Kozlov

Kozlov

Historie
První písemný doklad o existenci Kozlova pochází z roku 1358 v zemských deskách brněnského kraje, kdy „Jindřich z Balinky předal do vlastnictví právem dědičným Zdichovi z Kozlova právě v Balince polnost se vším, co k ní náleží,“ ale počátky osídlení tohoto teritoria spatřujeme o více než jedno století dříve, v době velkého kolonizačního úsilí předního moravského feudála 13. století, Přibyslava z Křižanova, duchovního otce založení žďárského cisterciáckého kláštera.

Ve vlastnictví tohoto církevního řádu byl i Kozlov; tvrz vystavěl někdy v polovině patnáctého století Mikuláš z Kozlova, roku 1486 opat Linhard, štivtýř káštera žďárského, postupuje tvrz pustú a svobodnú v Kozlově Janovi z Kladné, na konci století byla prodána „ves Kozlov s pustú tvrzí a s dvorem v tej vésce“ zemskému hejtmanu Janovi z Lomnice a na Meziříčí (1494) a v průběhu času přecházela na další majitele zdejších panství.

Když byly v polovině třicátých let 20. století nalezeny v Kozlově tři století staré stříbrné mince „s postavou rytíře v brnění“, jak se dovídáme ze záznamu v obecní kronice, jakoby připomněly nejvýznamnější postavu, genealogicky spojovanou s Kozlovem, Tomášem Soběhrdem, prvním konkrétním jménem objevujícím se ve více historických pramenech.

Soběhrd, zřejmě bítešský rodák, byl koncem 16. století písařem, později více než tři desetiletí úředníkem (správcem) náměšťského panství Žerotínů; 21. července roku 1606 v Brně „přijat jest v stav pánů rytířstva Tomáš Soběhrd z Kozlova“ společně se svými syny Janem a Karlem.

Roku 1609 kupuje od Václava z Radostína smlouvou trhovou za 11 tisíc zlatých malý statek Ostrov s poplužním dvorem, mlýnem a pivovarem a čtyřmi desítkami poddaných,  jenž mu byl zkonfiskován roku 1624 jako „účastní stavovské proticísařské rebelie“.

Rodina Soběhrdů je svým náboženským vyznáním a tedy i osudem spojena s významnou postavou moravských dějin první třetiny 17. století, Karlem st. z Žerotína, Jan Volf Meziříčský z Kozlova (rytíř od roku 1614) byl správcem jeho přerovského panství.

Se jménem Soběhrd se setkáváme mezi pobělohorskými exulanty v dánském vojsku Kristiána IV. v protihabsburském boji třicetileté války ve Slezsku (společně s L. Velenem z Žerotína, J. Adamem z Víckova, V. Bítovským z Bítova je uváděn jako překladatel dánských listů i „kapitán dánský Soběhrd, z Moravy pocházející“); koncem roku 1626 je v hodnosti majora velitelem města Těšína, poté i jeho stopa mizí, padl pravděpodobně v bitvě u Granova (27. 7. 1627).

Rytířská čest a hrdost Tomáše Soběhrda z Kozlova nebyla pošpiněna; naděje a stálost, symbolizovaná kotvou a šípem v jeho erbu, jej i s potomky přivádí do pobělohorského exilu v uherské Skalici, kde se bohužel v polovině 30. let stopy tohoto rodu ztrácejí (Karel Soběhrd se zde v listopadu 1635 oženil s Kateřinou Prešpurskou).

Od poloviny 19. století byl Kozlov osadou blízkého Křižanova (v letech 1976 - 1990 jako místní část této tehdy střediskové obce), od července 1990 opět jako samostatná obec okresu Žďár nad Sázavou, nyní kraje Vysočina.

Současnost
Obec se nachází 7 km severovýchodně od Velkého Meziříčí v Křižanovské vrchovině, která je součástí Českomoravské vysočiny. Nadmořská výška obce je 538 m. V obci jsou četné rybníky, např. Šípský, Návesní, Horní, Suchánek apod. Rybník Horní, který je v blízkosti obce, slouží v létě ke koupání.

Turistické zajímavosti
Nejbližší vrcholy v blízkém okolí jsou u Křižanova Šibeník - 586 metrů a nad obcí Sviny Ambrožný - 640 metrů.

V centru obce je velká náves s kapličkou z roku 1949, která je zasvěcena svátku „Navštívení Panny Marie“. U příležitosti tohoto svátku je zde každoročně koncem května sloužena poutní mše svatá.
Obcí prochází značená, zelená turistická cesta ze směru Ořechov a Sviny, která dále pokračuje na Jívoví a k rybníku Tis u Bobrůvky. Na tuto zelenou trasu navazují další značené turistické cesty.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kozlov.cz/, kde najdete další informace.