Koroužné

Koroužné

Historie
Jméno naší obce je odvozeno od slova kroužit. Řeka zde skutečně krouží kolem obce od severovýchodu na jihozápad. Na starém obecním razítku byl napsán název obce „Korožný“, odtud se slovo přejalo na „Koroužné“.

Koroužné leží v údolí řeky Svratky (Švarcavy) jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Tato vesnice se připomíná roku 1377 u zboží Zubštejnského. Některé literatury však uvádějí už rok 1346. Roku 1384 dal markrabě Jošt hrad Pyšolec s dalšími vesnicemi, mezi nimiž bylo i Koroužné, Heraltovi.

Od 15. století patří k Pernštejnu. K pernštejnskému panství patřilo Koroužné až do roku 1850. Při správních reformách byla obec začleněna do politického okresu Nové Město na Moravě a patřila tam až do roku 1949 s výjimkou let 1855 - 66, kdy měla politickou správu v Bystřici nad Pernštejnem.

Po roce 1949 bylo Koroužné začleněno do okresu Bystřice n P. a roku 1960 bylo zařazeno do okresu Žďár nad Sázavou v Jihomoravském kraji. V roce 1980 byl ve Štěpánově n. Svr. zřízen místní národní výbor i pro správu naší obce. Od roku 1990 má obec vlastní OÚ Koroužné.

Koroužné se skládalo ze dvou částí - Horního a Dolního Koroužného. Ujaly se zde také místní názvy částí „Amerika, Bejkovna (Raduška), Orel, Samotín (Meze), Spálenec, Za vodou, Hory“. V roce 1960 byly ke Koroužnému připojeny obce Švařec a Kobylnice.

Roku 1897 byla v Koroužném postavena obecní škola, která s krátkými přestávkami (kvůli nedostatku dětí) fungovala do roku 1946.

V okolí obce se těžila měděná, olověná a především stříbrná ruda. Těžba byla definitivně ukončena v roce 1773, i když nový průzkum proběhl v letech 1957-61. Jako pozůstatky starého dolování lze najít řadu obvalů a zasutou šachtu na Zemanově poli (za Korouženskou skálou) a Korouženskou štolu (dlouhou 104 m) v zátočině silnice na Horníčkově stráni.

Turistické zajímavosti
Když budeme pátrat po památkách, nemusíme chodit příliš daleko. Na kopci nad Kobylnicemi nalezneme krásnou zříceninu hradu Zubštejna a o kus dále hradu Pyšolce, ze kterého zbyly už jen dvě zdi a jedna věž. I přesto je to nádherná podívaná. Přímo v obci Koroužné „na Kopečku“ naleznete zvoničku z roku 1856, která je zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému. Ve Švařci nalezneme starou dřevěnou krytou lávku a kapli Nejsvětější Trojice.

Zvonička v Koroužném
Zvonička pochází z roku 1856 a je zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému. V obci býval dolní a horní mlýn. Horní mlýn se chlubil turbínou, která poháněla strojní pilu. Řezivo se vyváželo do řady zemí západní Evropy, pila a obchod je v provozu i v současnosti.

Zubštejn
Zubštejn (Zubštýn), nazývaný latinsky Lapis-Kámen se tyčí na strmém kopci (688 m) jihovýchodně od obce Pivonice. Vystavěn byl kolem roku 1213 v gotickém stylu pro Pány z Medlova. Střežil zde hlavní osu kolonizace, řeku Svratku. Zubštejn samozřejmě prošel mnoha přestavbami, vždyť už v roce 1348 se o něm píše jako o „kdysi hradu“. Vzápětí však byl opraven a prodán.

V roce 1358, kdy přešel do rukou markraběte Jana Jindřicha, je v listinách poprvé použit název Zubštejn. V té době patřily do okruhu jeho panství i četné vesnice až na Novoměstsku, např. Zubří, Rokytno a Medlov. Až od roku 1446 připadl opět Pernštejnům. Zřejmě jako poslední sídlil na Zubštejně nejslavnější z rodu Pernštejnů, Vilém II., než přenesl své sídlo do Pardubic. Další členové rodu sídlili v tomto kraji už jen na mramorovém hradě Pernštejně, význam jeho předchůdců se tak snižuje a konečně v roce 1547 a pak definitivně r. 1596 i Zubštejn uváděn jako „zámek pustý“. Jeho zřícenina je nejmohutnější v celém okolí.

Vírská přehrada
Správný název je „Údolní nádrž Vír na řece Svratce“. Byla uvedena do provozu roku 1957. Slouží ke snížení průtoku velkých vod, využití vodní energie a zásobování měst i vesnic pitnou vodou. Pod vodou nádrže jsou pohřbeny vesnice Chudobín i část Korouhvice.

Pyšolec
Hrad (456 m n. m.) patřil v roce 1350 Filipu z Pernštejna, ale byl už v sutinách. Brzy došlo k jeho obnovení, patřil markraběti Janovi, pánům z Lomnice a od r. 1446 zase Pernštejnům. Pyšolec zpustnul ve 2. pol. 15. století, jako zbořený je uváděn r. 1464. Jeho zbytky se tyčí vysoko nad řekou, Svratka je tu obtéká ze tří stran a chrání společně se skalnatými srázy.

Ze zbývající strany vedla od JZ přístupová cesta, tu však třikrát přerušovaly hluboké příkopy, přes které vedly padací mosty. Největší příkop byl 17 m hluboký a 30 m široký; hrad navíc ještě další příkop s valem. Snad pojmenování výběžku „Opyš“ vedlo k názvu hradu. Ze zříceniny je nádherná vyhlídka do údolí Svratky, takže tehdejší majitelé tu měli cestu kolem řeky jako na dlani.

Lávka
V roce 1873 byla za starosty Josefa Fafílka vybudována krytá lávka přes řeku Svratku - ze Švařce k Orlu do Koroužného. Protože obec neměla dostatek peněz, tak nádenickou práci museli provádět občané zdarma. Sedláci přivezli potřebný materiál rovněž zadarmo. Také hrabě Vladimír Mitrovský daroval na stavbu dva kusy dřeva o celkové délce 36 m.

Kaple Nejsvětější Trojice
První zmínky o kapli jsou z roku 1348. Je zasvěcena Nejsvětější Trojici. V kapli visí dva zvonky. Nalézá se zde 1 vyřezávaný oltář.

Hastrmanka
Asi půl km nad obcí tvoří Svratka tůni Hastrmanku, v níž se podle lidové tradice usadil hastrman. Ve skutečnosti zde v letech 1906 - 1937 utonuli tři plavci.

Aueršperk
Tento hrad, dnes již jen zřícenina, byl vystavěn jednou větví pánů z Pernštejna na přelomu 13. a 14. století. Zachovaly se zbytky příkopu, hradeb a torzo válcové věže chránící bránu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://korouzne.unas.cz/, kde najdete další informace.