Nové Město na Moravě

Nové Město na Moravě

Historie
Nové Město na Moravě bylo založeno okolo roku 1250 zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Bočkem z Obřan. První písemná zpráva je z roku 1267, tehdy nesla založená osada název Bočkanov. Na listině krále Václava II. z roku 1293 je již nazýváno Nova Civitas.

V historii města se vystřídalo několik období rozkvětu a úpadku. Nejdůležitějšími vlastníky byli páni z Lipé, páni z Pernštejna, Vilém Dubský z Třebomyslic, Dietrichštejnové, Kratzerové a nakonec Nadační ústav šlechtičen "Mariánská škola" v Brně. Za kardinála Františka z Dietrichštejna bylo Nové Město v roce 1635 povýšeno na město.

Nové Město na Moravě je zajímavé i svými historickými a kulturními památkami. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. Nejstarší památkou je zde katolický kostel sv. Kunhuty na Vratislavově náměstí. Jeho gotický presbytář pochází ze 14. století. Asi v polovině 15. století byla k němu přistavěna chrámová loď s výmalbou trámového stropu.

V roce 1499 byl kostel doplněn o zvonici, která byla roku 1592 přestavěna na věž. Po velkém požáru města v roce 1723 vyhořel i kostel a proto byla v roce 1725 nově zaklenuta loď. V roce 1739 byla na jižní straně přistavěna nová sakristie a stará na severní straně byla přeměněna na tzv. Černou kapli.

V roce 1801 byl zrušen hřbitov okolo kostela. Nový vzhled dostal kostel v letech 1928 - 1929, kdy byl uvnitř i vně vyzdoben sgrafity novoměstského rodáka akademického malíře Karla Němce (1879-1960). Do kostela se dříve pochovávaly význačné osoby. V předsíni kostela je vsazen do zdi náhrobní kámen manželky úředníka Želechovského ze Želechova (1606), v kryptě pod kněžištěm jsou pochováni někteří příslušníci rodu Dubských a Kratzerů. Při rekonstrukci kostela v 90. letech, došlo k odhalení fresek v Černé kapli, jež velmi sugestivně znázorňují cestu duše člověka - nebe, očistec, ráj, peklo.

Současnost
Nové Město na Moravě se nachází v České republice poblíž hranice mezi historickými zeměmi Čechami a Moravou. Leží v nadmořské výšce 600 m n. m. na jižním okraji Žďárských vrchů, které jsou východní součástí rozsáhlé Českomoravské vrchoviny.

Nové Město na Moravě je tvořeno vlastním městem a 9 integrovanými obcemi. Integrované město mělo k 1. 1. 1999 celkem 10 464 obyvatel, samotné město 8 257 obyvatel.

Nové Město na Moravě je význačným kulturním, lyžařským, hospodářským a turistickým centrum Českomoravské vrchoviny. Samotné město leží na mírném návrší nad soutokem říček Bobrůvky a Bezděčky. Novým Městem na Moravě prochází jižní hranice CHKO Žďárské vrchy. Město je ideálním výchozím místem mnoha turistických cest vedoucích do nejvyšších a nejzajímavějších partií Žďárských vrchů. Poměrně vysoká poloha, dobré sněhové podmínky a zajímavé terény vytvářejí příznivé podmínky pro běžecký lyžařský sport, který zde má dlouholetou tradici a již i světové jméno.

Turistické zajímavosti

Vratislavovo náměstí

Zámek
- byl postaven v 16. století na místě měšťanských domů a přestavěn v 1. polovině 18. století. Je sídlem Horácké galerie.

Katolický kostel
- je zasvěcený svaté Kunhutě a upoutává sgrafitovou výzdobou novoměstského rodáka Karla Němce z let 1928-29. Jeho nejstarší částí je gotický presbytář z konce 14. století. V dalším století byla přistavěna loď a v 16. Století věž, jak dokládá ve zdi u sakristie zabudovaný pamětní kámen s erbem majitele panství Viléma Dubského z Třebomyslic. Kostel byl zničen požárem v 18. a 19. století. Po posledním požáru byl zrušen hřbitov s ohradní zdí kolem kostela a do kostelního výklenku směrem k zámku přemístěna od hřbitovního kostelíčka barokní socha svatého Jana Nepomuckého. Největší z pěti zvonů - Kunhuta - má hmotnost 2,2 t.

Výzdoba sloupu na domě č. p. 12
(optika), autor: ak. soch. Vincenc Makovský. Reliéf z roku 1922, znázorňující řeznické tovaryše při práci zdobí hlavici sloupu v průčelí bývalého řeznického krámu umělcova otce.

Vratislav z Pernštejna (socha)
autor: pražský sochař Karel Dvořák.
Socha představuje majitele novoměstského panství se svitkem významných výsad, které roku 1580 udělil Novému Městu. Byla vytvořena na zakázku obecního výboru roku 1871 a o rok později osazena na kašně. Nápis na podstavci sochy připomíná autora i restaurování Janem Štursou roku 1902.

Dům č. p. 11
- rodný dům národního umělce Vincence Makovského je označený pamětní deskou s bustou navrženou umělcovým žákem a asistentem Milošem Axmanem.

Stará radnice
Pochází ze 16. století. Z původního objektu se zachovala renesanční vstupní síň, poschodí s věžičkou bylo vystavěno po požáru roku 1723. Rakouský znak s dvouhlavou orlicí ve vrcholu věžky poškodil za prusko-rakouské války roku 1866 pruský voják, který ustřelením hlavy upravil orlici do podoby pruského znaku. Sgrafitová výzdoba se znakem města je dílem místního rodáka Karla Němce z třicátých let 20. století. V budově je umístěno Horácké muzeum.

Dům č. p. 97
- původně renesanční z pol. 16. stol., zřejmě úřední budova - v přízemí je zachován mázhaus zaklenutý na středový sloup, jež je opatřen znakem pánů z Pernštejna - zubří hlavou. Dnes je zde umístěno Turistické informační centrum.

Dům č. p. 115
- rodný dům významného geologa RNDr. Josefa Františka Svobody, syna muzeologa a regionálního badatele J. F. Svobody.

Dům č. p. 119, reliéf : Salvator mundi - (Spasitel světa), autor: Jan Štursa
Reliéf zhotovil umělec roku 1905 k výzdobě průčelí lékárny u Salvatora. Byl proveden nanášením směsi z kufštejnského vápna, cementu a písku.

Na průčelí téhož domu upozorňuje na místo narození významného antifašisty JUdr. Ivana Sekaniny pamětní deska s bustou, realizovaná podle návrhu pražského sochaře Jana Kozáka.

Dům č. p. 121
- erb s pamětním nápisem připomíná výstavbu školy nákladem vrchnostenského úředníka Antonína Želechovského ze Želechova roku 1608. Je sídlem Základní umělecké školy J. Štursy.

Raněný - autor: Jan Štursa
Vrcholné protiválečně dílo českého sochařství vzniklo z frontových zážitků, zaznamenaných během války v kresbě i plastice. Bronzová plastika před umělcovým rodným domem byla odhalena roku 1965 jako památník obětem druhé světové války. Sádrový originál z roku 1921 je vystaven v Horácké galerii.

Dům č. p. 122
- rodný dům Jana Štursy zdobí pamětní deska s bustou, odlitá podle návrhu akademického sochaře profesora Václava Žaluda z Prahy. Její odhalení se konalo v roce 1927.

T. G. Masaryk - autor: Jan Štursa
Busta před budovou I. základní školy byla pořízena z podnětu Štursovy obce k 10. výročí vzniku republiky. Jde o odlitek polopostavy, určený pro výzdobu zasedací síně poslanecké sněmovny. Od války došlo již k třetí reinstalaci busty. T. G. Masaryk byl jmenován čestným občanem města, které navštívil v roce 1906 a 1928.

Sloup se sochou svaté Anny s P. Marií - (autor neznámý)
Nejstarší sochařská výzdoba na kašně v parku, zobrazující svatou Annu s postavičkou Panny Marie, byla pořízena roku 1727 na památku požáru a z vděčnosti uchránění před morem. Postavy na podstavci sloupu představují světce sv. Jana Nepomuckého a Karla Boromejského, blahoslaveného Jana Sarkandra a svatého Šebestiána. Na mladší původ i autora upozorňuje signatura umístěná u poslední sochy: Karel Dvořák v Praze 1875. Svatá Anna byla pro velké poškození nahrazena roku 1992 kopií a originál byl zapůjčen do Horácké galerie.

Pomník padlých v I. světové válce
(známý pod názvem Pohřeb v Karpatech), autor: Jan Štursa
Bezprostřední inspirací k tomuto dílu byla autentická fotografie z karpatského bojiště. Původní návrh, vytvořený během války jako figurální kompozice v rakouských uniformách, přepracoval sochař ve 20. letech pro pomník obětem první světové války v Předměřicích nad Labem a Místku. Sousoší vojínů v uniformách legionářů bylo po umělcově smrti provedeno v sochařsko-kamenické škole v Hořicích a odhaleno v roce 1932 k uctění památky padlých v I. světové válce.

Palackého náměstí

František Palacký - (autor: Jan Štursa)
První veřejná umělcova zakázka vznikla v roce 1902 za studií na pražské Akademii výtvarných umění. Financoval ji bývalý starosta Josef Jelínek, Štursův poručník a velký ctitel Františka Palackého. Pomník vysekal sochař podle modelu korigovaného J. V. Myslbekem za pomoci spolužáka Jaroslava Krepčíka ve starostově domě (č. p. 39 s věžičkou). Původně měl být umístěn na kašně tohoto náměstí.

Píseň hor - (kopie, autor originálu: Jan Štursa)
Kopie sochařské výzdoby kašny byla zhotovena ve Škole umění ve Zlíně pod vedením Vincence Makovského roku 1942. Originál z roku 1905, ztělesňující alegorii rodného kraje, vytvořil Jan Štursa na náklad obce. Je vystaven v chodbě Horáckého muzea, první dva návrhy se nacházejí ve sbírkách Horácké galerie.

Komenského náměstí

Evangelický kostel
Novorenesanční chrám církve českobratrské evangelické byl slavnostně posvěcen v roce 1898. Stavba vznikla na návrh vídeňského architekta Glasera. Dohled nad stavbou měl místní stavitel Jan Sadílek. Ke kostelnímu zvonu přibyly v roce 1992 další tři, z nichž největší - Láska - má hmotnost 859 kg.

Busta J. A. Komenského - (autor: Julius Pelikán, rodák z Nového Veselí)
Busta z roku 1920 stojí na místě bývalé toleranční evangelické modlitebny, kterou koncem 19. století nahradil evangelický kostel.

Dům č. p. 3
- pamětní deska věnovaná obětem II. světové války, autor: ak. soch. Vincenc Makovský.
Deska byla odhalena u příležitosti 55. výročí osvobození v květnu r. 2000. Reliéf znázorňuje umírajícího vězně v kobce koncentračního tábora.

Nečasova ulice

Dům č. p. 21
- pamětní deska na rodném domě významného českého sbormistra, pedagoga a zakladatele akademického pěveckého sdružení Moravan prof. Josefa Veselky, Drh.c. byla odhalena 8. 5. 1996. Autorem je Arnošt Chalupa z Velkého Meziříčí.

Dům č. p. 22
- pamětní deska na rodném domě ruského legionáře Františka Seidela je dílem Františka Žemličky, rodáka z Benátek u Jimramova.

Dům č. p. 31
- rodný dům ing. Jaromíra Nečase, ministra sociální péče a člena londýnské vlády za II. světové války. Pamětní desku s bustou navrhl akademický sochař Jan Růžička ze Žďáru nad Sázavou.

Ulice Leandra Čecha

Busta Leandra Čecha - (autor: národní umělec Vincenc Makovský)
Bustu literárního kritika a prvního ředitele reálky vysekal umělec z nedvědického mramoru za pobytu v rodišti roku 1931. Vznikla na základě anonymní soutěže, kterou vypsal Spolek pro postavení pomníku Leandra Čecha, ustavený z iniciativy spolku akademiků Horák. Socha je situována před gymnáziem Vincence Makovského, jehož průčelí zdobí umělcův reliéf místního rodáka, akademického sochaře Arnošta Košíka.

Žďárská ulice

Popravčí meč
- renesanční kamenná boží muka z druhé pol. 16. stol. s pozdějšími úpravami - na pilíři je umístěn popravčí meč s rukojetí zdobenou závitnicemi.

Busta MUDr. J. Svítila - Karníka - (areál nemocnice), autor: ak. soch. Jiří Plieštik.
Busta věnovaná místnímu rodákovi, lékaři, básníkovi a překladateli dr. Svítilovi, uměleckým jménem Karník. Odhalena byla v roce 2000.

Žena s klasy - autor: ak. soch. Vincenc Makovský (areál nemocnice)
Dílo z hořického pískovce vytvořené Makovským ve 30. letech bylo později určeno pro nemocnici - byl zde vybudován v 50. letech i podstavec. K jeho realizaci však došlo až v roce 2001.

Katolický hřbitov

Hřbitovní kostel Nbvz. P. Marie
Kaple z roku 1596, r. 1749 byl kostel rozšířen, po požáru roku 1801 byla věž posunuta do dnešní podoby. Sgrafito sv. Václava z roku 1950 je dílem místního rodáka Karla Němce.

Hroby významných osobností:
• MUDr. Josef Svítil - Karník - básník, spisovatel a překladatel, představitel katolické moderny
• Karel Němec - malíř a grafik
• Petr Křička - básník a překladatel
• Leandr Čech - literární kritik, první ředitel novoměstské reálky
• prof. dr. Stanislav Koudela, DrSc. - vědecký pracovník v oboru zemědělství
• prof. ing. Aleš Linsbauer - odborník v oboru cukrovarnictví a profesor brněnské techniky, autorem podobizny je sochař Jan Lichtág z Brna
• rodina Svítilova - varhanářský rod, František Svítil starší stavěl varhany též v Rakousku
• Josef a Otakar Němečtí - reprezentanti Československa v lyžování

Umělecká díla:
• hrob příslušníků Štursovy rodiny a advokáta dr. L. Fialy s umělcovým náhrobkem "Pieta"
• hrob Štursových rodičů se sochařovým reliéfem hlavy ukřižovaného Krista
• hrob rodiny správce kadovské hutě Františka Plocka, s litinovými výrobky této hutě, jejíž kříže zdobí řadu hrobů z 19. století
• hrob rodiny Indrovy s plastikou "Bol" od Julia Pelikána
• hrob rodiny Kunstmüllerovy s dětskou podobiznou od Julia Pelikána

Evangelický hřbitov
(za městem u silnice č. 150 ve směru na Bystřici nad Pernštejnem)

hroby významných osobností:
• Elvíra Stárová - místní básnířka žijící v 19. století
• Ak. soch. Vincenc Makovský - na náhrobku je použit reliéf z výzdoby budovy úpravny vody ve Vítkově - Podhradí z obsáhlého umělcova cyklu "Voda v našem životě", komponovaný na slova písně "Proč, kalino, v struze stojíš"
• ThDr. Josef Křenek - synodní senior evangelické církve a spolupracovník T. G. Masaryka v Americe za I. světové války, náhrobek navrhl národní umělec Vincenc Makovský
• Spisovatel J. V. Pleva - plastiku na náhrobku navrhl akademický sochař Josef Kubíček z Brna

Kaplisko

Tři kříže
- tři kamenné kříže neobvyklé konfigurace umístěné na kopci Kaplisko východně od města. Památka vznikla z podnětů novoměstských občanů v roce 1832 jako poděkování bohu za ušetření města před nákazou cholery a moru.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.nmnm.cz/, kde najdete další informace.