Bohuňov

Bohuňov

Současnost
Obec Bohuňov (243 obyvatel) je tvořena dvěma částmi - vesnicemi Bohuňov a Janovičky a nachází se v severovýchodní části kraje Vysočina, v mikroregionu Bystřicko, 6 km severozápadně od města Bystřice nad Pernštejnem.

Z hlediska vyššího stupně samosprávy náleží do obvodu Bystřice n. P., jenž zastává statut obce s rozšířenou působností (funkce pověřeného úřadu; dále je zde např. matriční, katastrální, finanční či stavební úřad). Záležitosti týkající se pozemkového úřadu, celního úřadu, okresního soudu či vojenské správy se vyřizují ve Žďáře nad Sázavou, nacházejícím se 23 km západně od obce Bohuňov. Úřad „Pozemkový fond“ byl ze Žďáru nad Sázavou přesunut a od roku 2007 sídlí až v Jihlavě.

Obě vesnice jsou situovány v mírně zvlněné krajině vrchovinného rázu, Bohuňov (194 obyvatel, 69 čísel popisných a 18 čísel evidenčních) v nadmořské výšce okolo 620 - 630 m (oficiálně uváděno 624 m n. m.), Janovičky (49 obyvatel, 18 čísel popisných a 2 čísla evidenční) potom v nadmořské výšce okolo 620 - 640 m (oficiálně uváděno 632 m n. m.).

Katastrem Bohuňova i Janoviček prochází hranice přírodního parku Svratecká hornatina (konkrétně se jedná o severovýchodní část katastru Bohuňova a severní část katastru Janoviček, kde hranici přírodního parku tvoří silnice Lísek - Bohuňov a Bohuňov - Janovičky, a dále polní cesta z Janoviček do sousední obce Písečné). Za zmínku stojí i hranice chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, jejíž jihovýchodní cíp (vymezený silnicí Lísek - Skalský dvůr a dále křižovatkou se silnicí I/19) se nachází ve vzdálenosti okolo 0,5 km od severozápadního až jihozápadního okraje katastru Bohuňova.

Historie
Název obce vznikl zřejmě od osobního jména Bohuň, Bohuslav. Prvním historicky doloženým záznamem o Bohuňově je zmínka z roku 1384 (v období vlády Václava IV.). Převážnou část své historie náležel Bohuňov k bystřickému panství, které v průběhu 15. století získali Pernštejnové, vlastnící jej do roku 1588. Relativně příznivější doba (v období pomalu nastupující renesance) přinesla také některé výhody, z nichž stojí za zmínku osvobození od povinnosti čepování panského vína a od bezplatného vožení panských ryb (počátek 16. století), spojené se jménem Viléma II. z Pernštejna.

O století později (počátkem 17. století) se z povinnosti „živit vola“ a „vypravit dobrého koně se zbrojí, vozem a pacholkem na svůj náklad v případě války“ vyplatil zdejší zákupní rychtář (rychta, později hostinec, bývala v Bohuňově na č. p.3). K období druhé poloviny 17. století lze již (písemnými zmínkami) doložit na území Bohuňova i Janoviček pěstování lnu (s tradicí do současnosti), který byl i součástí poddanských plateb vrchnosti.

Během první poloviny 18. století se posledním majitelem bystřického panství (včetně Bohuňova a Janoviček, a zároveň i majiteli hradu Pernštejna a zámku na Dolní Rožínce) stal šlechtický rod Mitrovských z Nemyšle, který si na Bystřicku udržel prestižní postavení i v období první republiky, kdy již byly šlechtické a hraběcí tituly zrušeny.

Z období před rokem 1850 se dochovalo obecní pečetidlo. Vlivem správní reformy se Bohuňov i Janovičky (stejně jako ostatní vesnice) stávají roku 1850 tzv. „místními obcemi“ (tj. základní územní správní jednotkou státu). V podstatě po celé století od roku 1850 náležel Bohuňov do soudního okresu Bystřice n. P., který spolu se soudním okresem Nové Město na Moravě a s. o. (Město) Žďár utvářely politický okres Nové Město na Moravě.

Turistické zajímavosti

Pomník padlým za první světové války
Během roku 1928 (při příležitosti 10. výročí osvobození od rakouské nadvlády a vzniku Československého státu) byl vztyčen (v bezprostřední blízkosti kaple, tehdy vlastně ještě zvoničky) pomník padlým bohuňovským občanům z první světové války, který ztvárňuje jeden kus kamene o délce 3 m. Nad deskou (se jmény 9 místních občanů padlých ve válce) se nachází (rovněž vsazený) medailon s hlavou Krista.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Kaple byla postavena v roce 1840 nákladem obce Bohuňov jako zvonička. Původní šindelová krytina věže zvoničky byla v 70. letech 19. století vyměněna za plechovou. Zbytek zvoničky byl pokryt šindelem až do roku 1927, kdy byl vyměněn za eternit. Během první světové války přišla zvonička o zvon, jenž byl vzat k válečným účelům. V roce 1919 zakoupen nový železný zvon, který byl tehdy také vysvěcen.

V roce 1929 rozhodlo obecní zastupitelstvo o přestavbě zvoničky na kapli. V témže roce zakoupila obec oltářní kámen a 5. července 1929 byla kaple zasvěcena Cyrilu a Metodějovi. Skutečných stavebních proměn se však kaple dočkala až v roce 1939, kdy došlo k jejímu úrovňovému zvýšení a k výměně oken. Počátkem 70. let opatřen nový zvon. Další oprava této stavby proběhla až v roce 1981. V interiéru je (i po přestavbě v letech 2005 - 2006) nad oltářem obraz od malíře Poláčka (dar obci od hraběte Vladimíra Mitrovského z roku 1876), zobrazující Cyrila a Metoděje.

Boží muka
Cennou ukázku drobné sakrální (tj. církevní) architektury představuje i tzv. boží muka, nacházející se (přibližně 0,5 km vzdálená od kaple) u polní cesty za Bohuňovem směřující jihozápadním směrem. Nápis na kamenné desce s uvedeným rokem 1739 nás informuje o době jejího vzniku, tj. v závěru vlády (mimo jiné i českého) krále Karla VI., krátce před počátkem panování jeho dcery Marie Terezie. Původní střešní krytinou této stavbičky byl šindel.

Zvonička
Uprostřed návsi v Janovičkách stojí dřevěná zvonička se stříškou pokrytou tzv. kanadským (lepenkovým) šindelem. Svépomocnou prací místních obyvatel byla postavena v roce 1999. V její bezprostřední blízkosti (rovněž v oploceném prostranství) se nachází  kamenný kříž s letopočtem 1861.

Smírčí kámen
Mezi zdánlivě obyčejné památky, které však neodmyslitelně patří ke krajině (nejen) na Vysočině, patří vedle např. mnoha křížů také tzv. smírčí kameny. Z těch známých a objevených byly až donedávna nejblíže Bohuňovu a Janovičkám smírčí kámen poblíž Vojtěchova a (dnes již ukradený kámen) u Velkých Janovic.

V roce 2006 se však ukázalo, že památka typu smírčího kamene se vyskytovala i nedaleko Bohuňova a Janoviček. „Původní umístění“ tohoto kamene se podařilo začátkem června 2007 upřesnit na území katastru Janoviček. Nález tohoto kamene byl svým způsobem unikátní, navíc byl objeven úplnou náhodou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bohunov.cz/, kde najdete další informace.