Příbram na Moravě

Příbram na Moravě

Obec leží 20 km vzdušnou čarou východně od centra Brna na samém začátku Českomoravské vrchoviny. Nemalý katastr obce 1300 ha je pokrytý zejména lesy a sousedí se Zastávkou, Zakřanami, Vysokými Popovicemi, Újezdem, Zbraslaví a Litostrovem.

Dopravní spojení je zajištěno linkovými autobusy a vlaky zapojenými do systému integrované dopravy Jihomoravského kraje, kam patří například i brněnské tramvaje. Pro individuálně cestující je výhodou 11 km vzdálený přivaděč na dálnici D1 nebo 2 km vzdálená silnice první třídy Brno-Třebíč nebo 1 km vzdálená silnice druhé třídy Rosice-Velká Bíteš.

V obci je více než 270 čísel popisných, kde žije asi 550 stálých obyvatel. Ti jsou v sezóně i mimo ni doplňováni vlastníky více než 50 chat a rekreačních objektů, umístěných v údolí malebného potoka Habřina.

V obci je rozvod plynu, pitné vody, bezdrátový internet, základní škola do 5. ročníku, mateřská školka, prodejna potraviny, drogerie, kadeřnictví. Pro sportovní účely slouží školní hřiště s asfaltovým oválem, travnaté fotbalové hřiště, tenisový kurt, posilovna, hasičská zbrojnice, požární nádrž na návsi, přírodní rybník s ostrovem uprostřed. Pro hry dětí byla vybavena náves dětskými prolézačkami, pro scházení dospělých slouží obecní hospoda, bufet na hřišti nebo obecní sál na návsi s kapacitou 100 lidí.

Mezi Příbramské zajímavosti bezesporu patří moderní kaple sv. Floriána, kříž z napoleonských válek a další kříže kolem Příbrami, památníky z první a druhé světové války. Příjemnou procházkou je cesta údolím potoku Habřina, kolem rybníčků, chatovou oblastí, přes příbramský mlýn až na Zastávku.

Obec klade velký důraz na rozvoj a příliv nových občanů. Plochy s možností výstavby rodinných domků, nebo provozoven k podnikání v příbramské průmyslové zóně jsou k vidění v sekci Územní plán.

Jakékoliv další zpřesňující informace o kulturním dění, o možnostech pronájmu sálů, sportovišť, prodejních ploch, parcel k výstavbě, nebo jen turistických a přírodních zajímavostí získáte na obecním úřadě Příbram na Moravě (tel.: 546 450 224, e-mail: obec@pribramnamorave.cz).

Historie Příbrami na Moravě
První zmínku o Příbrami najdeme ve smlouvě z roku 1237 mezi králem Václavem I. a brněnskou katedrálou sv. Petra, kde je podepsán Václav z Příbramě. O jeho rodu ani o obci v té době nevíme nic. Ve 14. století patřila Příbram vrchnosti z Vysokých Popovic. Od r. 1482 připadla k Rosicím, v jejichž majetku zůstala po celá staletí. V historii Rosického zámku se píše, že v druhé polovině 15. století vlastnil Rosice Hynek z Kukvic. S léty se šlechtické rody v Rosicích hojně střídaly. K nejvýznamnějším vlastníkům patřili Pernštejnové, páni z Lipé, v 16. století drželi rosické panství Žerotínové a po nich následovala řada dalších vlastníků. Roku 1881 koupil rosické panství Mořic svobodný pán Hirsch Gereuth, který zbohatl při stavbě železnic v Turecku a měl rozsáhlé statky v Uhrách, Rakousku, Anglii a ve Francii. Po jeho smrti zde zůstává manželka Klára. Po ní dědí Mořic Arnold baron Deforest-Bischofsheim, jenž si roku 1905 změnil příjmení na de Forest. Tomuto majiteli bylo po vzniku ČSR, při první pozemkové reformě, rosické panství zestátněno.

Příbram byla obec poddanská a výlučně zemědělská. Odváděla daně rosické vrchnosti hlavně v naturáliích, mezi odváděnými plodinami byli smrži a kmín, který se zde ve středověku pěstoval. Význam a rozsah vesnice byl nepatrný. V roce 1656 bylo v obci 19 domů a z toho je 8 obydlených, což se přičítá středověkým válkám. Když v roce 1790 nařídil císař Josef II. číslování domů, bylo v Příbrami zaregistrováno už 33 chalup, to je jádro obce okolo bývalého rybníka a nynější kaple.

Změny nastaly po objevu ložisek černého uhlí v rosicko-oslavanské pánvi koncem 18. století. V 19. století se do Příbrami stěhují horníci a dělníci, kteří našli práci v sousední Zastávce (tehdy Boží Požehnání) i ve vzdálenějších dolech. V roce 1875 postoupila Příbram na rozkaz c. k. místodržitele část svého katastrálního území Zastávce, která se z jednoho zájezdního hostince rozrostla na průmyslové městečko. Sama Příbram se za sto let také výrazně rozšířila, v roce 1890 měla už 99 domů.

V Příbrami se narodil spisovatel Rajmund Habřina (1907 - 1960), představitel ruralizmu, autor románu Ohnivá země, jehož děj popisuje bouřlivou stávku horníků a kováků v rosicko-oslavanském uhelném revíru v roce 1920. Habřina napsal i příběhy o hradu Lamberku, který se rozkládal nad řekou Oslavou blízko Březníka, a jeho držiteli válečníkovi Janu Sokolovi (žil v 15. stol.).

V 19. století neměla obec silniční spojení s okolními obcemi, až roku 1898 byla do obce protažena silnice z Popovic, ale nebylo možné prosadit její napojení směrem na Zbraslav. Přes Brodek vedla tenkrát polní cesta, za dešťů a v zimě nesjízdná. Většina lidí chodila do práce na Zastávku pěšky přes les nebo se jezdilo na kole. Silnice z Brodku k hájence byla postavena v roce 1923. Pak začal do Příbrami zajíždět Eduard Dittrich ze Zbraslavi, který malým autobusem vozil lidi k vlakům na Zastávku.

V 1. světové válce (1914–1918) byli na frontu odvedení všichni bojeschopní mladí muži, z Příbrami se jich 20 už domů nikdy nevrátilo. 9. července 1929 se v Příbrami poprvé rozsvítily žárovky, protože obec byla napojena na elektrickou síť. Na návsi a v ulicích bylo nainstalováno 22 veřejných světel. S elektrifikací začaly do života občanů pronikat nové spotřebiče. V roce 1930 zde byly 3 radiopřijímače, TJ Sokol začal s promítáním filmů, nejprve němých. Zvukový film se v Příbrami poprvé promítal v roce 1939.

Obsazení republiky Německem v roce 1939 a 2. světová válka přinesly těžké časy všem občanům. Gestapo tvrdě trestalo přestupky proti novým zákonům protektorátu. Jan Foral (č.p. 131) byl zatčen gestapem jako komunista ve věku 36 let a zemřel v koncentračním táboře (asi v Osvětimi). Prof. Dr. R. Habřina byl zatčen v prosinci 1941 a vězněn po celou válku v Mauthausenu. Nadhajný Adolf Kos a jeho syn Jaroslav byli zatčeni v roce 1942 a popraveni za zatajování zbraní. Josef Zeman, Ladislav Pospíšil a Jan Čermák byli srpnu 1942 uvězněni za přestupky proti německému hospodářskému řádu ve Cvikově. Pospíšil věznění nepřežil, Čermák zemřel na následky věznění po svém návratu. Josef Melnes (kočí ze mlýna) byl vězněn pro zatajování zbraní.

Osvobození Příbrami proběhlo začátkem května, po bitvě o Brno. Vojáci Rudé armády vstoupili do vesnice v noci z 8. na 9. května. Silnice Zastávka – Velká Bíteš měla strategický význam pro postup na západ a boje o ni byly tuhé. Dodnes nám to dokumentují zbytky zákopů v lesích podél ní. Německá těžká děla a minomety stály v místech dnešního fotbalového hřiště. Pamětníci říkají, že Příbram byla vystavena dělostřelecké palbě, při odstřelování bylo zasaženo několik domů, které pak vyhořely. Někteří občané přišli o život (p. Nedvěd, Karbl, Voneš). Čtyři padlí sovětští vojáci byli provizorně pohřbeni u hájenky a V občinách (u zastávecké silnice), pak byli pohřbeni vedle pomníku padlých v 1. světové válce a odtud byla jejich těla přenesena na společný hřbitov v Ořechově.

Po osvobození v roce 1945 byl v Příbrami založen Místní národní výbor, jako základní správní orgán. V roce 1949 vzniklo zemědělské družstvo zahrnující obecní pozemky a pole drobných vlastníků. Celková kolektivizace proběhla začátkem padesátých let, od roku 1953 byly v družstvu nuceně sjednoceny všechny pozemky a selské statky. V domácnostech se v padesátých letech objevují první televizory. Kronikář zaznamenal, že 4. října 1955 zachytil Josef Dobrovolný poprvé televizní vysílání z Vídně.

V období šedesátých až osmdesátých let byla v obci vybudovaná kanalizace, položena asfaltová vozovka na bočních ulicích. Za budovou Místního národního výboru byla postavena nová prodejna potravin, ve starém obchodě na návsi se začalo prodávat průmyslové zboží a drogerie. Na Brodku vyrostlo fotbalové hřiště s provozní budovou. Na budování v obci se podíleli všichni občané formou brigád.

V roce 1990 po celospolečenských revolučních změnách se národní výbor změnil na obecní úřad. V devadesátých letech se uskutečnila plynofikace obce a byla zahájena výstavba vodovodu. Na návsi byla vybudována kaple sv. Floriána a Panny Marie, vysvěcená 22. 5. 1999. Dnes má Příbram více než 250 popisných čísel, zhruba 550 stálých obyvatel a 50 chalupářů.

Zajímavosti a společenský život

Zábavy, tancovačky
Obecní sál na návsi se pravidelně stává centrem kultury, hudby, tancovaček a hlavně místem setkání lidí, kteří se přišli bavit a odreagovat. Dnes již pravidelný roční program je zahájen v lednu Reprezentačním plesem obecního úřadu. První ročník se udál v roce 2002 a od té se pravidelně setkávají občané všech generací k poslechu a tanci na živou hudbu všech žánrů. K dobré pohodě nesporně přispívá bohatý výběr občerstvení v místním baru. Vrcholem večera bývá tombola bohatá díky laskavým sponzorům. Každý kdo zažije tuto příjemnou atmosféru se stává výhercem.

Jedno nedělní odpoledne na konci zimy bývá věnováno maškarnímu karnevalu dětí. Jeho organizace bývá svěřena buď profesionálům - bavičům, nebo se o vše neméně kvalitně postarají místní nadšenci, především rodiče. Výsledek je vždy skvělý – děti, rodiče i prarodiče odchází nadmíru spokojeni.

Na konci února v období masopustu je pořádán maškarní ples pro dospělé. Stojí za to se jen podívat na rej masek, které jsou ve většině na profesionální úrovni. Výroba a příprava masky musí začít dlouhou dobu dopředu, ale výsledek stojí zato. Nejúspěšnějším patří transvesti - prostitutka, Ferda mravenec, mnich nebo vodník.

Pouťová zábava v květnu je většinou pod taktovkou fotbalistů, kteří dokážou zorganizovat kvalitní taneční zábavu, s tombolou, občerstvením a samozřejmě kapelou.

Pálení čarodějnic
30. dubna se každoročně koná na fotbalovém hřišti pálení čarodějnic. Sejde se zde skoro celá vesnice, abychom společně zabouchli dveře za přestálou zimou a uvítali nové jaro. Tradice pálení ohně je velmi dlouhá, dříve se vatra stavěla v malém lomu za rybníkem. Teď po několik let tuto akci velkoryse organizují místní Sokoli včetně přípravy gigantické vatry. Občerstvení je zajištěno včetně dobrého guláše a douzovaných párků. Atmosféru noci plné kouzel již tradičně od roku 1997 dokresluje svou hudbou country kapela Noví Kaskadéři (www.novi-kaskaderi.com). Není divu, že příbramské pálení čarodějnic si získalo proslulost i za hranicemi obce a sjíždějí se k nám návštěvníci ze širokého okolí.

Příbramská pouť
Patronem Příbrami byl určen svatý Florián, proto se kolem 5.5. tradičně koná příbramská pouť. Pouťové veselí začíná v sobotu večer taneční zábavou v sále na návsi. V neděli dopoledne Sokoli, jako garanti celé akce, obejdou s kapelou vesnici a dům od domu každého zvou k účasti. Po oba dny jsou na návsi pro děti připraveny kolotoče, houpačky a střelnice. V neděli odpoledne hraje na návsi kapela k poslechu i k tanci. Za nepříznivého počasí se zábava přesouvá do sálu.

Den dětí
1. 6. je den dětí. V Příbrami se slaví v nejbližší sobotu na fotbalovém hřišti. Dobrovolníci připravují dětem různé soutěže a hry. Někdy se konají přímo na hřišti, někdy se děti (menší i s rodiči) projdou po lesem značené trase. Na stanovištích plní děti úkoly, za které jsou sladce odměňovány. Potom spustí Sokoli na hřišti dětskou diskotéku a nabízejí bohaté občerstvení. Malí i velcí se na den dětí těší dlouho dopředu a po něm se dá dlouho vzpomínat na kupu zažité legrace.

Neckyáda
Dům dětí a mládeže v Zastávce pořádá na příbramském rybníku Neckyádu. Teď už je řazena mezi pravidelné akce. Závodníci se připravují dlouho předem a pečlivě si střeží konstrukční tajemství svých neobvyklých plavidel. Neckyáda vypukne vždy v červnu a ten den jsou břehy rybníka plné zvědavých diváků. Na hladině soutěží v rychlosti a v uměleckém dojmu například dveře od chlívku, postel, bugatka, vor a vana. Dům dětí se stará o organizaci, hudbu, zajistí komentátora a případně další překvapivý doprovodný program. Nad bezpečností dětí na vodě bdí záchranáři v gumovém člunu. Vzhledem k tomu, že příbramský rybník je v okolí jedinou vhodnou vodní plochou, je tato akce výjimečná a hojně navštěvovaná.

Memoriál Ladislava Pospíšila
Začátkem srpna Příbram žije jednu celou sobotu fotbalem. Koná se turnaj příbramských fotbalistů a tří dalších mužstev z okolních obcí. Na památku příbramského rodáka, sportovního nadšence, který za Druhé světové války zahynul v koncentračním táboře, nese turnaj jméno Memoriál Ladislava Pospíšila. Večer mají Sokoli ve zvyku výsledky probrat i s fanoušky u piva, vína a jiných nápojů a pochutin.

Letní noc
Přelom prázdnin se v Příbrami slaví rockovou taneční zábavou určenou především mládeži. Dostala název Letní noc a koná se na fotbalovém hřišti. Hrává na ní skupina Relax (www.relax-rock.cz), která si někdy zve i jiné kapely jako hosty. Výběr občerstvení je, jako na všech akcích pořádaných TJ Sokol, bohaté.

Příbramské hody
Příbramské hody jsou považovány za vrcholnou společenskou událost celého roku. Jejich tradice sahá do nepaměti, hodové veselí pořádaly naše prababičky a pradědečci a ti zvyky převzali zase od svých předků.

Připravit hody dá hodně práce. Musí se dohodnout příbramská mládež kdo s kým půjde za stárka a stárkovou, kdo bude dělat další kostýmované účastníky průvodu. Musí se poshánět kroje, víno, zajistit hudba atd.

Hospodyňky doma plánují slavnostní jídla a začínají péct buchty a cukroví. Ve vybranou zářijovou sobotu je ve vesnici rušno. Mladí muži stavějí na návsi „máju“, děvčata se starají o výzdobu pentlemi a přípravu sálu. Malé májky ozdobí i domy děvčat – stárkových a významná místa a budovy v Příbrami.

Večer vypukne u Zahrádkářů veselá předhodová taneční zábava. Ale stárci na ní nesmí zapomenout, že brzy ráno musí být v dobré kondici. Děvčata a chlapci si oblečou kroje a s průvodem a hudbou zajdou do každého domu srdečně pozvat na „te naše hode“. Vybírají při tom dobrovolné příspěvky na kapelu a rozdávají voňavé snítky rozmarýny.

Odpoledne, po dobrém obědě, se ve 14 hodin na návsi začne znovu formovat průvod. Tentokrát ho vede rychtář s policajty, kteří se vezou na ozdobené bryčce s koňským potahem. Nejdřív vycházejí s průvodem diváků a kapelou jen chlapci – stárci. Přidávají se k nim všichni, kdo mají doma kroje a nejhezčí součástí průvodu bývají krojované děti.

Rychtář vyvede z domu stárkovou a předá ji stárkovi, se kterým tvoří pár. Ti spolu tančí sólo, následuje přípitek se zvedáním na ramena a další tancování a zpívání. Z domu vyjdou hostitelé a nabízejí všem účastníkům víno, kořalku, cukroví a slané chuťovky.

Do průvodu postupně přibývá krojovaných děvčat a po vyzvednutí poslední stárkové se průvod vydá na náves. Tady se podle zvyku čte tzv. právo, obsahující všemožné i nemožné příkazy a zákazy, kterými se mají stárci a stárkové v době hodů řídit. Je to ale současně škodolibá listina, která si všímá chování a zlozvyků občanů Příbrami a humorně je pranýřuje. Pak následuje taneční veselice, která trvá do nočních hodin, ke konci se většinou přesouvá do tepla – do sálu u Zahrádkářů. Hody mají neopakovatelnou atmosféru, kterou si každoročně užívají domácí i návštěvníci.

Rallye Česko-moravského poháru cestovních vozů
Fandy automobilismu jistě zaujme, že přes Příbram vede trasa závodu rallye ze seriálu Česko-moravského poháru cestovních vozů (www.rallyesport.cz). Po točitých silnicích Příbrami se jezdí rychlostní zkouška. Slavnostní start je na náměstí v Rosicích.

Příbramském vinobraní
Na přelomu září a října je nejlepší čas zeptat se vinařů, jak to byl vlastně rok. Každý si to může na vlastní jazyk ochutnat na příbramském vinobraní. Víno je samozřejmě dovezeno z vinných krajů, ale oslava a veselí je stejné, jako by za Příbramí byly ty nejlepší vinice. Na stropě nad tanečním sále jsou pověšeny hrozny, které jsou hlídány policajty. Pokud je nějaký pár přichycen při loupeži, musí se nějakým způsobem vykoupit, nejlépe u baru.

Vínu se místní labužníci věnují i prostřednictvím dalších akcí. Tradicí se staly zájezdy do jihomoravských sklepů. Bez zmínky nesmí zůstat ani ochutnávka kvalitních vzorků vín spojená s poutavým komentářem odborníků, která se občas koná v sále na návsi.

Zájezdy do brněnských divadel
Konají se zejména v zimní sezóně. Nejoblíbenějšími žánry jsou komedie, operety a muzikály. V minulém období Příbramáci shlédli například Veselou vdovu, Brouka v hlavě, My fair lady ze Zelňáku atd. Příbramáci ví, že divadelní kultura je kořením života.

Rozsvěcování obecního stromečku
Tradice společného uvítání začátku vánočních svátků byla založena v roce 2003. Od té doby každoročně stojí v prosinci před kaplí sv. Floriána vánoční stromek. Jeho první rozsvícení je slavnost, na které se schází příbramští občané, aby si popřáli hezké svátky. Vyslechnou starostova sváteční slova a nechají se pobavit vánočním pásmem, které připravují děti z příbramské školky a školy. K zahřátí se nabízí svařené víno a jako upomínku dostane každý nějaký malý dárek, například jeden rok to byl keramický zvoneček.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.pribramnamorave.cz/, na kterých najdete další informace.