Podolí

Podolí

Turistické zajímavosti
- Kaple Panny Marie sv. Růžence
- Památník padlým v 1. světové válce
- Gohiralův kámen

Historie
Katastrální obec o rozloze 251 ha, rozlohou 48. v okresu. Je také místní obcí a vzdálena je od okresního města 10km na jih, kde má nejbližší železniční stanici. Přifařena a přiškolena je do Horní Bobrové, kde má také doručovací poštovní a telegrafní úřad a četnickou stanici; obvodní lékař je v Dolní Bobrové. Katastrem hraničí na severu s Radešínskou Svratkou, na východě s Horní Bobrovou, na jihu s Radešínem, na jihozápadě a západě s Bohdalcem a na severozápadě s Řečicí, vesměs obcemi našeho okresu. Dne 1. prosince 1930 bylo tu 36 domů s 35 bytovými stranami a 166 přítomnými obyvateli. Všichni byli čsl. stát. příslušníky čes. národnosti; náboženského vyznání bylo 164 ř.-kat., 1 čs. a 1 izrael.

Geologickým útvarem katastru jsou pararuly, pokryté namnoze (zvl. v z. polovině katastru) svahovými hlinami. Do severní části zasahuje od Svratky masiv amfibolitu a eklagitu, jehož pruh prostupuje také jižní část osady, do výchdní až k samé osadě od Horní Bobrové výběžek hadce a amfibolického granitidu, a od obce směrem jihozápadním probíhá pruh granulitu. Je tu naleziště anthophyllitu. Voda sbírá Bobrůvka, tekoucí po hranicích katastru. Orné půdy je 173 ha, lesa 30 ha, užitkových rybníků 0,38 ha.

Osada se rozkládá na svahu do údolí pravého břehu říčky Bobrůvky v nadmořské výši asi 530 m. Půdorys má tvar podkovy, na jejíž otevřené jihovýchodní straně se nachází vodní nádrž. Je dosud patrno, že selské statky stály volně na obvodu návsi na počátku vlastních pozemků a že v pozdější době byly do mezer na návsi vestaveny chaloupky. Některé domy stojí do návsi štítem, jiné průčelím, jsou z kamene a cihel, nemají výstupků a jsou před nimi zahrádky. Na návsi zbudovala obec v r. 1887 veřejnou kapli, zasvěcenou Královně sv. růžence, v níž se scházívá lid ke společným modlitbám.

Nejstarší zprávu o osadě známe asi z roku 1333, kdy dědici Vznaty ze Skuhrova, syn Ješek s matkou Markétou a bratřími přiznali, že otec odkázal dceři Kateřině, klarisce ve Znojmě, 20 hřiven praž. grošů mor. čísla. A protože jich hned neměli, dali do zástavy 2 hřivny ročního úroku ze své vsi, zvané do Podole, do doby, než bude celý odkaz splacen.

Malá osada byla tedy založena asi koncem 13. století majiteli lomnické části Křižanova a snášela její osudy. Osadu spravoval snad již od počátku rychtář hornobobrovský. Za dědických zmatků v polovině 15. století byl jím vladyka Petřík ze Zvole, který si osadu přisvojil, takže ho musel majitel Dobeš z Meziříčí v roce 1436 a 1437 žalovati. Spor skončil sice smírem, ale Petříkův syn Hynek si zase osadu osvojil, proto se musely Machna a Anežka, sestry z Křižanova, zase domáhati vlastnictví roku 1446 žalobou.

Když v roce 1464 vkládal Jiří z Poděbrad křižanovský statek jako markraběcí léno do zem. desk Janovi z Perštejna, je mezi ním výslovně také ves Podole. V roce 1478 (20. IV.) udělil Vilém z P. osadníkům právo odúmrtní, takže mohl nadále každý svůj majetek movitý i nemovitý za zdravého života nebo na smrtelné posteli dáti komu chtěl, ale nesměl jej odnášeti na jiné panství. Při perštejnském statku zůstala osada do roku 1536, kdy si ji vyměnil (17. II.) žďárský opat Ambrož s povolením všech ochranných pánů za pustou ves Novošice, čímž se dostala k panství klášternímu a později radešínskému.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://obecpodoli.net/, kde najdete další informace.