Horní Loučky

Horní Loučky

Horní Loučky leží ve zvlněné krajině jihovýchodního okraje Českomoravské vysočiny se statisticky průměrným zastoupením lesů. V nepatrné délce územím protéká řeka Bobrůvka (Loučka), vytvářející v této části toku širší nivu.

Území patří do bioregionu Sýkořské pahorkatiny, který zabírá podcelek Nedvědické vrchoviny. Bioregion je tvořen hornatinou se sítí hlubokých skalnatých údolí Svratky a jejích přítoků (Loučka - Bobrůvka). Území je charakteristické mírně členitým reliéfem s hluboce zaříznutými údolími vodních toků, velmi strmými, pomístně skalnatými svahy a úzkou nivou.

Historie
Katastr obce mimo staré sídelní území nese stopy lidské přítomnosti ve starší době kamenné (štípané kamenné nástroje).

První písemná zmínka o obci je z roku 1353, kdy patřily Hrochovi z Kunštátu, jenž na nich, na Dolních Loučkách a Malhostovicích upsal své manželce Markétě, dceři Matouše ze Šternberka věnem 50 hř. činže. Týž Hroch vyměnil roku 1360 s Bohuslavem z Mitrova za vsi Drahonín a Nevěřín ves Čechy. Téhož roku Gerhard, syn Smila z Kunštátu daroval strýcům svým Kunovi z Luk, Vilémovi z Polehradic a Hrochovi z Loučky své zboží, a to hrad a město Kunštát.

Obě vsi Loučky zůstaly při panství kunštátském až do r. 1502 , kdy prodal Herolt Kuna z Kunštátu obě vsi, zpustlý hrad, faru a dvůr bratřím Janu a Václavovi z Lomnice na Náměšti. Dne 16. dubna 1519 prodal Jan z Lomnic a Velké Byteše hrad pustý, ves Horní Loučku, 2 člověky v Dolních Loučkách s kostelním podacím klášteru tišnovskému, při němž až do zrušení kláštera zůstaly. Většina obyvatel se v 18. století živila rolnictvím, chudobnější tkalcovstvím, popř. byli zaměstnáni v továrnách tišnovských.

Památky
Na návsi stojí pomník padlých v 1. světové válce, je z ruly a osazen mramorovou deskou se jmény devíti místních občanů.

Vedle pomníku je umístěna busta Hynka Kokojana (1895-1945) v uniformě s vyznamenáními, rodáka z obce, popraveného nacisty. Autorem busty z r. 1946 je sochař Josef Baják.

Pískovcový kříž na návsi nese na podstavci vročení 1864, na žulové části zřejmě později na podstavec uložené je letopočet 1883. Korpus je zlacený.

Mramorový kříž v polích při silnici do Kalů, stojící mezi dvěma lípami, věnovala v roce 1920 rodina Halouzkova.

Dřevěný kříž mezi lípami na konci obce u silnice do Skryjí s plechovým korpusem a obrázkem P. Marie je datován rokem 1897.

Z r. 1927 je dřevěný kříž s plechovou výzdobou v obci u odbočky silnice na Kaly.

Památky v okolí

Kostel sv. Martina
Farní kostel sv. Martina je jednolodní stavbou s presbytářem s trojbokým závěrem. Jeho jádro pochází z poloviny 13. století. Hranolová věž na západní straně, postavená patrně již před r. 1486, je prolomena architektonicky zajímavým středověkým portálem, původně ze 2. čtvrtiny 13. věku, dodatečně sestaveným a upraveným koncem 15. století. Pozdější úpravy v 18. a 19. století daly kostelu dnešní ráz.

Čelní zeď kněžiště pokrývá malovaný triptych Pláč sv. Martina, dílo Milivoje Husáka (z r. 1987). Z vybavení kostela je pozoruhodná křtitelnice ze 17. století. Zvon byl podle nápisového vlysu ulit v r. 1491. Kamenná zeď kolem kostela původně ohrazovala hřbitov, na západní straně je přerušena bývalou čtyřbokou barokní márnicí, která byla ve třicátých letech 20. století upravena na bránu.

Vstupní brána je od r. 1986 vyzdobena rozsáhlou freskou Příchod sv. Cyrila a Metoděje od Jana Floriana. Před bránou jsou umístěny pískovcové plastiky sv. Václava a sv. Ludmily od sochaře Josefa Bajáka, signované iniciálami JB.

V r. 1994 byl kostel nově upraven. Kostel včetně ohradní zdi s branou a márnice jsou státem chráněnými památkami.

Původní hřbitov stával kolem kostela, nynější byl založen v r. 1903 naproti kostela u silnice do Horních Louček. Je zdí rozdělen na starou a novou část. Mramorový kříž na hřbitově nese u zdi naproti vchodu je z r. 1903 a nese signaturu J. Überall v Nedvědici. Na hřbitově je pohřben vlastenecký kněz Jan Ev. Bílý (kříž na jeho hrobě byl v r. 1997 na náklady obce restaurován kameníkem Šebkem) a je tu uložen urna s popelem astronoma Antonína Mrkose. Náhrobek Josefa Zejdy s polopostavou kováře (po r. 1939) navrhl akademický sochař J. Baják a realizovala firma Hlobil z Kojetína.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728, poškozená při bouři v r. 1886, byla v roce 1890 nahrazena sochou novou (signovanou nápisem J. a F. Černý v Holicích), která byla v r. 1992 přemístěna na nové místo poblíž kostela. Původní poškozená socha byla zakopána západně od nové sochy a v r. 1992 znovu ze země vyzvednuta a uložena ve staré škole.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://horniloucky.wz.cz/, na kterých najdete další informace.