byl i Dalečín, přišli a získali jej hrabata Šlikové. V polovině 17. století je v Dalečíně připomínána i chmelnice. Památkou na ni je pojmenování jedné z panských luk "Na chmelníku". V pozdější době se zde vystřídala řada vlastníků. Poslední šlechtickou majitelkou byla komtesa Františka Coudenhove-Honrichs.

Kostel v Dalečíně
Založení farního kostela na sevozápadní straně obce je datováno do roku 1358. Je zasvěcen Svatému Jakubovi Většímu, patronu horníků. Původní jednolodní kostel byl roku 1744 přestavěn v barokním stylu a postupem času několikrát opravován.

V letech 1940 - 1941 byl v prostorách bývalého kněžiště odkryt cyklus nástěnných maleb pocházejících z 80. let 14. století. Uvnitř jsou umístěny tři oltáře. Varhany pocházejí z roku 1805. Na věži jsou zavěšeny tři zvony, z nichž největší byl ulit roku 1561 ve Velké Meziříčí zvonařem Adamem. Na zvonu je nápis: "Tento zvon dielal Adam swonarz z Mezerzicie, ke cti, chwale Panu Bohu a k swolanie k slowu Božimu 1561".

Kostel ve Veselí
Kostel postaven 1782 podle předpisů stanovených tolerančním patentem - na kraji vesnice stavba nesměla připomínat kostel, nesměla mít věž, vchod nesměl být situován k hlavní cestě. Kostel kamenný, postavený úsilím členů evangelického sboru. První velká úprava proběhla mezi léty 1810 a 1820, neboť vzhledem k počtu účastníků bohoslužeb byl kostel již malý. Proto byla kazatelna přemístěna na horní strany na delší boční stranu, změněno uspořádání lavic a na horní, severní straně byla postavena kruchta.

V letech 1832 - 1840 byl kostel zvětšen prodloužením o téměř 4 metry v horní části, kde přibyla další dvě okna, a zvýšením o 1,30 m. V r. 1928 se podoba kostela značně změnila. Uvnitř byly pořízeny nové lavice a přestavěny varhany, kostel byl opět zvýšen o 1,35 m, střecha pokryta eternitem a především dostal kostel věž, a sní svou dnešní charakteristickou podobu. Kostel je chráněn jako kulturní památka, protože má klasickou dispozici tolerančních kostelů.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.sweb.cz/dalecin/, kde najdete další informace.