Křižanov

Křižanov

Obec Křižanov leží na Českomoravské vrchovině 10 km od Velkého Meziříčí, 25 km od Žďáru nad Sázavou, 15 km od Velké Bíteše a 25 km od Nového Města na Moravě. Obec se nachází v kraji Vysočina.

Turistické zajímavosti

Křižanovský zámek
Na místě dnešního zámku stával hrad, jehož původ spadá do 13. stol., kdy zde sídlil nejstarší známý majitel pan Přibyslav z Křižanova, otec sv. Zdislavy. Tento hrad ležel v letech 1466 až 1560 v sutinách. Pobořený hrad koupil r. 1560 Zdeněk Lhotský ze Ptení a provedl jeho přestavbu na renesanční zámek s arkádovým dvorem. Po ohni r. 1710 byl zámek barokně upraven.

Kostel sv. Václava
Farní kostel sv. Václava, původně Panny Marie, sahá svou zachovalou románskou částí do let 1230 - 1240. Do dnešní podoby byl přestavěn kolem r. 1450. Můžeme obdivovat zachovaný goticky sklenutý presbytář. Za hraběnky Marie z Oppersdorfu byla přistavěna kaple sv. Michala, hlavní chrámová loď byla barokně zaklenutá a vzniklo tak dvojlodí. Do r. 1884 býval v kostele starý oltář z r. 1665. V r. 1884 byl pořízen novogotický dřevěný oltář se sochou sv. Václava, po stranách jsou sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje a sochy andělů strážných Rocha a Šebastiána. V kostele bývaly ještě dva vedlejší gotické oltáře zasvěcené sv. Josefu a sv. Antonínovi, které byly odstraněny.

Kaple sv. Barbory
Před zámkem stojí zámecká kaple sv. Barbory ze 17.stol. V letech 1720 až 1727 byla barokně upravena dle Santiniho projektu a v r. 1860 upravena v romantizujícím slohu. Kaple má 3 oltáře. Hlavní sv. Barbory, vedlejší sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Nad svatostánkem prvního vedlejšího oltáře je soška českého lva a u druhého moravské orlice. Pod vítězným obloukem v podlaze je kámen s kruhy a s erbem Křineckých z Ronova. Pod ním vedou schody do prázdné hrobky. Nádhernou prací v této kapli je epitaf Jiřího Wolfa Křineckého, na kterém je vyobrazen pod křížem i s manželkou a devíti dětmi. Nechal jej zhotovit ještě za svého života a nápisy na něm jsou z Písma svatého.

Radnice
Radnice byla vystavena před polovinou 14. století. V 16. století došlo k přestavbě a vybudování věžičky. Křižanovská radnice měla bohatý městský archiv. V r. 1991 po Zdislavské pouti začala generální oprava radnice a na Václavskou pouť již zářila nově upravena budova. O dva roky později byla radnice obložena mramorovými deskami, byly zhotovené schody se zábradlím od radnice ke kostelu.

Nová fasáda nese křižanovský znak (sedm lomnických per) a nápis "RADNICE ROKU 1341 - 1910, 1991". Na budově najdeme také památní desku lékaře Jana Melichara, která byla odhalena r. 1961. V budově radnice se kromě kanceláří Obecního úřadu nachází pošta a prodejna květin.

Kaple sv. Jana Nepomuckého
Najdeme ji na Horním městě. Jan Moravec se Strakonic odkázal na její stavbu 100 zlatých. Stavba byla ukončena r. 1848. Na oltáři stojí socha sv. Jana a vedle visí obrazy sv. Zdislavy. V barokním štítě je zavěšen zvonek.

Mariánský sloup
Na horní straně náměstí - Na Kopečku - najdeme barokní dílo z r. 1730 od Františka Alexandra Jelínka. Jedná se o sloup z bílého mramoru, na jehož vrcholu je pískovcová socha P. Marie. V r. 1997 byla provedena rekonstrukce tohoto nejvýznamnějšího sochařského díla obce. Opravy se ujal sochař, restaurátor M. Kovařík a akademický sochař F. Kovařík ze Svratky.

Další památky
V parčíku před provozovnou Impuls je socha T. G. Masaryka od sochaře Jiřího Marka z r. 1928. Tato socha byla za války uschována na Budíně a 8. července 1945 znovu odhalena. Třetí odhalení bylo 11. března 1990 za velké účasti shromážděných ze širokého okolí.

Ve výše zmiňovaném parčíku byla 9. května 1988 odhalena socha mladé dívky od sochaře Zdeňka Řehoříka. U památníku je deska se jmény spoluobčanů, kteří zahynuli ve válce.

Na náměstí je nepoužívaná kamenná kašna z r. 1934. Na Horním městě najdeme starý železný kříž z r. 1907.

Historie
Dle tradičního podání vznikl Křižanov po založení hradu v Meziříčí asi v roku 686 v době Sámově. Obyvatelé meziříčské tvrze postihlo několik bezúrodných roků, takže se dostavil hlad. Zásoby v hradních zásobárnách byly již malé, proto hleděl jeden druhého jakýmkoli způsobem vyhladit, aby bylo co nejvíce zásob uchráněno.

Tato nenávist rozdělila obyvatelstvo na dvě části, které mezi sebou bojovaly. Slabší strana byla poražena. Ti, kteří, se zachránili, utekli v malém hloučku na místa, kde stojí Křižanov. Na místě, kde stojí zámek, se štvanci zastavili. Byli vyčerpáni a vysíleni. Postavili si zde chýši a živili se rostlinnou potravou, až se rozmnožili na tolik členů, že se mohli bránit, postavili si na místě dnešního zámku tvrz. Poloha a okolí dnešního zámku nasvědčují těmto vyprávěním.

Od roku 1287 možno se již dočíst pravdivějších dat o Křižanově, tehdy různě pojmenovaném (Chrysan, Czyzans, Chrysansis). Později byly na místě tvrze postaveny hrady.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.krizanov.cz/, kde najdete další informace.