Rožná

Rožná

Historie
První písemné zprávy o obci Rožná jsou z roku 1349, kdy Blud z Kralic dává ves Rožnou s hradem Zubštejnem Jimramovi z Kamene (Zubštejna). Roku 1358 přechází obec s celým zbožím Zubštýnským do majetku markraběte Jana, jehož syn Jošt dal roku 1384 spolu se zbožím Pyšoleckým také Rožnou Heraltovi z Kunštátu za jeho služby na čas života. Po Heraltovi držel ji v zástavě r. 1416 Boček z Kunštátu a z Poděbrad, na něm je získal Jan Hlaváč z Ronova a později Vilém z Pernštejna až bylo Václavem Sturmem z Ronova r. 1448 vloženo dědičně do desek Janu z Pernštejna.

Rožná tak zůstala v držení pánů z Pernštejna až do roku 1596, kdy byla jako součást zboží Mitrovského prodána pánům z Katharu. Roku 1656 však byla spolu s Jabloňovem, Milasínem a Bukovem od tohoto zboží oddělena a v roce 1660 prodána Maxmiliánu z Lichtenštejna - Kastelkorna, pánu na Pernštejně. V jeho rodě pak Rožná, jako zvláštní statek panství pernštejnského, zůstala až do roku 1720, kdy byla s tímto panstvím sloučena až do roku 1910. Po třicetileté válce roku 1675 bylo tu osedlých domů 14, nově osedlé dva, nový pustý 1, starých pustých 8. Polí bylo nově obdělaných 18 měr, starých pustých 198 měr. Roku 1790 bylo domů 39, obyvatel 307 a 320 jiter polí.

Turistické zajímavosti
Kostel sv. Havla, stojící na kopci, se připomíná poprvé v kronikách roku 1398. Původní fara byla postavena vrchností na počátku 17. století. Farní matriky jsou vedeny od roku 1708. Odborná prohlídka kostela, provedená roku 1993 Památkovým úřadem, stanovila jeho zařazení do druhé poloviny 13. století. Kostel je spojen s farou železnou lávkou nad cestou na Dolní Rožínku. Fara se připomíná roku 1573. Avšak již roku 1590 je farnost filiálkou k Bystřici a fara postupně chátrá. Od roku 1650 je filiálkou Strážku.

Samostatná duchovní farnost byla v Rožné znovu zřízena listinou z 31. července 1749, v níž majitel panství Josef šlechtic Stockhammer dotoval nově zřízenou faru. Nynější podobu má farnost od roku 1765, kdy byla vrchností vystavěna nynější jednopatrová fara. Přifařeny jsou obce Jabloňov, Milasín, Bukov, Josefov, Rodkov, Střítež, Věžná, Zlatkov, Pernštejneské Janovice.

Z původní stavby kostela je zachován pouze starý vchod v gotickém slohu. Kostel měl hlavní oltář a dva poboční, dále pak kůr, varhany, oratorium a sakristii. Nynější výbava kostela pochází z doby novější. Pozornost upoutá především mramorová křtitelnice s letopočtem vzniku 1684 a obraz svatého Havla, který byl původně umístěný na hlavním oltáři.

Věž má hodiny a měla původně tři zvony. První dva byly odevzdány v první světové válce na válečné účely. Dne 7. září 1924 byly opět vysvěceny a zavěšeny nové tři zvony, které byly za druhé světové války opět zabaveny. Kolem kostela je hřbitov (horní hřbitov), který byl rozšířen v roce 1937(prostřední hřbitov) a znovu v roce 1987 (nový hřbitov). Z roku 1937 pochází i márnice stojící u brány na prostřední hřbitov.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.rozna.cz/, kde najdete další informace.