Viničné Šumice

Viničné Šumice

Viničné Šumice jsou starou vinařskou obcí rozkládající se 18 km východně od města Brna. Katastr obce je součástí mikroregionu Rokytnice, který se prostírá na rozhraní České vysočiny a Západních Karpat. Průměrná nadmořská výška je 300 m n. m. se srážkovým úhrnem 550 - 600 mm, průměrné roční teploty zde dosahují 8 - 8,5°C.

Celkový ráz obce je dán především její polohou. Táhlé návrší, pod kterým se nachází je jednou z nejsevernějších vinařských lokalit na Moravě. Dominantní zlomové návrší tvořené z drob a slepenců je stupňováno kamennými terasami s vinohrady a ovocnými sady, které dotváří malebný vzhled samotné vsi, stejně jako umocňují nádherné pohledy na okolní krajinu Drahanské vrchoviny a Dyjsko - Svrateckého úvalu.

Historie obce
Archeologický materiál z katastru obce pochází ze sbírky Antonína Procházky. V současnosti je uložen v depozitáři Moravského Zemského muzea v Rebešovicích.

Nejstarší doklady o osídlení na katastru obce jsou z mladší doby kamenné - neolitu. Materiál reprezentující toto období byl získán převážně z povrchových sběrů. Jde soubor nálezů kamenných broušených a štípaných nástrojů se zlomky keramiky. Tento materiál je dokladem zemědělské a výrobní činnosti neolitického obyvatelstva.

Nejbohatší archeologické materiály z katastru obce, stejně jako z jeho blízkého okolí, jsou řazeny do doby bronzové.

Velmi zajímavý objev náleží středodunajské mohylové kultuře. V roce 1945 v jihovýchodní části katastru prozkoumal známý moravský archeolog J. Poulík zahloubený objekt, který byl později interpretován jako kultiště. V oválné jamce se sazovitým popelem a stopami ohně na stěnách, stála amfora naplněná spáleným obilím, pod třemi menšími kameny byla rozbitá dvojuchá mísa a v další skupině nálezů se mezi částmi dvou nádob nacházel masivní hliněný pekáč. Toto místo bylo patrně po určitou dobu využíváno k jako kultiště, kde se přinášely "oběti" božstvům kultu plodnosti.

V JZ části katastru na JZ svahu nad Kovalovickým potokem ("U Bahňáku") byl v roce 1928, při stavbě silnice do Rousínova, nalezen žárový hrob s mísovitou nádobou. Další žárový hrob s osmi nádobami byl rozorán v roce 1930 za školou v poloze "Pod pískama". Z dalších nálezů jmenujme ještě náhodný nález bronzové sekerky s postranními lištami bez bližších nálezových okolností.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348 ze soupisu šlechtického majetku při nově zřízeném zemském soudu v Brně, vlastní ves však bude patrně výrazně starší.

Další zmínky souvisí s hradem Vildenberk, založeným Pútou z Vildenberka. Ten jej v roce 1371 i s obcí Šumice prodal markraběti moravskému. Vlastní hrad zanikl patrně počátkem 15. století. Obec byla v roce 1402 darována Petrovi z Kravař. Po vystřídání řady majitelů připadla obec v roce 1637 panství Lichenštejnskému, ve kterém setrvala až do parcelace v roce 1920.

Původní název obce Šumice byl roku 1925 přejmenován na Viničné Šumice. Viničné Šumice jsou dnes nejsevernější vinařská obec na Moravě, viničné právo pochází z roku 1417. Viniční tratě se nazývají Horní Hora, Dolní Hora, Pšenky, Regle, Jezviny (dnes polní trať).

Zemědělské družstvo tu vzniklo v roce 1950, od roku 1990 tu hospodaří družstvo vlastníků.

Vedle zemědělců tu od nepaměti existovala řada řemeslníků. Po první světové válce tu byly dva hostince, 5 obchodů se smíšeným zbožím, 5 obchodů s potravinami, pekárna, 2 obchody s textilem, 2 řeznictví, 2 hospody, 2 trafiky, pekařství, kovárna, mlýn, 2 zámečnictví, 6 obuvníků, 2 bednářství, 5 krejčích, 3 švadlen, 2 stolaři, 3 holiči, 1 autoopravna, výroba punčoch, 1 zedník. Dále tu byla Občanská spořitelna, Raifeisenka. po druhé světové válce tu bylo provozováno přes 20 různých živností, mimo jiné na příklad košíkář, pírkař, cukrář. Živnosti postupně zanikaly, případně se transformovaly do Místního hospodářství MNV. Po roce 1990 se některé živnosti obnovily, jiné nově vznikly.

Podrobnou historii jednotlivých domů v obci zpracoval Pavel Vrba v knize Viničné Šumice - z historie obce a domů.

Výlet do okolí
Poloha obce na rozhraní lesnaté Drahanské vrchoviny a úrodné vinařské krajiny jí dodává nepřekonatelné kouzlo. Viničné Šumice leží na polovině cesty mezi Moravským krasem a na něj navazujícím přírodním parkem Říčky a územím památkové zóny Bitvy u Slavkova. Mohou tak uspokojit turistu milujícího relativně málo dotčenou přírodu, toho, který má rád od pravěku osídlené území s historickými památkami a starými vinicemi i milovníky historie jedné z nejvýznamnějších bitev 19. století.

Milovníka přírody okouzlí výrazný vegetační přechod mezi svahy s teplomilnou vegetací viničných svahů (Hynčicovy skály) až po bukové porosty ve žlebech drahanské vrchoviny, romantická údolí, studánky.

Milovník historie může navštívit lokalitu hradu Vildenberk a řadu významných lokalit památkové zóny bitvy u Slavkova, z nichž nejblíže má Strarou poštu u Pozořic, Santon v Tvarožné, Žuráň v Podolí i Slavkovský zámek, vzdálený z Viničných Šumic pouhých 8 km (Viničné Šumice - Kovalovice - Velešovice - Slavkov).

V zimním období se sněhovou přikrývkou jsou Viničné Šumice nástupním místem pro turistické výlety na lyžích v krásném lesním prostředí. Poměrně překvapivé množství sněhu je dáno nadmořskou výškou okraje Drahanské vysočiny v této části, která se pohybuje cca od 400 do 500 metrů nad mořem. V letním období jsou tyto lesy houbařským rájem.

V lesním komplexu severně od obce prochází několik turistických tras (červená, modrá a žlutá turistická značka) směřujících na Hostěnice, Ochoz, Bukovinku. Račice, Olšany a Vítovice v nejbližším okolí. Turistické okruhy prochází romantickými údolími (Hostěnický potok, Říčka, Vítovické údolí, Rakovecké údolí).

Z Viničných Šumic je možno konat řadu výletů s různou náročností.

Nabízíme několik výletních okruhů okrajem Drahanské vrchoviny:
* Viničné Šumice - myslivna - Vildenberk - Pozorská myslivna - Pozořice - Viničné Šumice
* Viničné Šumice - Kopaniny - Kalečník - Wielova bouda - údolí Malé Říčky, údolí Říčky - Hostěnice - Viničné Šumice
* Viničné Šumice - Tři studánky - Jelenice - Hostěnice - Pozořice - Viničné Šumice
* Viničné Šumice - Vítovice - Vítovické údolí - Červený vrch - Olšany - Habrovany - Vážany - Vítovice - Viničné Šumice
* Viničné Šumice - Vítovice - Královopolské Vážany - Habrovany - Nemojany .- Luleč - Pístovice - Pozořice - Viničné Šumice

Památky v okolí

Hynčicovy skály
Kat. území: Viničné Šumice
Rok vyhlášení: 1979
Rozloha: 0,13 ha

Přírodní památka Hynčicovy Skály leží v jižním svahu severně od silnice mezi Viničnými Šumicemi a Vítovicemi (asi 0,5 km východně od Viničných Šumic) v nadmořské výšce asi 305 m n. m. a je tvořena skalním útvarem v úpatí prudké jižní stráně ohraničující Drahanskou vrchovinu na jihu proti Vyškovskému úvalu. Skála z kulmských slepenců je dnes vysoká asi 18 metrů (z části svislé stěny jsou rozdělené několika svislými zářezy a vodorovnými trhlinami a stupni). Počátkem 20. století byla část skal odstřelena k získání stavebního kamene. Dříve měla údajně sloupcovitý charakter. Lokalita je obklopena zemědělskou půdou (využívanou jako vinohrady, sady a zahrady).

Teplomilná stepní společenstva na skalních útvarech z kulmského slepence s chráněnými druhy rostlin.

Dřeviny
Přesto, že Hynčicovy skály patří k nejmenším chráněným územím na okrese, můžeme zde nalézt více než 25 druhů dřevin. V zapojeném porostu ve žlebu jde např. o habr obecný (Carpinus betulus), lísku obecnou (Corilnus avellana), dub zimní (Quercus petrea), jilm ladní (Ulmus minor), třešeň ptačí (Cerasus avium), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), břek obecný (Sorbus torminalis), lípu malolistou (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus) nebo jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Z keřů se hlavně na skalnatých plochách vyskytuje růže šípková (Rosa canina), vzácná třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), trnka obecná (Prunus spinosa), skalník obecný (Cotoneaster integerrimus), hloh obecný (Crataegu laevigata), hloh jednosemenný (Crataegus monogina), brslen evropský (Euonymus verrucosa), řešetlák počestivý (Rhamnus catharticus), chráněný dřín obecný (Cornus mas), svída krvavá (Swida sanquinea) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).

Zapojený porost ve žlebu je znehodnocován výskytem nežádoucího nepůvodního akátu (Robinia pseudoacacia) s nežádoucím bezem černým (Sambucus nigra) v podrostu. Na volných skalnatých plochách byl vysazen nežádoucí nepůvodní keř - pámelník bílý (Symphoricarpos rivularis).

Flóra
Chráněné území je především významnou lokalitou silně ohroženého kosatce pestrého (Iris variegeta) a kavilu sličného (Stipa pulcherrima). V roce 1988 bylo na lokalitě nalezeno asi 20 rostlin kosatce pestrého (Iris variegata) a asi 70 rostlin kavilu sličného (Stipa pulcherrima).

Navíc bylo ve stejném roce registrováno dalších 7 druhů zařazených mezi ohrožené v Červeném seznamu naší flóry: netřesk výběžkatý (Jovibarba soboliferum), jetel válcovitý (Trifolium rubens), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), modřenec chocholatý (Leopoldia comosa), ostřice Micheliova (Carex michelii), ostřice stepní (Carex supina) a růže galská (Rosa gallica).

Ohrožení
Zapojený porost dřevin ve žlebu je ohrožován nežádoucím akátem (Robinia pseudoacacia) s bezem černým (Sambucus nigra) v podrostu. Akát se hojně vyskytuje i v ochranném pásmu podél východní hranice.

V minulosti volnější skalnaté plochy s cenou vegetací jsou ohroženy pokračujícím rozšiřováním porostů keřů některých druhů na úkor cenných společenstev. Mimo jiné i obou silně ohrožených druhů rostlin. Především jde o vysázený nežádoucí pámelník bílý (Symphoricarpos rivularis), ale také o trnku obecnou (Prunus spinosa) nebo růži šípkovou (Rosa canina).

Volné travnaté plochy nad i pod skalami jsou v důsledku absence kosení postiženy nežádoucí sukcesí vysokých druhů trav a snížením druhové diverzity. Některé nežádoucí druhy odtud pronikají do chráněného území. Lokalita je potenciálně ohrožena případným rozoráním (dnes zatravněné) parcely nad územím. Splachy z ní by se při deštivém počasí mohly pro cennou lokalitu stát pohromou.

Jiným negativním jevem je vyrývání některých atraktivních druhů rostlin a jejich přesazování do zahrádek. Jsou tak oslabovány populace nejen kosatců a kavylů, ale i netřesků.

Příroda
Katastr Viničných Šumic se prostírá na rozhraní České vysočiny a Západních Karpat.

Českou vysočinu zastupuje v území okrajový svah Drahanské vrchoviny. Svah je budován kulmskými slepenci, případně drobami a břidlicemi, při úpatí překrytými vápnitými jíly a sprašemi. Má výrazně zlomový charakter a je členěn zaříznutými údolími drobných vodních toků a vystupujícími skalkami. Západní Karpaty zasahují do ostatních částí katastru nevýraznou hraniční oblastí a vytvářejí zde mírně zvlněný pahorkatinný reliéf s plochými hřbety a úvalovitými údolími.

Poloha obce na okraji svahu Drahanské vrchoviny jí dává neopakovatelný půvab. Vinorodé jižní svahy starých, již ve středověku doložených viničních tratí zvané Horní hora a Dolní Hora, vytváří vlivem členění reliéfu a maloplošného způsobu obhospodařování malebný rámec vesnice. Intenzita využití pozemků je v současné době závislá na vhodnosti přírodních podmínek. Extrémní polohy (příliš vlhké nebo naopak příliš suché) jsou ponechány ladem, takže umožňují rozvoj přírodě blízkých rostlinných i živočišných společenstev různého charakteru. Nejcennější lokalita je chráněna jako Přírodní památka Hynčicovy skály.

I když zastoupení lesních porostů v šumickém katastru je minimální, tento nedostatek je bohatě vynahrazen existencí souvislých lesních komplexů Drahanské vrchoviny navazujících na severní okraj obce a táhnoucích se až do Moravského krasu a k Protivanovu. Lesní komplexy s výrazným zastoupením přírodě blízkých doubrav, bučin a habřin kontrastují s vinařským charakterem obce a vytváří tak jedinečný půvab obce. Z Viničných Šumic je možno podnikat řadu turistických výletů pěšky, na kole, v zimě i na běžkách do navazující lesnaté krajiny Drahanské vrchoviny, s dalekými výhledy na Pálavu a Vídeňskou pánev.

Vinařství
Viničné Šumice reprezentují jednu z nejsevernějších vinařských poloh na Moravě s bohatou vinařskou historií. Vinařské právo bylo obci uděleno za vlády Václava IV roku 1417. Historicky je zde výroba vína a pěstování vinných hroznů vázano především na brněnskou aglomeraci.

Katastr obce je geologicky situován do Moravskoslezského masívu. Matečnými horninami jsou zde droby a slepence, které nad obcí tvoří dominantní zlomové návrší poskytující příhodné stanovištní podmínky pro pěstování vinné révy. Daří se zde především odrůdám s vyšším obsahem aromatických látek, jako je Miller Thurgau nebo Muškát moravský.

Vinařská regionalizace
Podle prováděcí vyhlášky zákona o vinařství a vinohradnictví jsou Viničné Šumice zařazeny do Vinařské oblasti Morava a do Vinařské podoblasti velkopavlovické. Odborným garantem této obce je Ing. Mojžíš.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vinicne-sumice.cz/, na kterých najdete další informace.