Chlumětín

Chlumětín

Historie
Počátky osídlování zdejšího kraje lze datovat na přelom prvního a druhého tisíciletí. V té době již zde v těžko přístupných pohraničních lesích existovaly osady, které pravděpodobně sloužily jako strážní místa hranice a obchodních stezek (Karlštejn, Hlinsko). Od počátku 13. století dochází k pozdně středověké kolonizaci organizované vilémovským a podlažickým klášterem. Toto osídlování postupovalo proti vodním tokům až do nejvyšších míst Českomoravské vrchoviny a navazovalo na kolonizaci z moravské strany.

První doložená písemná zpráva o Chlumětíně pochází z roku 1392, kdy postoupil tehdejší majitel Smil Flaška z Pardubic rychmburské panství se 62 osadami Otě z Berkova a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. Naše obec je uvedena na postupovací listině ze dne 8. 6. 1392 spolu s dalšími osadami z okolí: Hlinsko, Blatno, Vítanov, Hamry, Studnice, Dědová, Kameničky, Jeníkov, Svratka, Svratouch, Křižánky (některé obce se však v té době jmenovaly jinak). Ještě starší zmínka je ovšem z roku 1350, kdy byl připojen farní kostel v Kameničkách a obce k němu přifařené (mezi nimi i Chlumětín) k biskupství litomyšlskému. Z toho lze usoudit, že pravděpodobně již ve třináctém století zde existovala osada stejného jména.

Chlumětín byl zapsán pod rychtu v Kameničkách (tehdy Reichlova Kamenicze), ke které patřily vesnice: Lhota, Přerostlé (Hamry), Blatná a Jeníkov. Jeho osudy byly svázány s rychmburským panstvím. Roku 1454 prodal král Ladislav Pohrobek toto panství za 6 000 kop grošů českých Janu Pardusovi z Vrátku. Později toto panství vlastnil Vilém z Valdštýna, kterému bylo roku 1547 zkonfiskováno za účast ve stavovském odboji. V roce 1584 bylo v Chlumětíně 6 sedlaků "celých". Jejich pozemky byly později rozděleny na 12 půlgruntů a to takto: č. p. 1 a č. p. 38, 20 a 21, 23 a 24, 26 a 27, 30 a 31, 32 a 33.

Ráz zdejší středověké krajiny byl poněkud jiný, než jak ho známe dnes. Existovala zde totiž velká soustava rybníků, která vyplňovala prostor v okolí Chlumětína a Kameniček. Z této soustavy se do dnešních dnů zachoval pouze rybník Krejcar, který se však původně nazýval Starý. Rybník Krejcar se nacházel u stejnojmenné osady, která je podle něho s největší pravděpodobností pojmenována. Zbytky hráze tohoto velkého rybníka se zachovaly až do současnosti.

Chlumětín patřil pod duchovní správu (kolaturu) kameničovskou, která spadala do roku 1677 pod kolaturu hlineckou a po té pod duchovní správu skutečskou. Záznam ve školní kronice praví, že „toho roku (1677) čítala kolatura tato 101 odrostlých ku svátosti schopných duší". Od té doby se zde také udržuje posvěcení chrámu Páně (posvícení) na svatého Martina. Později byla obec Chlumětín přidělena k farní osadě svratecké. Tam také museli žáci z naší obce docházet do školy. Tato změna proběhla pravděpodobně ještě před rokem 1780, neboť posvícení se zde udržuje na svatého Martina až dodnes, ačkoli je to v rozporu s nařízením císaře Josefa II. z roku 1780.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.chlumetin.cz/index.asp, kde najdete další informace.