Znětínek

Znětínek

Turistické zajímavosti
Na návsi stojí kaple sv. Josefa (z roku 1875 s věžičkou a barevnými vitrážemi. Stojí před ní mramorový křížek, jenž jmenovitě připomíná 17 zdejších obětí 1. světové války. V obci i okolí stojí celá řada křížů, jeden uvnitř obce připomíná památku padlého Františka Dvořáka (1891 – 1915).

Další u silnice do Pavlova zase smrt Cyrila Kocoura (zemřel 1933 ve věku 28 let), nedaleko něj stojí ještě bílý mramorový kříž (1892), další je za rybníkem Dolník a dva pak u silnice do Pokojova (železný a bílý mramorový) V lesích k Jelečkovu má pomník František Pavlíček, jež padl na konci 2. světové války.

U obce se nalézaly turmalíny, záhnědy (jedna skončila až ve Vídeňském dvorním muzeu) a další polodrahokamy.

Historie
První písemná zmínka o Znětínku je z r. 1370, kdy se jménem Wznetin náležel k hradu a panství moštišstkému, s nímž byl tohoto roku postoupen Janovi, Moravskému markraběti. Dům č. 18. býval svobodnou rychtou. Dne 29. září 1649 potvrdil Rudolf hrabě z Kounic na žádost Vavřince Procházky privileje, dané dřívější vrchností domu a rychtě. Privileje se týkaly osvobození od všech robot a práva, „aby oni, kteří toho domu neb té rychty se vším příslušenstvím budou užívati, jako svým purgkrechtním dědictvím mohli vládnouti.“ Hrabě přidal k tomu myslivost všelikého ptactva. Za to měly platy býti řádně zpravovány a dovezena bečka vína z některého města. Kolem roku 1670 držel ji Kristián Dvořák, roku 1775 Kristian Urban, jenž platil 33 kr. grunt. Činže, 15 kr za hlásku, 4 slepice, 16 vajec. Jiné povinnosti měl jako radostínský rychtář.

Poddanské poměry
Roku 1775 bylo mimo rychtáře 7 sedláků, kteří dávali po 4 slepicích, 16 vejcích, 41 kr. za předivo, 38 kr. grunt. činže, a 15 kr. za hlásku; 2 chalupníci platili po 45 kr. (činže, za hlásku a předivo); obec měla pastoušku a kovárnu. Robotu jejich v. u Radostna. Radostínský farář obdržel odtud ročně 21 m. žita, 63 m. ovsa, od sedláka o Zeleném čtvrtku po 4 vejcích, od chalupníka po 2 vejcích a o svátku sv. Filipa a Jakuba 1 zl. 22,5 kr. od obce za služby Boží.

Od roku 1875 jest ve vsi kaple sv. Josefa; 3 kříže jsou z novější doby. Když byl Pavlov meziříčskou filiálkou, dávali Znětínští meziříčskému děkanovi desátku dle urbáře 21 m. žita a 63 m. ovsa; beránků nedávali vymlouvajíce se, že prý dovážejí za to desátek.

Trati se nazývají: V Klofařích, Na Příčních, U Opršálka, U Skalky, U Benýška, Na Vendulkách, V Pasekách, V Rovných hájích, U Javorka, U Kříbku, Na kopci, V Křovíčku, Za Březinkou, Na Kamenitých, U Žlíbka (576 m), U Krajiny; roku 1742: V Červených blátech, Lipky, Kotlaly, Na Zahradě, Za Humny.

Z katastru jest 212,3 ha polí, 67,7 ha luk, 0,7 ha zahrad, 14,4 ha pastvin, 117 ha lesa, 7,5 ha rybníků. Obci patří 19,2 ha polí, luk, pastvin.

V letech 1656 – 1742 si zachovaly domy rodiny: Dvořákova, Pavlíčkova, Bílkova, Markova.

U obce lze nalézt turmalíny, černé záhnědy, někdy citríny, z nichž prý se některé cení stejně jako brazilské topasy. V dvorním muzeu ve Vídni jest krásná záhněda zde nalezená.

Samota:
Znětínský mlýn (s 5 obyvateli) náleží vrchnosti, jež roku 1775 dostávala z něho 10 zl. nájemného čtvrtletně.

V letech 1850 - 1867 osada obce Radostín, od 1976 MNV Radostín nad Oslavou a od roku 1990 opět samostatná obec.

Současnost
Obec leží v Českomoravské vrchovině v přírodním parku Bohdalovsko 12 km jižně od Žďáru nad Sázavou a 16 km severně od Velkého Meziříčí. Dominantou obce je kaple sv. Josefa z roku 1876.

První písemná zmínka o obci je z r. 1370, kdy je obec uvedena pod názvem Wznetin.

Okolí obce je bohaté na lesy a rybníky. Největší rybník - Panský je dnes opět majetkem zámku Velké Meziříčí. Lesy lákají ke krásným procházkám, v létě poskytují sběr borůvek, hub i malin. Malebná krajina v okolí obce k nám přivedla spoustu chalupářů, jezdících k nám z různých dálek za rekreací.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.nasemorava.cz/obcedetail.asp?id=309, kde najdete další informace.