Hluboké Dvory

Hluboké Dvory

Současnost
Naše obec se jmenuje Hluboké Dvory, dříve Hluboké (Hluboky). Hluboké Dvory se jmenuje po územní reorganisaci okresů 1.července 1960, kdy byl soudní okres Tišnov zrušen a naše obec byla pojata do okresu Blansko. Při novém správním členění státu v roce 2003 obec byla přičleněna k obci s rozšířenou působností Tišnov.

Naše vesnice je vzdálena od Tišnova 11 km na jihozápad a od Brna 30 km na jih. Nadmořská výška je 420 m n. m. Nejvyšší bod je Střela 492 m, která leží na sever od obce, z větší části v katastru sousední obce Unína.

Nejstarší listinný zápis o obci je z r.1349 v souvislosti s hradem Trmačov, jehož zřícenina leží od obce asi 1 km jižním směrem.

Sousední obce jsou: 2 km severovýchodně je obec Lubě, 2 km na západ je Unín, 5 km jihozápadně Všechovice, 2 km jižně Skalička a 2 km jihovýchodně Újezd u Černé Hory.

Železniční stanicí byl Drásov, asi 7 km vzdálený po silnici přes Všechovice a Unín, která byla dokončena těsně před 2.světovou válkou. Pěšinkami přes les, kudy chodili občané na vlak, to ovšem bylo blíž. Nyní je železniční stanicí Čebín (vzdálený 9 km) nebo Tišnov, kam je lepší autobusové spojení.

Pošta byla v Černé Hoře vzdálené 7 km. Po r.1945 byl poštovní úřad v Tišnově, 1.2.1957 byl zřízen poštovní úřad v Uníně, nyní je pro naši obec doručovatelským poštovním úřadem Lomnice u Tišnova.

Část obce leží na rovině a část je položena ve svahu obráceném k severu. Dolní částí vesnice protéká bezejmenný potůček, jenž se vlévá do potoka Lubě. Ze severní strany je vesnice chráněna zalesněnými kopci Střela, Pánův les, Číhadla a Nade Dvorem. Převládají severovýchodní a východní větry. Bouřky chodí ze západu a severozápadu.

Silnicemi je naše obec spojena s Černou Horou přes Lubi a Žernovník, s Tišnovem přes Unín, Rohozec, Jamné, Hajánky a Železné, do Drásova přes Unín a Všechovice.

Velmi krásný a málokde viděný pohled na naší vesnici byl v době květu stromů, neboť byla obklopena ze všech stran ovocným stromovím a těsně nad vesnicí u silnice k Lubi se rozkládal sad převážně třešňový a višňový ve výměře asi 16 ha, který v době květu skýtal nezapomenutelný pohled. V r.1976 byl tento sad celý vytrhán a také všechna ostatní stromořadí a sady kolem obce. Je to velká škoda pro její vzhled.

Obyvatelstvo
Obec Hluboké Dvory má k dnešnímu dni 56 čísel popisných (z toho je pouze 25 domů trvale obývaných občany s trvalým pobytem, 14 domů jsou chalupy příležitostně obývané, 3 jsou chalupy celoročně obývané, 3 jsou chalupy prakticky neobývané, 3 domy slouží jako provozní budovy, 8 domů bylo zbořeno), 21 čísel evidenčních (chaty, garáže, samostatné stodoly a účelové stavby) a 75 obyvatel s trvalým bydlištěm (stav k 31. 10. 2003).

Zaměstnání obyvatel
Zaměstnáním obyvatelstva bylo převážně zemědělství a v době zimní práce v lese, kterých je kolem obce mnoho, celkem 220 ha a kdysi patřily Černohorskému velkostatku. Později byly pod správou Vojenských lesů Plumlov, nyní jsou zčásti ve vlastnictví obce (85 ha) a zbytek ve vlastnictví LČR Tišnov.

V nynější době většina obyvatel dojíždí za prací do továren, úřadů a služeb do Tišnova, Drásova, Kuřimi i do Brna. Někteří pracují v Agrodružstvu Brťov - Lipůvka a v lese. Několik obyvatel je soukromými podnikateli. V obci je jedna prodejna smíšeného zboží a soukromé pohostinství v areálu Agroturistiky.

V období 1977 - 1990 obec patřila do působnosti Místního národního výboru v Rohozci a v jejím čele byl pouze předseda Občanského výboru. Od roku 1991 je obec opět samostatná a spravuje ji pětičlenné obecní zastupitelstvo, které vede starosta.

Elektřina byla do obce zavedena v lednu až únoru 1931, v roku 2002 byl zaveden zemní plyn.

Vodní hospodářství
V obci byl jediný zdroj pitné vody, a to v dolním konci vesnice obecní studna, říkalo se zde u ”Krba”. Studna je roubená kamenem a má velmi vydatný pramen, který ani ve velmi suchých obdobích nevyschl. Voda se nosila v putnách nebo vědrech na vážkách, což byla dřevěná tyčka asi 1,20 m dlouhá, opatřená na koncích řetízky s háčky, na které se nádoby zavěšovaly a tyč se nosila přes rameno. Zemědělci z horního konce obce, kteří měli potahy, vozili vodu na vozech v bečkách nebo v cisternách (lejtách). Byla to práce namáhavá a v zimě i nebezpečná. Do studny byly zapuštěny dvě dřevěné pumpy, jedna byla vysoká, pod kterou se zajíždělo s povozy. Asi koncem mulého století byl z této studny zřízen vodovod na ruční čerpání. Při práci na kanalizaci přes vesnici dolů, vykopaly se z tohoto vodovodu železné trubky, v některých částech ještě zachovalé, které ústily na návsi nahoře před č. 24 a 25.

V roce 1931 v červenci po zavedení elektřiny byl vybudován první vodovod, který zřídili zemědělci z č. 20, 29, 19, 18 a 33 vlastním nákladem ze studánky ve zmole za č.20. Ve II.světové válce (1943) byl zřízen další vodovod z obecní studny, a to do usedlostí č. 3 a 32, také vlastním nákladem, později se připojili další účastníci, takže až na č.21 je v každém domě vodovod. Po založení JZD v r.1953 byla vybudována třetí studna, která sloužila zásobování vodou pro objekty zemědělského družstva a pro některé novější usedlosti.

V roce 2003 byl uveden do provozu nový veřejný vodovod pro celou obec, který je založen na vydatném pramenu z vrtané studny, situované v lese nad vesnicí.

Stavební památky
Na okraji údolní terasy v lese, na malé horské ostrožině, se dochovaly zbytky středověké tvrze Trmačov (výjimečně nazývané i hradem). Již roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz se výslovně připomíná mezi lety 1350 a 1418, roku 1466 byla již pustá. Dnes je patrný příkopem vydělený obdélníkový areál, na jehož nejohroženější straně byla do obvodové hradby vložena kruhová věž o průměru asi 10 m (zachován je více než 6 m vysoký zbytek), chranící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina je státem chráněná kulturní památka.

Ke stejnojmennému panství patřila i zaniklá ves Trmačov v podhradí. Podle tvrze se jmenovala i vladycká rodina, která měla ve znaku dva volské rohy.

V roce 1820 bylo v obci Hluboké Dvory uváděno 30 domů, ale řada starších domů je již zbořena. Zbořeny jsou tato čísla: 1, 8, 11, 14, 26, 28, 39, číslo 14 byl obecní dům (pastouška), který byl zbourán v r.1945. Nejstarším stavením bylo pravděpodobně č.1, které sloužilo jako hájenka a patřilo k hradu Trmačovu, v r. 1970 se rozpadlo.

Budova č. 40 na návsi byla vybudována v r. 1892 jako jednotřídní škola (letopočet a číslo popisné je umístěno nad pískovcovým ostěním vstupu), do které chodily děti jen z naší obce a bývalo jich kolem 40. Předtím chodily děti do školy do Unína (Hunín), pokud vůbec do školy chodily. V roce 1962 byla škola zavřena pro malý počet žáků. Nyní tato budova slouží jako sídlo obecního úřadu a knihovny.

Pozoruhodné jsou dva původní statky. Starý dvůr č.10 – Na Hájence – je však přestavěn na rodinný dům. Nový dvůr č.12 – Ve Dvoře – postupně patřil mnoha majitelům, má č.12 a nyní ho má soukromý vlastník, který ho přestavuje na agroturistické centrum.

Kaple Panny Marie, čtvercová hranolová stavba uprostřed návsi, je z roku 1838. Nad vstupem do kaple je umístěna malá pískovcová deska s kalichem a hostií s drobnými lístky. Pískovcová tabulka nad dveřmi uvnitř kaple připomíná, že byla vystavěna nákladem obce za rychtáře Kašparce a purkmistra Klepárníka. Na oltáři je umístěna plastika P. Marie.

Mramorový kříž na pískovcovém podstavci u kaple je z r. 1906. Svému rodišti ho věnoval Josef Trtílek.

Další kříž – železný na pískovcovém podstavci bez vročení – se nachází za obcí vpravo mezi dvěma lípami u lesa směrem k Unínu. Oba jsou zhotoveny kameníkem Josefem Chlupem z pískovce pocházejícího z místního lomu. Odtud patrně pocházejí i dva kameny z permského pískovce, které jsou umístěny ve hřbitovní zdi v Újezdě u Černé Hory. Jeden z nich s reliéfem kříže byl sem převezen počátkem 20. století z lesní trati Na Dvojicích z katastru Hlubokých Dvorů, původní umístění druhého kamene však není známé.

Partyzánský pomník (z pískovce a s dřevěným křížem) věnovaný příslušníkům Třetí československé úderné roty generála Luži byl postaven v Černohorském lese v trati Rakovec (poblíž původního partyzánského bunkru). Je dílem akademických malířů bratří Jaroslava a Ladislava Kotasových ze Skaličky a byl slavnostně odhalen 8. září 1946. 31.srpna 1947 byla u památníku odhalena pamětní žulová deska, do níž kameník F.Suchý ze Skaličky vytesal 46 jmen padlých a umučených partyzánů.

Flóra a fauna
Nejstarší strom v obci je asi lípa u kapličky, potom lípy ”U křížka” na silnici směrem k Unínu. Také takovou dominantou nad obcí u silnice k Lubi asi ve druhé třetině kopce ”Horka”, byl osamělý, mohutný smrk, ale byl poražen. Lípa mezi školou a stavením č. 2 byla zasazena 28. října 1918.

Z lesních stromů a keřů jsou zastoupeny: smrk, jedle, douglaska, modřín, borovice, jalovec (postupně mizí), jeřáb, hloh, hrušeň obecná, jabloň lesní, třešeň ptačí, švestka, trnka, akát, lípa, jírovec, krušina, vrba, jíva, líska, dub, buk, habr, bříza, jasan, javor, olše, topol, bez, brslen, maliník, ostružiník, janovec, růže šípková, šeřík, lýkovec a jiné.

Lesní a polní zvěř:
Vyskytují se srnec, zajíc, králík divoký, veverka, kuna, jezevec, liška a dosti často se objevuje i černá zvěř. Okolní lesy byly velmi bohaté na lovnou zvěř, což také dokazují mnohé lovecké trofeje z Hlubokého, umístěné na státním zámku v Lysicích.

Historický přehled
Krajina, ve které vznikla ve středověku ves Hluboké, nepatří do jádra nejstaršího sídelního území na Tišnovsku, ale bezprostředně s ním sousedí. Pobyt pravěkého člověka je zde bezpečně doložen již ve starší době kamenné, další nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Z následujících období je v literatuře uváděn sporný nález keramiky z mladší doby železné a nález římské mince.

Středověké osídlení tohoto regionu začalo s postupným pronikáním člověka z hustě obydlených nížin kolem řek do výše položených zalesněných oblastí.

První písemná zmínka o obci Hluboké v podobě - in villa Hluboke - je z roku 1349 a je spojena s listinnou produkcí vladyckého rodu pánů z Trmačova. V listině s tímto vročením daroval Havel z Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3 lány se vším příslušenstvím.

Tvrz Trmačov, někdy také nazývanou hradem, postavili příslušníci tohoto vladyckého rodu necelý jeden kilometr jižně od dnešní obce. K roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz je výslovně připomínaná mezi lety 1350 a 1418 a pravděpodobně následkem husitských válek a po nich válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je k roku 1466 uváděna již jako pustá.

Kámen získávaný z této zříceniny posloužil později v mnoha případech obyvatelům blízké obce Hluboké jako cenný stavební materiál na stavbu domů a dalších objektů. Do dnešních dnů se dochoval hluboký příkop vymezující prostor tvrze a torzo kruhové věže, chránící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina je dnes státem chráněnou kulturní památkou. V těsné blízkosti tvrze Trmačov  stála stejnojmenná osada, která rovněž zpustla a následně zanikla v 15. století.

S osudy trmačovské tvrze a jejími majiteli je bezprostředně spojeno nejstarší období historie Hlubokého. Po zániku vladyckého rodu pánů z Trmačova byla obec postupně rozdělena na 3 části, které přešly do majetku panství lomnického, černohorského a boskovického. Život tehdejších obyvatel ovlivňovaly nejen vztahy s vrchností a robotní povinnosti, ale i různé události, epidemie a pobyty cizích vojsk.

Z tohoto pohledu patřilo k nejhorším období třicetileté války. Konkrétnější obraz o velikosti a rozvoji obce přinášejí až statistické soupisy obyvatel a domů z 19. století. Údaj z roku 1850 uvádí v Hlubokém 218 obyvatel, další sčítání o dvacet let později v roce 1869 zaznamenává nejen 220 obyvatel, ale i 34 domů.

Konec 19. století byl pro obec významný z pohledu územně - správního. Nejprve došlo v roce 1882 k oddělení Hlubokého od sousední osady Lubě, se kterou tvořilo původně společnou politickou obec. O 16 let později v roce 1898 bylo vyhověno žádosti místního obecního zastupitelstva a obec byla převedena z politického okresu Boskovice do okresu Tišnov. Až do roku 1892, kdy byla v Hlubokém
postavena vlastní školní budova, chodily děti do školy v sousedním Uníně. Rovněž po církevní linii patřila obec do tamější farnosti. Naproti tomu poštovní spojení se světem zajišťoval úřad v Černé Hoře.

Z pohledu hospodářského rozvoje stojí za připomenutí pokusy o dolování hnědého uhlí ve třech lokalitách katastru kolem poloviny 19. století a postupné vysazování ovocných stromů a celých sadů, které v pozdějších desetiletích až do poloviny 20. století dotvářely charakteristické zelené panoráma obce.

S prosazováním nových myšlenek ve společnosti na konci 19. a počátku 20. století se také v Hlubokém začala rozvíjet kulturní a osvětová činnost. Vedle již existující vlastní školy k tomu zejména přispělo založení hasičského sboru v roce 1912, který kromě svého hlavního poslání pořádal různé výlety, divadelní představení a další podobné akce.

Těžké období prožívali obyvatelé Hlubokého v letech 1. světové války. Z celkového počtu 41 mužů odvedených na frontu 3 padli, 2 zemřeli na následky války po návratu domů a několik dalších strávilo část válečných událostí v zajetí. Dva občané se domů vrátili jako příslušníci československých legií :
Josef Pokorný z Itálie a František Trtílek z Ruska. Velké utrpení spojené s bídou a hladem prožívali také ostatní občané, a to nejen z důvodu chybějící mužské populace, ale zejména pro četné konfiskace, odvody a omezující lístkový systém.

Vytoužený konec války přinesl i vznik samostatného československého státu. Zpráva o převratu se do obce dostala až 29. října a obyvatelé jí uvěřili až po potvrzení listonošem, který sem denně docházel z Černé Hory. Na počest vzniku nové republiky pak vysadili lípu nedaleko školní budovy.

Dvě desetiletí v novém státě přinesla i na Tišnovsku postupující industrializaci a nárůst počtu živností, třicátá léta však poznamenala velká hospodářská krize. Poklidný život v Hlubokém, narušovaný občas přírodními katastrofami a požáry, výrazně proměnil až stavební ruch na přelomu let 1930 - 1931, kdy na žádost místního zastupitelstva byla připravována elektrifikace obce. Tzv. " Slavnost prvního rozsvícení ", v rámci které byl do obecní sítě puštěn první proud, se konala 2. února 1931. Pro obec to byla jedna z nejvýznamnějších událostí 20. století, která zásadním způsobem ovlivnila a dodnes ovlivňuje kvalitu života všech obyvatel.

Obrat do vlastnických vztahů a naději pro nový rozvoj obce přinesly až společenské změny po listopadových událostech v roce 1989. Hluboké Dvory dostaly zpět svoji samostatnost, což občané potvrdili v prvních svobodných komunálních volbách v roce 1990. Dnes žije v obci 75 trvale bydlících obyvatel, kteří jsou po poslední správní reformě občany Jihomoravského kraje a svoje úřední záležitosti vyřizují po více než 40 letech opět v Tišnově.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hlubokedvory.cz/, na kterých najdete další informace.