Bohdalec

Bohdalec

Historie
Nejstarší zprávu o osadě známe z r. 1348, kdy hornobobrovský farář Heruš musel uznati po prohraném sporu, že desátky z přifařených vsí „Pohdalan a Crewczendorf“ (nynější Rousmerov) patří právem Wachsmundovi, komandéru špitálu johanitu na St. Brně. Z tohoto sporu vysvítá, že osada povstala na území Přibyslava z Křižanova po jeho smrti, a z různých okolností můžeme souditi, že ji založil ždárský klášter koncem 13. stol. v „lese“, který dostal r. 1262 s osadou Bobrůvkou. Spor se obnovil, když se v r. 1390 přidal hornobobrovský farář Bohdal k faráři bobruveckému a odepřel zase odváděti johanitům desátek z obou přifařených obcí (Bohdalan i Bohdalaw).

V r. 1393 byli zavoláni také z Bohdalce 4 poddaní za svědky: Jan Klugman, Mikuláš Telcer, Jindřich Anezin a Rudolf. Z těchto jmen lze souditi, že tu byli původne i Němci. Osada byla dána asi jako jiné
vzdálenější osady klášterské v léno rodině lokátora, již neznáme.

V polovici 15. stol. vzal ji však klášter do vlastní správy, neboť se objevuje v urbářích z r. 1462 (ves Bohdalcí) a 1483 (villa Bohdalec). Hospodářsky to byla osada na tehdejší dobu dosti významná, nebot v r. 1462 tu bylo již 5 celoláníku, 12 pulláníku (mezi nimi rychtář a konvár), 2 dvoupodsedníci a 1
podsedník.

Do r. 1483 se poměry jen potud změnily, že bylo 7 láníku (mezi nimi svobod. rychtář, ale svobod. rychta se tu nezachovala) 11 pulláníku, 2 dvoupodsedky a 1 podsedek. Podle jmen můžeme usuzovati, že byli tito osadníci již vesměs české národnosti.

Z celé obce odváděli ročně úroku 3 kopy 9 gr, 4 kopy 15 vajec, 25½ slepice a neměli robot ani platu za ně. V r. 1483 užíval rychtář a 2 osadníci vrchnosten, louky a platili za to lučních peněz 1½ kopy gr.

Když Vilém z Pernštejna dělal Sklenský rybník, zabral s povolením opata Víta části pozemku bohdalečkých, dal proto r. 1510 (31. VII.) osadníkům náhradu a zajistil jim na něm pastvu mimo louky v Olšovince, kdykoli bude vypuštěn, nebo pokud nebude naplněn; kdyby někdo zatopil další část pozemku, dostanou novou náhradu.

Současnost
Katastrální obec o rozloze 828 ha, rozlohou 10. v okrese. Je zároveň místní a školní obcí a vzdálená je od okresního města, kde má nejbližší železniční stanici, 13,9 km na j. Přifařena je do Hor. Bobrové (5,5 km) a tam má také doručovací poštovní a telegrafní úřad. (poštovna od 1. dubna 1901 v obci) a četnickou stanici; obvodní lékař je v Dolní Bobrové.

Katastrem hraničí na s. s Řečicí, na sv. s Podolím, na v. a jv. s Radešínem a částečně s Bobrůvkou, obcemi našeho okresu, na j. se Skleným, na jz. s Rousmerovem, obcemi okr. velkomeziříč., na z. a sz. pak s Obyctovem okr. ždárského.

Dne 1. XII. 1930 bylo tu 86 domů se 406 přítom. obyv. Všichni byli čs. stát. příslušníky čs. národnosti a podle nábožen. vyznání bylo 392 r.-kat., 10 cs., 1 ev. a 3 bez vyzn.

K obci patří samota hájovna (1 dům s 6 obyv.)

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecbohdalec.cz/, kde najdete další informace.