Nové Veselí

Nové Veselí

Turistické zajímavosti
Z význačných památek má nyní kostel cínovou křtitelnici se staročeským nápisem: "Kdož uwierží a pokrzti se, spasen bude" z roku 1609.

- Barokní kaple sv. Rocha z 1680
- Sloupková Boží muka z roku 1698
(čtyřboký památník z kamene nahoře s kovovým křížem)
- Socha sv. Jana Nepomuckého, Socha sv. Floriana a Panny Marie u kostela sv. Václava
- Kostel sv. Václava (barokní jednolodí z roku 1752) byl vysvěcen 1757
- Fara (1784) a starý hřbitov
- Oltář z roku 1800 v kostele
- Kamenný kříž u kostela z roku 1860 (Sedmimetrový žulový kříž je z 1 kusu kamene)
- Mříž z roku 1889 u kostela
- Mramorový kříž u kaple z roku 1891
- Renesanční zámeček s renesančními portály a arkádovou chodbou z 1564
- Bývalý mlýn se zachovalou sgrafitovou výzdobou na fasádě
- Stará rychta (dnes č. p. 8)
- Radnice (bývalá škola) z roku 1822, v roce 1893 přistavěno patro
- Současná škola je z roku 1928

Lípa svobody
- byla vysazena na paměť 50. výročí Československé republiky v roce 1968 v parčíku u budovy OÚ, a to v souvislosti s Pražským jarem ještě před 21. srpnem.

Socha - "Lidé, země" před nákupním střediskem z roku 1988 od sochaře Františka Kovaříka

V roce 1994 byla v nové obřadní síni (1993) budovy radnice otevřena stálá expozice z díla akademického sochaře, zasloužilého umělce Julia Pelikána.

V obci jsou rozmístěna jeho díla:
- pomník obětí dvou světových válek s dominantou osobnosti T. G. Masaryka
- dvě sochy na sokolovně
- socha sv. Václava u kostela
- busty J. A. Komenského a B. Němcové na škole
- několik pískovcových skulptur na hřbitově

Městys Nové Veselí je zasazena v Českomoravské vrchovině. Do katastru obce zasahuje Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, která byla vyhlášena 27. 6. 1970 za osobní účasti prezidenta republiky, armádního generála Ludvíka Svobody) a připravovaná CHKO Bohdalovsko (dosud není vyhlášena - připravuje obec Bohdalov). Nedaleko od obce je také známé rekreační středisko Rendlíček.

Babínská přírodní rezervace je chráněné území, které je začleněno pod CHKO Žďárské vrchy. Leží v nadmořské výšce 590 m a zasahuje do katastru obce. Celková plocha rezervace včetně ochranného pásma je 218 ha, z toho vlastní rezervace má 132 ha. Největší část rezervace zaujímá Matějovský rybník o rozloze 68,9 ha a Babínský rybník 11,7 ha. Geologicky náleží tato jihozápadní část chráněné krajinné oblasti do západomoravského moldanubika a tvoří ji katazonálně metamorfované horniny, převážně ruly. V pozdějších geologických dobách (kvarteru) se vytvořily usazeniny.

Historie
Naše obec leží přímo v hraničním pásmu českomoravského pomezí v místech kudy v dávných dobách vedly významné zemské stezky. Byla to stezka Libicko-Žďárská, o níž se dochovala nejstarší zmínka v listině z roku 1144 z doby panování knížete Vladislava II. Tato stezka spojovala bývalé župní hrady - Čáslavský a Brněnský.

Dle dochovaných pramenů usuzujeme, že právě zde v sousedství naší obce se nacházelo styčné území, které si ponechávali dědicové Přibyslavovi, náležející k větvi meziříčské. Tuto starou državu, Velké Meziříčí, vlastnil od pradávna rod pánů z Lomnice, který vlastnil meziříčský hrad a měl ve znaku lomnické křídlo. Na kolonizaci žďárské části Vysočiny se podíleli páni z Lomnice, žďárský cisterciánský klášter spolu s pány z Lichtenburgu a pány z Obřan. Osazování krajiny postupovalo obyčejně proti proudu vodních toků, od nižších míst k místům výše položeným.

Osídlení obcí našeho obvodu bylo se vší pravděpodobností prováděno ve stejném časovém období, neboť bylo jistě částí uceleného kolonizačního záměru. Nově kolonizované obce tvořily pak jednu správní jednotku, v jejímž středu byla též plánovaná stavba kostela. První zmínka o našem území je z roku 1317, kdy jde o obce Sazomín a Kotlasy. Osada Matějov, dříve zvaná Tassendorf (ves Tasova), nám připomíná mladšího či staršího Tasa z Lomnice, jejichž letopočet je shodný se sklonkem 13. století. V roce 1350 se mluví o Bukově (jde o obec Pokojov), o Malíně a Vetli, místo nichž stojí Březí. Matějov se připomíná roku 1366.

První písemnou zprávu o osadě Veselí, (v latinských textech Wesele, v německých Neu Wessely) nacházíme v zápisech zemských desek z roku 1377, kdy Jan mladší z Meziříčí, syn Beneše z Meziříčí, při svém odchodu do Itálie daroval za sebe a své potomky všechen svůj majetek meziříčský, mezi jinými i ves Veselí (Wessela villa) za souhlasu markrabího Jana, pokud byl naživu, svému strýci Janovi staršímu z Meziříčí a jeho dědicům.

Místo, na kterém byla osada Veselí založena, bylo velmi výhodné, částečně chráněno od severu kopcem Vortem (Strážnou). Bylo založeno při bystrém potoce, které si zde v dávných dobách vyhloubil v okolní krajině široké koryto, v krajině rybničnaté, s odlehlými tůněmi, mokřinami a rašeliništi, háji i mohutným lesním porostem. V blízkosti Veselí probíhala známá kupecká cesta, vedoucí z Čech na Moravu. Mírně zvlněná okolní krajina skýtala možnosti založení polí a luk i využití pokáceného dřeva ke zbudování nových obydlí. Vypálené a vykácené lesy se jen zvolna měnily na nerovná kamenitá políčka s bahnitými výmoly, valouny a tzv. bludnými kameny.

Současnost
V současné době obec představuje moderní typ střediskové vesnice, vzdálené pouhých 6 km od okresního města Žďár nad Sázavou a přibližně 33 km od krajského města Jihlava. Obec svým geografickým postavením tvoří dnes důležitou silniční křižovatku do okolních vesnic a mikroregionů a je na důležité spojnici mezi okresním a krajským městem (Jihlava).

V obci jsou dnes soustředěny všechny základní služby nejen pro mladé rodiny (mateřská školka, základní škola, zdravotní středisko včetně lékárny) ale i pro starší spoluobčany (možnost stravování v jídelně mateřské školy) a i svým zpracovaným územním plánem rozvoje dokládá, svůj zájem na rozvoji obce (prodej pozemků včetně inženýrských sítí pro výstavbu rodinných domků, také se uvažuje i o výstavbě pečovatelského domu).

V obci existuje množství sportovních oddílů a kulturních kroužků a akcí, které nabízejí všestranné vyžití všem spoluobčanům obce. Nejen pro slavnostní kulturně-společenské akce, ale i pro občanské svatby je k dispozici obřadní síň, kde jsou umístěna díla rodáka Julia Pelikána.

V okolí obce je rekreační středisko Rendlíček, státní rezervace Babín a do části katastru obce zasahuje CHKO Žďárské vrchy.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.noveveseli.cz, kde najdete další informace.