Rovečné

Rovečné

Turistické zajímavosti

Busta T. G. Masaryka - náměstí Rovečné
Pomník padlým v I. světové válce byl vyroben z betonu firmou F. Zelený z Chrudimi, pískovcová busta T. G. Masaryka je dílem Julia Pelikána. Pomník byl slavnostně odhalen při příležitosti desátého výročí vzniku ČSR, 28. 10. 1928. V období okupace 1939 - 1945 byla busta občany Rovečného ukrývána a po osvobození znovu umístěna na pomník. Na počátku II. světové války byly zrušeny nápisy "Na paměť osvobození" a "Pravda vítězí". V roce 1958 navrhovalo vedení tehdejšího MNV v rámci úpravy náměstí přemístění celého pomníku k evangelickému kostelu. K přemístění však nedošlo.

V roce 1980 provedl p. Pavlus z Nedvědice celkové očištění a opravu písma. Podruhé a opět nedobrovolně opustila busta T.G.M. svoje místo v prosinci 1985. Byla odvezena do Horácké galerie v Novém Městě na Moravě. Její znovuodhalení proběhlo 7. 3. 1990. Při příležitosti osmdesátého výročí vzniku ČSR byla provedena rekonstrukce celého pomníku. Kvádry vyrobila firma ČMPK Prosetín. Jsou ze žuly z Prosetína u Skutče. Restaurování busty, vytesání písma a postavení celého pomníku provedla firma Kamenoprůmysl Komárek, Letovice.

Evangelický kostel
Chrám Českobratrské církve evangelické byl postaven v letech 1897 - 1898 na místě původní evangelické modlitebny. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se mnozí obyvatelé Rovečného i přilehlých obcí přihlásili k evangelické víře helvetského vyznání. Vytvořili filiální sbor patřící k Prosetínu a už v roce 1784 postavili modlitební dům bez věže a založili hřbitov. Rok na to zřídili vlastní školu. V roce 1812 získal sbor samostatnost. Prvním duchovním pastýřem byl Benjamín Kiš z Uher. Během jeho působení byla v roce 1825 postavena naproti kostelu nová budova evangelické školy, která později (1882 - 1947) sloužila jako evangelická fara.

Farní kostel sv. Martina v Rovečném
Do římsko-katolické farnosti patří tyto obce - Rovečné, Vír, Velké Tresné, Malé Tresné, Věstín a Věstínek. Sv. Martin, voják, žil v křesťanském starověku, po svém obrácení a přijetí křtu v dospělosti, se stal knězem, biskupem, misionářem. Zvěstoval víru pohanům, byl ve svém životě štědrý k chudým, potřebným a zastával se pronásledovaných.

Vírská přehrada
Přehradní nádrž na řece Svratce u obce Vír, na rozhraní Žďárských vrchů a Nedvědické vrchoviny. Přehrada, jejíž 76,5 m vysoká přehradní zeď zadržuje přes 9 km dlouhé jezero, byla vybudována v letech 1947 - 57. K jejímu komplexu patří vyrovnávací nádrž 2 km po proudu řeky. Nádrž slouží jako zdroj pitné vody a současně je využita k pohonu hydroelektrárny. Přehradní jezero o rozloze 232 ha, ležící v úzkém hlubokém údolí, zaplavilo bývalé obce Chudobín, Hamry, a část Korouhvice.

Rudka u Kunštátu - Jeskyně Blanických rytířů
Unikátní pískovcová jeskyně (podzemní galerie) s tématikou Blanických rytířů. Tvůrcem tohoto uměleckého díla byl sochař - samouk Stanislav Rolínek. O její vybudování se zasloužil kunštátský občan František Burian.

Dominantou areálu bývala čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka, která byla bohužel zničena za II. světové války. Dochovaly se pouze monumentální boty na podstavci.

Jeskyně je součástí 2ha lesoparku se stálou expozicí sochařských děl, která vznikají díky pravidelným mezinárodním sympoziím.

Rudka u Kunštátu - Burianova rozhledna
Nad celým areálem nechal ještě kunštátský starosta František Burian v roce 1931 postavit rozhlednu, která je podle něho Burianovou pojmenována. Poskytl tím navíc práci nezaměstnaným v období hospodářské krize. Burianova rozhledna stojí na křídovém kopci zvaném Milenka vysokém 580 metrů. Z rozhledny je nádherný výhled do okolí, na Českomoravskou i Drahanskou vrchovinu.

Historie
Obec má název podle nerovného místa, rovu, výmolu, na němž vznikla. První písemné zprávy jsou z roku 1335, kdy obec patřila člence doubravnického kláštera Jeruši z Aueršperka, která ji klášteru věnovala. V držení se pak střídali pánové z Pernštejna s pány z Kunštátu, až koncem 16. století přešlo toto zboží definitivně k panství kunštátskému. Stará obecní pečeť má ve znaku sv. Martina. České groše z doby Václava II. se našly při kopání základů u Čuhlů.

Mezi nejvýznamnější rodáky patří MUDr. Antonín Fleischer (1850 - 1934), zdravotní rada v Brně, proslulý sběratel brouků, autor mnoha populárních i odborných článků a také prvních českých tabulek k určování brouků. Jeho sestra Jindřiška Wurmová (1863-1953), členka Mezinárodní mírové rady v Ženevě, delegátka mírových sjezdů je autorkou skic, povídek a spisů s mírovou tématikou.

Z Rovečného pochází i Jan Alois Cupal (1863 - 1940), sběratel pověstí a folkloru, například: Z dávných dob, Pamětní spis o hradě Svojanově, Poličské pověsti aj.

Narodil se zde také Ing. Josef Jílek (1885 - 1966), známý propagátor sportu, lyžařský rozhodčí, jednatel Svazu lyžařů ČSR, člen Čs. olympijského výboru. V roce 1933 nechal zhotovit původní trofej pro tradiční závody Zlatou lyži Českomoravské vysočiny, zlatou lyži na podstavci z bílého mramoru.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://rovecne.unas.cz/uvod.html, kde najdete další informace.