Osová Bítýška

Osová Bítýška

Současnost
Osová Bítýška je jednou z venkovských obcí v jihovýchodní části okresu Žďár nad Sázavou. Je vzdálená 6 km severozápadním směrem od Velké Bíteše.

Obec se nachází na křižovatce dopravních tahů ve směru Brno - Havlíčkův Brod a Třebíč - Tišnov. Leží na severním úbočí říčky Bitýšky v nadmořské výšce asi 524 m. n. m.

První písemné zprávy o obci pocházejí z roku 1264 pod jménem Vitis a v roce 1364 už pod názvem Bytesska nebo také Malá Bythezka.

Hlavním tokem v obci je potok, který pramení z rybníku ořechovských bezprostředně za hranicemi obce na západě. Pak teče směrem jihovýchodním. Kolem roku 1900 bylo na Bítýšce celkem 16 mlýnů.

Jako přítok přijímá zprava radošovský a zleva přibírá potok křovský a výtok z osovských rybníků. Na potoce u Osové byly před sto lety 2 mlýny.

Historie
Osada vznikla kolem opevněného sídla - hradu. Tento v roce 1638 vyhořel a poté byl přestavěn na zámek, na kterém se za dobu jeho existence, vystřídala celá řada majitelů.

Po zrušení panského dvora v Osové v roce 1798 byly deputátníkům předány domy. Po zrušení roboty roku 1848 zůstávala pole neobdělána, a proto je majitel pronajal bratrům Wilhelmovým, kteří postavili v Osové lihovar.

Do roku 1850 patřila Osová Bítýška k osovskému panství. Z hlediska územního začlenění patřila obec do okresu Velké Meziříčí, od roku 1892 spadala obec postupně do okresů Velká Bíteš, Jihlava a Velké Meziříčí.

Od roku 1690 je obec součástí okresu Žďár nad Sázavou. Od konce 70. let do r. 19990 byly k Osová Bítýšce administrativně přičleněny okolní obce Ořechov, Skřinářov a Záblatí.

V roce 1990 se všechny tři obce osamostatnily a u Osové Bítýšky zůstala pouze osada Osová.

Osová Bítýška byla v minulosti velmi dlouho obcí zemědělskou. V 1. polovině tohoto století se část dobrovolných a středních rolníků zabývala rozvážkou vápna z nedalekých Lažánek. Někteří sváželi lesní kulatinu do uhelných dolů v Rosicích. V obci vždy bylo hodně obchodníků se zemědělskými plodinami, které nakupovali od pěstitelů a jezdili prodávat do Brna.

V současnosti značná část obyvatel musí denně vyjíždět za prací do větších i vzdálenějších hospodářských středisek a s tím slábne původní agrární charakter obce a mění se postupně na obec s převažující ubytovací funkcí.

Turistické zajímavosti

Kostel sv. Jakuba
Kostel pochází ze třináctého století. Má bohatou a zároveň pohnutou historii. První historické záznamy o faře a kostele jsou ze třináctého století. Ve 13. stol. náležela farnost komendě řádu německých rytířů v Opavě, který ji osazoval svými řádovými kněžími. Jako první farář je znám r. 1266 pan Kuno ze Zbraslavi. Další zprávy máme teprve r. 1466, kdy zde byl kněz Mikuláš, který posléze odešel do Popovic. Farní kostel, zasvěcený sv. Jakubu Většímu, stojí uprostřed osady a byl obklopen hřbitovem. Presbytář a sakristie pochází z dob gotiky, ačkoliv již zde zmizelo mnoho částí původního slohu.

Fara
Fara je postavena v raně barokním stylu a dochovala si původní dispozici. Budova je stará asi 200 let. Na velkém dvoře jsou dvě stodoly jako sklad materiálu a hospodářské stavení s garáží. Za dvorem pokračuje dosti velká zahrada., která je zatím z valné části nevyužita. Od konce roku 1993 není fara obsazena knězem. Kněz sídlí na farním úřadě na Rudě. Fara byla vyčleněna pro mládež a od r. 1995 na dobu 20 let zapůjčena sdružení Petrov z Brna. Půdní prostory byly rekonstruovány a nyní skýtají možnost pro ubytování 40 lidí. Pod budovou je dřevník a dva klenuté sklepy. Po provedených úpravách jsou v budově dvě koupelny, umyvárna, tři záchody, větší jídelna a velký sál.

Zámek Osová
Již v roce 1348 byl na místě nynějšího zámku hrad Osové, který kolem r. 1540 byl opuštěn, obklopen jen močály a rybníky. Pak vyhořel a současný zámek byl na jeho místě postaven koncem XVII. století. Zámek tvoří velký podlouhlý čtverhran, průčelím je obrácen na jihovýchod a je k němu přístup ze silnice po náspu, který u samotného zámku přechází v klenutý most. Z jihovýchodu a východu jej obklopuje rybník Okolník. Na severozápadní straně zámku je park z r. 1835. Zámek je opatřen věží s hodinami. Do r. 1869 byla věž mnohem vyšší a štíhlejší. V 19. století byl zámek obydlen především rodem Haugwitzů. Poslední Haugwitzové odešli ze zámku v roce 1945 jako občané německé národnosti a celý jejich majetek včetně zámku byl konfiskován na základě Benešových dekretů. Po válce se stal majetkem národního pozemkového fondu.

Galerie Sýpka
Mezi Osovou Bítýškou a místní částí Osová leží asi 100 m od silnice v lesním ostrůvku velká budova. Je to barokní sýpka z roku 1669, která přináležela k zámku Osová. Sýpka byla hospodářským zázemím zámku a vždy tvořila dominantu krajiny. Tato budova byla dlouho využívána jako skladiště obilí. Se změnou technologie skladování, tedy v době, kdy se přecházelo na velkokapacitní sila, byla sýpka opuštěna a pro svůj velmi špatný stavebně-technický stav měla být demolována. Stavba nebyla využívána asi 10 let. V roce 1986 objekt zakoupili manželé Velkovi a zahájili rekonstrukci s respektováním jeho původního charakteru. V roce 1991 vzniklo sdružení "Ateliér Sýpka" jako sdružení pro nekomerční činnost na pomezí výtvarného a divadelního umění. V návštěvní sezóně jaro-podzim se v galerii Sýpka konají výstavy umělecké tvorby.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.nasemorava.cz/obcedetail.asp?id=327, kde najdete další informace.