Pravlov

Pravlov

Obec Pravlov leží na řece Jihlavě, v nadmořské výšce 192 m n. m. Již v dávné minulosti, tedy v dobách prehistorických na jeho území a v okolí, díky poloze, strategickým a přírodním podmínkám, přítomnosti vody, důležité pro život lidí i zvěře, vedlo k tomu, že zde pobývali naši dávní předkové, lovili zde zvěř a později se začali na této lokalitě i usazovat na trvalou dobu.

V Pravlově byl na konci 19. století uskutečněn nález kostí mamuta a spolu velmi zajímavý nález nástroje – harpuny, vyrobené z kořene mamutí stoličky. Nález byl popsán ve výroční zprávě Muzejního spolku v Brně r. 1893/1894-8 a je uložen v Moravském muzeu v Brně.

Pravlov - velmi starobylá obec, která se objevuje již na konci v 11. století, možná i s ještě starší historií. Jednalo se o starou trhovou osadu, která ležela na brodu řeky Jihlavy, později s mýtním mostem, na křižovatce velmi důležitých středověkých cest – od Znojma k Brnu a z Uher přes jižní Moravu Hustopeče-Velká Bíteš až do Čech. Historik František Palacký píše o Pravlovu jako o městečku se župními úřady. V létech 1213 až 1225 se v zemských listinách vyskytuje jméno pana Prosimíra, nazývaného „ praefectus de Prauloue“.

Patrně zde v těch dobách stával hrad, asi dřevěný a vodní, neboť se píše k roku 1225 o tom, že právě na Pravlově se uskutečnila smlouva mezi Heilvidou ze Znojma a klášterem v Třebíči za přítomnosti Pana Prosimíra a mnohých “vzácných pánů“. Pravlov pak byl městečkem královským,a to do r. 1323, neboť to dokládají dokumenty o výměně kounického klášterního majetku v Hajanech a na Starém Brně za Pravlov s králem Janem Lucemburským a královnou vdovou Eliškou v roce 1323. Stal se v tom roce majetkem kláštera a od té doby také součástí dolnokounického panství. Jeho další expanze jako města se zastavila a naopak se význam počal snižovat. Přesto však v r. 1486 dochází k tomu, že uherský král Matyáš, zeť Jiřího z Poděbrad (v té době byl Jiří již mrtev), jako vládnoucí král český udělil městečku Pravlovu spolu s pečetí i právo pečetit zeleným voskem, potvrdil jim znak , trhy a statut městečka a uděl i Hrdelní právo.

Památky, zajímavosti, příroda
Ze všech památek, které přetrvaly z minulosti, je třeba si povšimnout především farního kostela, který byl do roku 1772 zasvěcen sv. Martinovi, od toho roku pak je to kostel Navštívení P. Marie. Je to půdorysem gotická stavba, jak dokumentuje masivní věž a opěrné pilíře kolem, přestavěná renesančně , s opravami z let 1750 - 1772. Naproti kostelnímu průčelí stojí fara, která byl přestavěna v r. 1761.

Ani minulý, ani dnešní Pravlov si nelze představit bez dobrého vína. V minulosti zde bylo sice více vinařů než dnes, ve druhé polovině minulého století bylo největším pěstitelem především zemědělské družstvo. To sice v poslední době zaniklo, ale odrůdy, které se s úspěchem pěstují i v okolí, jako jsou vína Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrébe, Müller – Thurgau, nebo Veltlínské zelené se pěstují a vyrábí úspěšně i v Pravlově.

Socha sv. Urbana
Na čtvercové podnoži hranolový sokl, ve spodní části vydutý, s rytými rámy kasulového tvaru. v rámech maiuskulní nápisy:
HEILIGER VRBA NE BECHIR ME DIESEN BEZIRCK. SIMON MEDRITZEKVO KVPROVITZ FVND : M : N : R : P.

Sokl ukončen vyloženou profilovanou římsou, na ní na čtvercové podnoži socha světce v životní velikosti v bohatě zřaseném rouchu s tiarou na hlavě, s pláštěm přehozeným přes obě ramena, sepjatým na hrudi. Pravice pokrčena v lokti drží otevřenou knihu opřenou o pravý bok, na ní leží trs hroznu.

Kostel Navštívení Panny Marie
slohové určení věž gotická roce1400 barokní přístavby roce 1714, opravy vnějšku roce 1717 a v roce 1772. V roce 1956 rekonstrukce věže rozbité válečnými událostmi.

Jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a čtyřbokou věží při západním průčelí lodi. Loď členěna dvakrát odstupňovanými opěrnými pilíři, prolomena 4 okenními osami s ustupujícími segmentovými záklenky. Kněžiště o 2 okenních osách a ustupujícími půlkruhovými záklenky, členěno opěrnými pilíři. Hlavní průčelí členěno lesénami, prolomeno portálem segmentově zaklenutým s profilovaným ostěním. Po stranách portálu na koso postavené pilastry nesou úseky říms. Na nich spočívají úseky segmentového frontonu.

Fara
Slohové určení r. 1714 - rané baroko r. 1761 - přestaveno. Kolem roku 1840 opravováno (fasáda). Volně stojící jednopatrová budova obdélného půdorysu s mírně vystupujícím středním risalitem. Fasáda o 2+3+2 okenních osách. Okna pravoúhlá vsazena do líce zdiva s profilovanou šambránou kolem oken s parapetní návojovou římsou. Pod parapetem závěsné draperie v omítce. Nad okny obdélníkové rámy se zrcadly. Fasáda mezi okny členěna lesánami, nároží armováno. Přízemí na osu prolomeno pravoúhlým vchodem s kamenným ostěním, flankovaným pilastry s římsovou hlavicí, na ní spočívá jednoduché kladí. Nad vchodem trojúhelníkový štít.

Socha sv. Jana Nepomuckého
(slohové určení r. 1733 - baroko)
Na čtvercové podnoži hranolový sokl s plastickými rámy na bocích. Na přední straně soklu maiuskulní nápis s chronogramem:
Pro honore DIVI Ioannis ne Po MVCentI tVte Laris s VI ob t VLIt sap.

Sokl ukončen vyloženou jednoduše profilovanou římsou, na něm na čtvercové podnoži socha světce v životní velikosti v kontrapostu s nakročenou pravou nohou. Světec oděn v kanovnickém rouchu, v kožešinovou mozzetu s biretem na hlavě. Světec drží v levé ruce kříž s korpusem, pravice přidržuje břevno kříže. Hlava skloněna a pootočena k levému rameni.

Moravské vinařské stezky

Brněnská oblast
První známky o vinohradech jsou z r. 1228. Mezi brněnskými měšťany byl velký zájem o vinice a prodej vína především ve středověku. V současnosti má Brněnsko dvě tradiční vinařská centra - kolem Dolních Kounic a Židlochovic. Nachází se zde rovněž celá řada roztroušených lokalit a výsadbami vinic (Rajhrad, Bošovice). Nejseverněji ležící terasovité vinice naleznete ve Viničných Šumicích. Kounicko je tradiční oblastí výroby červených vín, zvláště Frankovky a Portugalského modrého. Židlochovicko je charakteristické pěstováním odrůd pro výrobu bílých vín s vyšším obsahem aromatických látek - Irsay Oliver, Muškát moravský, Pálava, Tramín, Müller - Thurgau, ale i Rulandské šedé.

Přírodní park Niva Jihlava

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.pravlov.cz/, na kterých najdete další informace.