Škrdlovice

Škrdlovice

Historie
Počátky obce lze hledat ve druhé polovině XIII. století, kdy probíhala horlivá kolonizace pohraničního hvozdu mezi Čechami a Moravou podél Libické stezky nově vzniklým cisteriáckým klášterem ve Žďáře. Před touto kolonizací v místě dnešní obce sídlila posádka, střežící tuto stezku před vpádem z Moravy. Zakladateli a prvními osadníky byli uhlíři, kteří žďářili neprostupný prales a přetvářeli jej v zemědělskou půdu.

Osudy obce jsou po několik století neodmyslitelně spojeny s osudy žďárského kláštera. Král Václav II. již 14. června 1293 vyňal z pravomoci svých župních úředníků obyvatelstvo vesnic poddaných klášteru. Byly to pravděpodobně dnešní Polnička, Stržanov, Světnov, Škrdlovice, Radostín a vesnice Lhota, za husitských válek vypálená a dnes již zaniklá.

Prvá výslovná zmínka o obci Škrdlovice se děje teprve ve stoletím XV. kdy dne 5. října 1426, Jan řečený Vojna zapsal věno manželce své na tvrzi Vojnovu Městci, Radostíně, Škrdlovicích Lhotě a jiném zbožím svém. Z tohoto je patrné, že nějaký čas klášter obec Škrdlovice nevlastnil. V roce 1493 koupil klášter sešlé zboží Vojnoměstecké, včetně vesnic, k nimž Škrdlovice patřily.

V letech 1642 - 47 zpustošili a vyplenili Švédové klášter Žďárský. Okolní vesnice byly vesměs vypáleny a jejich lid se ukrýval v nejhlubších lesích. Teprve po uzavření vestfálského míru roku 1648 se strachem a hladem zmoření vesničané vracejí do zpustošených dědin, stavěli znovu vypálená obydlí a počali znovu obdělávati svá pole, zapřahující se sami do pluhů a vozů místo uloupených volů a koňů.

Další nemalá příkoří zakusila obec ve válce o dědictví rakouské v letech 1741-42 neboť v krajině zdejší mnoho vojsk se pohybovalo z Rakouska, Polska, Saska, Pruska i Francie. Roku 1845 jezdí přes Škrdlovice pošta ze Žďáru do Chotěboře.

Válečný rok 1866 je prvním českým zápisem ve školní kronice. O padesát let později se chápe pera jiný učitel škrdlovické školy, řídící učitel Jan Spurný, aby napsal Kroniku války světové, kterou popisuje jako pětiletou pekelnou dobu, léta hanby i slávy, chvíle strachu, úzkosti i nadějí. V této době odešlo do války 150 mužů z naší obce, z nichž se 19 již nevrátilo. V průběhu druhé světové války působí v okolí obce partizánská brigáda Mistra Jana Husa.

Současnost
Obec Škrdlovice se nachází v severní části okresu Žďár nad Sázavou na česko moravském pomezí. Je položena ve vrcholové části Českomoravské vrchoviny, v centrální části CHKO Žďárské vrchy, v nadmořské výšce 650 m n. m.

Při podrobnějším vymezení leží obec mezi 49037´a 49038´severní šířky a mezi 33035´20" a 33036´východní délky, 8 km severně od Žďáru nad Sázavou při silnici I/37 ve směru na Pardubice.

Obec má 581 trvale žijících obyvatel, s průměrným věkem 38 let, žijících ve 179 domech. Rozloha katastrálního území činí 574 ha a jeho nadmořská výška se pohybuje od 617 m n. m. do 720 m n. m.

Název obce pochází z doby kolonizace a je vztahován k osobnímu jménu osazovatele Skrle, odtud Skrlovice. Jazykovým vývojem bylo doplněno písmeno "d" čímž vznikl pozoruhodný, v naší zemi (a snad i na světě) ojedinělý název Škrdlovice s pěti samostatně stojícími souhláskami na začátku slova.

V čele obce je volené patnáctičlenné zastupitelstvo, které má jako výkonný orgán pětičlennou obecní radu.

Turistické zajímavosti

Velké Dářko
V minulosti sloužil rybník k zadržování vody pro pohon hamrů, pil a mlýnů na horním toku Sázavy. Dnes se jeho rozlehlá vodní hladina stala rájem pro příznivce windsurfingu a jachtingu a písčité břehy balzámem pro letní osvěžení.

Čertův kámen
Skalní útvar na vrcholu Tisůvky, (807 m n. m.) 58 metrů dlouhá a 15m vysoká skalní hradba vzniklá mrazovým zvětráváním.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Obec Škrdlovice, jako jedna z mála v tomto kraji, neměla donedávna žádnou sakrální stavbu, ač se obyvatelé vsi o její zbudování v minulosti často pokoušeli. Jen ze střípků minulosti se dá sledovat stoleté úsilí občanů obce o výstavbu svatostánku, jež však bylo mařeno lidskou malostí a hloupostí.

Sklářství
Sklářství patřilo na Vysočinu od nepaměti jako zima a kamení. Rozsáhlé lesy skýtaly surovinu pro výrobu dřevěného uhlí a křemičitý písek materiál pro výrobu skloviny. Není proto divu, že počátkem čtyřicátých let byla místním rodákem Emanuelem Beránkem, který byl nucen opustit pohraničí po mnichovském diktátu založena sklářská huť Škrdlovice. Beránek se svými bratry užíval technologii, při níž vznikalo sklo s vysokým množstvím bublinek.

Památná lípa
Bizarně vyhlížející a úctu vzbuzující 15 m vysoký dutý kmen lípy velkolisté má v prsní výšce obvod 650 cm.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.skrdlovice.cz/, kde najdete další informace.