Radešínská Svratka

Radešínská Svratka

Nadmořská výška: 520 m. n. m.

Katastrální území: 699 ha

První písemná zmínka: 1290

Historie
Radešínská Svratka má protáhlý tvar a leží v údolí po obou stranách řeky Bobrůvky. K obci patří samota Lánský Dvůr, kde pravděpodobně již v 15. století sídlil svratecký vladyka. V roce 1853 získala vratislavská univerzitní knihovna do té doby v podstatě neznámý rukopis veršované latinské "Kroniky kláštera Žd'árského". Toto unikátní historické dílo sepsal žd'árský mnich Jindřich v roce 1300.

Kronika podrobně popisuje počátky žd'árského cisterciáckého kláštera a obsahuje také první zmínku o Radešínské Svratce (tehdy pouze Svratce). Klášter založil v roce 1252 Boček z Obřan, daroval mu část svého území a část přenechal svým dědicům. Klášter i Bočkovi dědicové pokračovali v kolonizaci a zakládání osad na těchto územích.

Dnešní říčka Bobrůvka tvořila hranici mezi těmito územími. A právě na ní vznikla v 2. polovině 13. století osada Svratka, Bobrůvkou rozdělená tak, že na pravém břehu byla část patřící klášteru a na levém břehu část patřící Bočkovu synu Heraltu z Obřan. Kronikář Jindřich uvádí, že Heralt z Obřan věnoval klášteru darem svou půlku vsi ve Svratce a že druhá půlka patřila klášteru již v dřívější době. Protože Heralt zemřel v roce 1291, musela být Svratka založena před tímto rokem.

Osada zůstala již trvale při klášteru a spravoval ji vladycký rod, který se psal ze Svratky. V těchto dobách bylo celé české pomezí pokryto mohutnými pralesy. Tyto hvozdy tvořily na pomezí země přirozené hranice zemské a byly též považovány za hradbu zemskou, jež nesměla býti za žádných podmínek porušena. " Pečlivě a úzkostlivě se starali staří Cechové o zachování pomezního hvozdu.

Ještě ve 13. století bylo udělováno, komu kousek lesa na pomezí bude dáno a majetník si mohl bráti veškerý užitek z lesa avšak nesměl v něm mýtiti, ani pole z něho dělati, ani osad v něm zakládati. Jen zvláštními stezkami (zemskými cestami), proklestěnými v pomezním hvozdě mohlo se v dávných dobách do vnitra země vcházeti nebo ze země vycházeti.

Jednou z nejstarších a nejdůležitějších stezek zemských, spojujících Cechy s Moravou, byla stezka Libicko-Zd'árská. Libickou nazývala se tato stezka od města Libice na Chotěbořsku. V průběhu této Libicko-Žd'árské stezky, a to v místech, kde řeka Sázava mění svůj směr z jižního na západní, stávala již v pradávných dobách vesnice Žd'ár, která byla založena - jak pověst Wásá - kovkopy a uhlíři v okolí pracujícími.

Ve Žd'árském pohoří byly tedy osady založeny horníky, kteří sem přišli a pátrali po rudách a uhlíři, kteří pálili v milířích dřevěné uhlí pro četné továrny a hutě. Také v blízkosti Svratky bylo dolováno železo, jak se o tom zmiňuje se své "Topografii" benediktýnský mnich kláštera na Starém Bmě, Řehoř Wolny. Tradice vypravuje, že v místech, kde bylo stavení Ladislava Pekárka, číslo 92 (u "Kašparů" při silnici k Bobrové), stávaly prý milíře. Musely se taky kolem rozkládati hluboké lesy. Např. nynější "Smrčina" - při silnici bobrovské - bývala prý velký smrkový les.

Kraj náš byl na mnohých místech velmi bažinatý. Dokud nebylo jiných cest, vedla prý na sever - snad od Křižanova k Novému Městu - jakási cesta nad těmito bažinami přes nynější "Lány" podél celých "Kopců". Tradice vypravuje, že se kdysi do těchto bahen pod "Kopci" probořily celé vozy i s náklady i koňmi. Při podolské cestě vlevo jest místo zvané "Na Posvátnici". V místech těchto stával prý posvátný háj, kde uctívali modlu. Bylo tedy obyvatelstvo u nás původně usazené (nebo jeho část) náboženství pohanského.

Že však křesťanství brzy zapustilo zde kořeny, dotvrzuje zápis ve farní kronice, kde na prvním listě se praví: "V báni věže kostela svrateckého při opravě nalezen byl letopočet 947". Historici však nad tímto datem váhají. Ať již je to pravda nebo ne, jistá věc jest, že kostel zdejší je z prvních svatyní k svatému Václavu zasvěcených a že záložen byl brzy po mučednické jeho smrti (929).

Původně byl ovšem malý, dřevěný - na místě nynějšího presbyteria. Hlavní brána vedla tenkráte ze strany jihovýchodní. Kostel byl ohrazen vysokou hradbou a zajímavé je, že brána nesla stopy násilí - dobývání.

První nepřímá zpráva o kostele je z roku 1366. Starý, pravděpodobně gotický kostel byl v roce 1805 zbořen a byl vystavěn nový, empírový. V kostele sv. Václava jsou varhany, které sem byly převezeny v roce 1787 ze žďárského kostela na Zelené hoře po jeho zničujícím požáru v roce 1784. Téhož roku byla dovezena ze Zelené hory i zpovědnice. Zdejší fara byla postavena v roce 1784.

Po spojení obou polovin vesnice na konci 13. století založil klášter na části patřící již dříve klášteru klášterní dvůr, při kterém vznikla i samostatná osada Svratečka. Písemné zprávy o ní a o dvoře jsou od roku 1356 do roku 1511. Osada i dvůr zanikly, zůstal po nich jen stejnojmenný název pozemků.

V roce 1667 dostala obec samostatnou pečeť, ve znaku mající čápa. Po zrušení žďárského kláštera v roce 1784 převzal jeho majetek náboženský fond. Ten rozdělil klášterní majetek na 5 částí, které postupně rozprodával. Tak se stala v roce 1826 Svratka součástí radešínského panství.

V roce 1850 bylo vytvořeno v Novém Městě okresní hejtmanství a soudní okres, kam byla přičleněna i Radešínská Svratka.

Názory na původ jména Svratka se různí. Nejpravděpodobnější se jeví výklad, podle kterého jméno vzniklo z germánského Swarta (černá voda). Proč dostala tato ves název podle řeky Svratky, která vůbec zdejším územím neprotéká, lze vysvětlit tím, že říčka Bobrůvka (v dolním toku Loučka) je pravým přítokem Svratky. Možné je, že na počátku kolonizace zdejšího území byl Svratkou nazýván nejen Wavní tok, ale i jeho zdejší přítok. Přídomek "Radešínská" dostala ves až v době připojení k radešínskému panství pro snazší rozlišení od Svratky vzniklé na hranicích Čech a Moravy.

Současnost
Obec Radešínská Svratka se nachází na Českomoravské vysočině. Patří do kraje Vysočina a okresu Žďár nad Sázavou. Okresní město je vzdáleno asi 17 kilometrů. Nejbližší město je Nové Město na Moravě, ležící asi 7 km severně. Dominantou obce je kostel svatého Václava. První zmínka o kostele je již z desátého století.

Obec má více než 550 obyvatel. Možnost zaměstnání jim nabízí zdejší akciová společnost Proagro Radešínská Svratka, Stehlíkova Strojírna nebo jiné organizace jako např. Jednota, Pošta, Obecní úřad aj. Ostatní obyvatelé musí za obživou dojíždět do okolních měst a obcí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://home.tiscali.cz/radesinska.svratka/, kde najdete další informace.