Světnov

Světnov

Historie
První zmínky o Světnově pocházejí z druhého urbáře žďárského kláštera z roku 1462. V tomto roce bylo ve Světnově již celkem 20 drobných usedlostí a asi 140 obyvatel. Později jejich počet vzrostl na 160. Byl mezi nimi mlynář, rychtář a 1 podsedník. Většina usedlostí (8 držitelů) vlastnila 1 prut , 9 osadníků mělo po 2 prutech.

Podle třetího urbáře z roku 1483 bylo v osadě 7 osadníků po 1 prutu 11 po 2 prutech. Z prutu odváděl každý v pravidelných ročních lhůtách po 1 groši, jednou do roka 4 vejce a 3 měřice ovsa. Rychtář držel 1 prut s týmiž povinnostmi jako ostatní usedlíci. Mlynář měl 4 pruty a platil z nich po 10 groších, jednou ročně 16 vajec, 4 koše ženného a 4 slepice. Podsedek vynášel dvakrát do roka po 1 groši. Z panské louky byli povinni odvádět o Jiřím a Havlu po 26 groších. Robotou byli vázáni k vyslání dvou pluhů.

Další zmínka o Světnově pochází z roku 1466, kdy potvrdil Jiří z Poděbrad žďárskému klášteru držení řady vsí, mezi nimi i Světnova.

Z dalších písemných zmínek si připomeneme například stížnost i na světnovského rychtáře z let 1710 – 1715 především proto, že prý „nedovedl likvidovat neposlušnost stran roboty. Rychtáře třeba vyměnit.“ Ale po dvou letech byl hejtman znovu nucen prohlásit, že „jest tu velká neposlušnost, ani roboty, ani platy náležitě vybírati nechtějí, má se tu nějaký prostředek najíti, neb sousedé jsou velice tvrdošíjní.“ Další odpor proti tíži poddanských povinností se zvedl ve Světnově ještě v roce 1782 pod vedením Josefa Berana. Projevil se dokonce interpelací u samotného vídeňského dvora. Jednání však zůstalo následkem zrušení kláštera nevyřízeno.

Světnov neměl vlastní školu. Až do roku 1808 docházely světnovské děti do školy v Zámku Žďáře. Od roku 1808 se začalo vyučovat ve Světnově, nejprve v soukromých domech, v roce 1810 byla vystavěna nová školní budova. Původně byly do Světnova přiškoleny také Škrdlovice a Cikháj. Škrdlovice byly odškoleny v roce 1821 a Cikháj v roce 1863. Roku 1875 byla světnovská škola rozšířena o druhou třídu.

Připomínáme na tomto místě i světnovského rodáka Prokopa Paeonia, básníka a profesora lékařství na Karlově univerzitě. Narodil se asi v roce 1581 nebo 1582. Psal se původně Prokop Holý, někdy také s přídomkem Světnovský.

Přednášel na Karlově univerzitě, vykonával funkci kvestora a byl i proboštem Karlovy koleje, je znám jako autor sbírky latinských pojednán í o anatomii hrudníku, do češtiny přeložil Třikrát o vznešenosti a vyvýšenosti člověka. V roce 1613 dopsal své hlavní a též i poslední dílo Lékařství v čas rány morové.

Světnov náležel až do roku 1850 do vojnoměstského panství. Po správních reformách v polovině minulého století byl začleně n do soudního okresu v Přibyslavi a tam patřil až do roku 1949. Politický okres měl v letech 1850 – 1855 v Německém (Havlíčkově) Brodě, v období 1855 – 1868 v Přibyslavi, v letech 1868 – 1884 v Polné a pak až do roku 1949 v Chotěboři. Za druhé světové války v lelech 1940 – 1945 patřil do okresu Nové Město na Moravě. Od roku 1949 patří Světnov do žďárského okresu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.svetnov.cz/#nogo, kde najdete další informace.