Bobrová

Bobrová

Současnost
V současné době žije v Bobrové asi 960 obyvatel. Pracovních příležitostí obec nenabízí mnoho, a tak velká část obyvatel za prací dojíždí na Dolní Rožínku, do Žďáru nad Sázavou či do Nového Města na Moravě.

Historie
Bobrová je jedním z nejstarších sídel na Novoměstsku a založil ji pravděpodobně jeden z prvních kolonizátorů zdejší oblasti Přibyslav z Křižanova. Jeho zeť Boček z Obřan založil roku 1252 žďárský klášter a tomuto klášteru věnoval i desátky z Bobrové. Bobrová byla zřejmě již tehdy osadou roztroušenou po obou stranách říčky Bobrůvky. Část Bobrové zdědila sestra Bočkovy manželky Eliška. Její druhý manžel Hrabiš ze Švábenic se psal později "z Bobrové" a v Bobrové sídlil. Eliška pravděpodobně darovala tuto část osady (Dolní Bobrovou) žďárskému klášteru cisterciáků, zbývající část (Horní Bobrová) zůstala v majetku dědiců Přibyslava z Křižanova.

Poprvé je rozlišení na Horní a Dolní Bobrovou zaznamenáno v roce 1338. V roce 1462 je Dolní Bobrová uvedena jako městečko. Horní Bobrová byla povýšena na městečko již před rokem 1368. V roce 1464 získal část křižanovského panství a mezi tím i Horní Bobrovou Jan z Pernštejna. Vilém a Vratislav z Pernštejna postoupili smluvně v roce 1486 žďárskému klášteru Horní Bobrovou výměnou za část Křižanova. Po zrušení žďárského kláštera za vlády císaře Josefa II. v roce 1784 převzal majetek kláštera náboženský fond. Ten rozdělil klášterní majetek na 5 částí, které postupně rozprodával. Tak se Horní i Dolní Bobrová staly součástí radešínského zboží, které v roce 1826 koupil F. Schneider.

V roce 1850 bylo v Novém Městě vytvořeno okresní hejtmanství a sídlil zde jeden ze tří soudních okresů, do kterého byly začleněny i Dolní a Horní Bobrová. Sloučením Dolní a Horní Bobrové v roce 1950 vzniklo městečko Bobrová.

Turistické zajímavosti

Kostel sv. Markéty na Dolní Bobrové
- pochází zřejmě ze 14. století, z této doby se zachovalo zejména gotické ostění jižního vchodu. V průběhu 19. století byl kostel několikrát přestavován a opravován.

Kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové
- pozdně románské jádro, k němuž byla koncem 15. století přistavěna věž. Z iniciativy žďárského opata Václava Vejmluvy byl kostel v letech 1714 - 1722 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho barokně přestavěn. Nad nově upraveným hlavním oltářem je zavěšen obraz Loučení sv. Petra a Pavla od Josefa Winterhaldera ml. z roku 1788, obrazy bočních oltářů jsou dílem Ignáce Weidlicha z roku 1794.

Kostel sv. Markéty na Dolní Bobrové
- pochází zřejmě ze 14. století, z této doby se zachovalo zejména gotické ostění jižního vchodu. V průběhu 19. století byl kostel několikrát přestavován a opravován.

Kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové
- pozdně románské jádro, k němuž byla koncem 15. století přistavěna věž. Z iniciativy žďárského opata Václava Vejmluvy byl kostel v letech 1714 - 1722 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho barokně přestavěn. Nad nově upraveným hlavním oltářem je zavěšen obraz Loučení sv. Petra a Pavla od Josefa Winterhaldera ml. z roku 1788, obrazy bočních oltářů jsou dílem Ignáce Weidlicha z roku 1794.

Fara
- klasicistní budova byla vystavěna asi ve 20. letech 18. století podle projektu Jana Santiniho.

Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi Dolní Bobrové
- datována r. 1768, vyrytým podle původního letopočtu při opravě podstavce r. 1939.

Boží muka
- se nacházejí na okraji obce při silnici ke Zvoli, pocházejí z 1. pol. 18.století.

Křížová cesta
- severně nad Horní Bobrovou se zdvíhá vrch, dříve zvaný Strážný kopec. Zde byl v 80. letech 19. století nalezen poklad stříbrných mincí z poloviny 17. stol. Na Strážném kopci dal v roce 1820 postavit bobrovský farář Kleinbauer žulový kříž a cestu z Horní Bobrové na vrchol kopce lemuje 14 empírových kapliček s reliéfními deskami pašijových výjevů. Po dokončení křížové cesty dostal Strážný vrch nový název – Kalvárie.

Hrádek na Valech
- nad Dolní Bobrovou se při silnici na Křižanov zdvíhá vrch Valy . Zde byl ve 2. pol. 13. století vybudován hrádek, jenž sloužil jako správní středisko kolonizovaného území. Zanikl patrně na počátku 15. století. Nyní zde zůstaly patrné jen stopy po zavalených příkopech a zdech.

V parcích na Dolní a Horní Bobrové jsou umístěny památníky připomínající občany Bobrové padlé v 1. světové válce. Připomenuta je rovněž židovská rodina Schuckových, která zahynula v období 2. sv. války v koncentračním táboře v Osvětimi.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://obecbobrova.hyperlink.cz/, kde najdete další informace.