Nová Ves u Nového Města na Moravě

Nová Ves u Nového Města na Moravě

Historie
Z historických pramenů nelze bohužel přesně zjistit, kdy byla Nová Ves založena. Jisté však je, že tato prastará osada vznikla již ve 13. století. Vyplývá to z dokladů,  kdy Boček z Obřan, purkrabí znojemský, maršálek moravský a podkomoří brněnský  zakládal od roku 1251 po smrti svého zetě Přibyslava z Křižanova žďárský klášter. Pro jeho obživu mu Přibyslav daroval  mimo jiné vesnice i Novou Ves.

Od té doby souvisel život Nové Vsi těsně s dějinami  kláštera. Nejstarší písemná zpráva o osadě Nová Ves – Noua Villa pochází z roku 1397. Vyplývá z dosti vleklého sporu novoměstského faráře Damiána o desátky se žďárským klášterem. Tato dříve již existující osada je jako poměrně zemědělsky významná zapsána v klášterním urbáři až v roce 1407 pod názvem Nowa Wes. Ves s 26 usedlostmi o značné výměře je v držení Čeňka z Lipé, tehdejšího majitele Nového Města. Z listiny sepsané na Temlštejně 24. dubna 1417 se dovídáme, že Čeněk z Lipé, aby ukončil spor vedený s klášterem, se v ní zavázal, že bude doživotně držet Novou Ves s lukami. Desátek však bude vybírat klášter, kterému celá ves po jeho smrti opět připadne.

Po roce 1449 je Nová Ves opět součástí panství žďárského kláštera. Úsilí po hospodářském ozdravění kláštera přinutilo opata Linharta k tomu, že 6. července 1476 prodal rychtářství v Nové Vsi do svobodného držení Martinovi, jeho synu Janovi a jeho dceři Lidě. A to i se svobodnou krčmou, s šenkováním a vařením piva, též s hony a lovy zajíců a ptáků u vsi za daň z úlovku. Rovněž v dalších letech připomínají zápisy v městských kronikách novoveské rychtáře. V roce 1591 to byl Jiřík, v roce 1599 Martin Štrafů. Po prvním zrušení žďárského kláštera se v roce 1616 stalo celé klášterní panství statkem kardinála Františka Ditrichštejna. Tomuto majiteli náležela také Nová Ves. Za něho bylo v obci mnoho gruntů pustých.

V roce 1638 se podařilo opatu Janu Greifenfelsovi opět získat žďárský klášter staré državy a s nimi také Novou Ves. V roce 1667 dostala obec svoji pečeť, v jejímž znaku byly tři snopy. V roce 1674 bylo v Nové Vsi 21 osídlených domů, l nově osídlený a 1 pustý.

V období největšího rozkvětu žďárského kláštera v 1. polovině 18. století za šlechetného opata Václava Vejmluvy se poměrně zlepšil ubohý stav poddaných. Tíživé břemeno poddaných vedlo  ve 2. polovině tohoto století k otevřenému povstání v obci Zvole (Nová Ves se také připojila). Povstání bylo za asistence vojka potlačeno. Po zrušení žďárského kláštera v říjnu 1784 připadla Nová Ves jako součást klášterního majetku Moravskému náboženskému fondu, který jej prodal vrchnímu zemskému maršálkovi Josefu hraběti Vratislavu Mitrovskému. Při likvidaci žďárského kláštera se nacházelo v Nové Vsi 36 domů s 50 rodinami a 278 obyvateli.

Počátek 19. století byl poznamenán úsilím poddaných o výkup z roboty, z čehož vznikaly spory s vrchností. Situaci na žďárském panství řešil osobně krajský hejtman z Jihlavy za pomoci vojska. V roce 1840 měla Nová Ves 53 domů a 332 obyvatel. V roce 1848 se novoveští připojili k petici zástupců obcí žďárského panství tzv. selskému sněmu. Požadovali zrušení toho, čím byl lid vázán majitelům panství. Robota a ostatní poddanské povinnosti vůči vrchnosti nebyly zrušeny bez náhrady, ale cestou výkupu.

Při nové politické organizaci v roce 1850 byla utvořena místní obec Nová Ves se 400 obyvateli přičleněná k politickému i soudnímu okresu Nové Město na Moravě. Prvním starostou byl zvolen Josef Švaňhal. V roce 1885 se započalo se stavbou nové školní budovy, v roce 1890 s výstavbou silnice k Dlouhému, v roce 1897 byla postavena kaplička, tehdy ještě s přístavbou zbrojnice pro sbor dobrovolných hasičů. V roce 1904 byly pronajaty dva rybníky na návsi jako užitkové a  upraveny obecní cesty. V roce 1911 byl založen v obci odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. Jeho činnost zanikla za 1. světové války. Od roku 1912 existovala  v obci záložna Raiffeisenka.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.sweb.cz/novavesunm/, kde najdete další informace.