Ruda

Ruda

Historie a turistické zajímavosti
Ruda je samostatná obec katastrálně i politicky. Leží JV od Vel. Meziříčí, jsouc vzdálena od něho 10 km. Státní silnice vedoucí z Jihlavy do Brna probíhá „Horním koncem“ vesnice, „Dolní konec“ s uličkou „Na štrece“ leží jižně silnice. Nadmořské výšky má 580 m. Nejteplejší výběžek osady s roztroušenými chalupami slovem „ na Výpustku“.

„Dolňanští“ přezdívají „Horňanský“ panstvo: jestiť na „Horním konci“ kostel, fara, škola, bývalý panský hostinec, obecní kavárna, 3 sedláci a několik domkův. Ves se připomíná jménem „Hruda“ r. 1353 jako část panství tasovského. Dle pověsti dolováno se zde za dávných dob na železnou rudu, odkud prý má ves jméno.

Kostel sv. Jiljí pochází z r. 1795. Stojí na nejvyšším bodě vesnice, takže je daleko viditelný (např. od Třebíče). Starý kostel stával na místě, kde postavena škola v roce 1795, kolem něho byl hřbitov, který pak přeložen za vesnici. Stará škola jednotřídní rozšířená přístavbou na dvoutřídní v r. 1891.

K vesnici náleží také dvůr Křeptov, patřící panství velkostatkáře Harracha ve velkém Meziříčí. V něm je lihovar. Do 30leté války byla to vesnička, ale za války zpustla. Leží při silnici k Velké Bíteši. O něco dále též při silnici je hájenka Veselka.

Katastrální výměra obce je 1040 ha a 51 a. Dle druhu kultury dělí se katastr takto: louky 76 ha 20 a, zahrady 5 ha a 70 a, pastviny 52 ha 47 a, lesy 231 ha a 71 a, rybníky 23 ha 24 a, orná půda 614 ha 78 a, neplodná půda 36 ha 41 a. Obec sama vlastní z toho: 9 ha 21 a pastvin, 1 ha 83 a luk, 2 ha 32 a polí, 11 a  zahrad a  37a půdy neplodné.

Jiného nemovitého majetku má obec kovárnu a obecní špitál.

Movitý majetek obce v této době obnáší: kmenové jmění 458 Kč, státní půjčky úhrnem 23 400 Kč. Naproti tomu dluží spořitelně ve Vel. Meziříčí 18 391 Kč.

Při všeobecném sčítání lidu v r. 1921 napočteno 464 obyvatel.

Od r. 1895 jest v obci Sbor dobrovolných hasičů, v r. 1907 založen Místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a r. 1919 Místní organizace republikánské strany čsl. Venkova.Také jest tu Omladina kat. mládeže.

Jest třeba, bohužel, připomenouti, že před 30 lety byla Ruda se světem daleko lépe spojena než nyní. Jezdila tu mezi Vel. Bíteší a Vel. Meziříčím dvakrát denně oběma směry jízdní pošta, takže poštovní zásilky docházely 2 x denně. Od 1. ledna 1912 zřízena tu i poštovna s rozšířeným oborem působnosti.

Prvním poštovným byl hostinský Jan Malec. Na počátku války jezdila pošta jen jednou denně a ku konci války přestala jezditi  vůbec. Pak jezdila pošta pouze do Osové Bítýšky, ale i to přestalo. Po převratu jednáno o zavedení autobusové dopravy z Brna do Vel. Meziříčí. Doprava však zavedena pouze z Brna do Vel. Bíteše a nic nepomáhají žádosti podávané o prodloužení této linky do Vel. Meziříčí. Dopravuje se tedy pošta z velké Bíteše do Osové Bítýšky listonošem. Dopis zaslaný do Velkého Meziříčí od nás musí tedy vykonati cestu přes Brno. Balíky leží v Bíteši mnoho dní a dopravují se jen příležitostně do Osové Bítýšky. Tedy v porovnání s poměry před 3é lety přímo neuvěřitelné. Také železniční spojení není valné. Nejbližší železniční stanice vzdálená je přes dvě hodiny cesty. Dříve jezdívalo se poštou také na stanici Zástavku.

Trati u Rudy se jmenují: Komárovy, Větrníky, Číhadla, Pod Křiby, Pod Bačátky, Za Dvořištěm, Strážníky, Zas Dvorem, Na Hájkách, Nad rybníkem, Volbrumy, Na Hraničkách, Na hlínách, Na příčníkách, Za rybníkem , Pod křížem, V Chlístovích, V Kyjovech, Pavlov, Kuklička, U jezírka.

Z obecní kroniky
Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 18. října 1923  byl jsem já Jaroslav Kostelecký, řídící učitel v Rudě, ustanoven prvním kronikářem zdejší obce. Funkce této ujal jsem se dnes 1. prosince 1923. Nejsem zdejším rodákem, narodil jsem se v Třebíči 21. dubna 1876. Po skončených studiích bylo zde první mé místo, když jsem se zde stal počátkem školního roku 1895/96 učitelem. Po roce byl jsem přidělen škole v Rudíkově.

Mým představeným v Rudě byl tehdy řídící učitel Antonín Malec, později můj tchán. Rád naň vzpomínám. Byl dobrý učitel a občanstvu upřímný rádce. Všichni nynější občané zdejší jsou jeho odchovanci a rádi i s úctou naň vzpomínají. Působil na zdejší škole od r. 1873 do r. 1909, kdy odešel na trvalý odpočinek do Velkého Meziříčí. Zprvu učil na jednotřídní škole maje až 138 žáků, v r. 1891  škola rozšířena na dvoutřídní. Bohužel neužíval zaslouženého odpočinku dlouho, neboť zemřel již příštího roku 1910. Občané rudští prokázali mu ještě poslední poctu tím,že jeho pozůstatky odvezli  si na svůj tichý hřbitůvek. Vždyť působil mezi nimi v Rudě 36 roků.

Po jeho odchodu byl řídícím učitelem Ant. Kocman, jenž tu působil do r. 1915, kdy padl za světové války. Teprve r. 1923 obsazeno opět místo definitivně a říd. učitelem byl jsem jmenován já.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://obecruda.unas.cz/, kde najdete další informace.