Vojnův Městec

Vojnův Městec

Historie
Obec s bohatou historií leží v jednom z ekologicky nejčistších regionů České republiky, v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

První písemná zmínka pochází z roku 1293 a je spjata se žďárským cisterciáckým klášterem. Význam městečka v běhu následujících staletí připomíná typicky městská čtvercová zástavba náměstí, kterému pak vévodí Němečkův hostinec z počátku 18. století.

Jeho dominantní vzhled není připisován nikomu menšímu, než staviteli Janu Blažeji Santinimu Aichlovi. Génius ze slavného italského rodu kameníků je přitom podepsán pod nejvýznamnější stavbou Vysočiny, kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, památkou zapsanou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Současnost
Vojnův Městec ale nežil pestrým životem jen v minulosti. Současná obec, s více jak sedmi sty obyvateli, se může pochlubit základní školou, mateřskou školou, zdravotnickým zařízením. Dále obchůdky a typickou venkovskou pohostinností.

Základní dobré podmínky pro život v obci podporují aktivity řady místních organizací. Své sdružení mají sportovci, střelci, ale i třeba zahrádkáři. Z řady kulturních akcí vyčnívá tradiční varhanní koncert v místním starobylém kostele sv. Ondřeje, který pravidelně obohacuje červencový pouťový víkend. Vojnův Městec navíc do 21. století vstoupil s rozvíjející se zástavbou nových rodinných domů, přičemž obec těží ze své neopakovatelné polohy v jedné z nejhezčích destinací Vysočiny.

Turistické zajímavosti

Pomník Jana Neumanna
Zručnými prsty kameníka byl vytesán památník, který naleznete poblíž kóty 683 Suchý kopec. Deska umístěná vespod na přední straně památníku nese text: "Dne 20. ledna 1920 byl zde zákeřně zastřelen lesní hajný Jan Neumann při konání své povinnosti. Čest buď jeho památce.

Vojnoměstecké zvony
Tři zvony skončily za druhé světové války v tavících pecích. Jejich osud je vepsán v dochovaných dobových listinách, jejichž přepis přinášíme níže. V Ohlašovacím listu pro bronzové zvony jsou uvedeny parametry obou zvonů z počátku šestnáctého století.

Socha sv. Jana Nepomuckého
„Před očištěním podstavce sochy od starých nátěrů z přední strany bylo viděti několik C a O pod tímto nátěrem. Toto písmo nebylo možno rozluštiti. Po odstranění barev přišlo se na to, že pod tímto nápisem skrývá se nápis původní, as první,“ popsal okamžiky objevení starého nápisu farář Ježek. Až mnohem později, 1. února roku 1930, zápis doplnil: „Nápis svědčí, že byl zhotoven as v roce 1732, tj. brzy tři léta po kanonizaci svatého Jana Nepomuckého.“

Kostel sv. Ondřeje
"Kostel vojnoměstecký stál jako kaple po nynějších ohorek radostínský, tedy až tam, kde se ve zdi ve výklenku, za skleněným oknem nalézá socha Panny Marie, a kudy se druhdy do kaple vcházelo (dosud jsou v místě tom znáti slepé trámce dveřní z kamene). Již ve 14. století, kdy činí se zmínka o Martinu Otonovi de Jezerzan, kněží diecése pražské, který byl dne 17. července 1358 opatem a konventem Žďárským do Vojnova Městce praesentován. Kostel rozšířen byl o nynější podobu teprve za P. Josefa Seifferta, r. 1791," zapsal učitel Šabaka do obecní kroniky v roce 1924.

Betlém vojnoměstecký
Půlnoční mše v chrámu sv.Ondřeje byla o vánocích roku 2001 obohacena o první veřejné představení nového farního betlému. Této události předcházely roky, v kterých se jesličky zrodily v lidské myšlence a dospěly pod umem lidských rukou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vojnuvmestec.cz/, kde najdete další informace.