Jívoví

Jívoví

Historie
První zmínka o obci Jívoví je z r. 1287. Anežka, dcera majitele křižanovského panství pana Bočka z Kunštátu, darovala polovinu Křižanova (horní město a Dobrou Vodu) nově založenému Ždárskému klášteru, na jehož majetku se Jívoví po tomto roku připomíná. Z toho lze soudit, že obec byla založena proto, aby přinášela svým majitelům zisk na dosud neobdělávané půdě.

Od založení do roku 1486 patřilo Jívoví Ždárskému klášteru s výjimkou let 1422 až 1436. Tehdy v husitské době zabral klášterní majetek křižanovský i s naší obcí Jan Křižanovský z rodu pánů Lomnice. Roku 1486 odkoupil Vratislav z Pernštejna Horní město Křižanov a Jívoví. Jeho dědicem byl Vilém z Pernštejna. Jako katolík proslul dobrým vztahem k hnutí Českých bratří. Za jeho panování se mohli usadit v Křižanově a zámecká kaple byla původně bratrským sborem.

Pan Vilém zrušil r. 1500 poddaným v Jívoví povinnost šenkovat panská vína. Po Vilémovi následoval Jan II. z Pernštejna, řečený Bohatý. Byl nejvyšším komořím a moravským hejtmanem. Po jeho smrti ho vystřídal Vojtěch z Pernštejna. Zapsal Jívoví a Jakubovice do zemských desek svému bratru Vratislavovi, nejvyššímu kancléři českého království. Ten se však přepychovým životem příliš zadlužil a mnohé statky musel rozprodat. Například r. 1552 Velké Meziříčí a r. 1560 došlo i na Křižanov a s ním i Jívoví.

Panství koupil Zdeněk Lhotský ze Pcení a do zemských desek zapsal věnování své manželce Aleně Podstatské z Prusínovic: dvůr Bujovský s rybníkem Podvokenským a mlýnem pod jeho hrází.

Dědicové těchto manželů prodali celé panství včetně Jívoví Jiřímu Volfovi Křineckému z Ronova. Jeho synové panství zadlužili a prodali r. 1610 Vilému Munkovi z Ivančic. Jemu však majetek pro účast v povstání proti Habsburkům zkonfiskovali a byl prodán Jiřímu Sieghardovi. Po jeho smrti se jeho dědička provdala za Diviše Vlkovského z Oubertovic. Po jeho smrti se jeho již druhá žena provdala za Karla Boháčka z Adleskrona.

Roku 1675 koupila celé panství Eleonora hraběnka z Operdorfu. K panství tehdy patřily obce Křižanov, Jívoví, Kundratice, Sviny Rádenice, Sklené, Horní Bory, Suky a později Dobrá Voda. Dědictvím přešlo celé panství na hrabata z Kounic, a ti je roku 1710 prodali za 180 000 zl. rytíři Janu Václavovi ze Švalbenfeldu.

Po sedmnácti letech je pak synové prodali Ždárskému klášteru. Tak se po 240 letech stává Jívoví znovu majetkem tohoto cisterciánského kláštera. Ten v té době doznal velkého hospodářského rozkvětu pod vedením opata Wejmluvy.Za Josefa II. byl klášter zrušen a r. 1784 celé křižanovské panství prodáno za 234 465 zl. Karlu Endsmanovi z Ronova.

Po něm je zdědil jeho syn rytíř Endsman Antonín. Roku 1781 bylo zrušeno nevolnictví a r. 1848 robota. Tím zanikla závislost poddanských vsí na vrchnosti. Do roku 1874 bylo Jíviví osadou Křižanova. V tomto roce se stala obec samostatnou. Až do roku 1976 sloučením národních výborů se stala obec opět součástí Křižanova. Roku 1990 jsme se stali opět obcí samostatnou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.jivovi.cz/, kde najdete další informace.