Újezd u Rosic

Újezd u Rosic

Obec Újezd u Rosic je západní výspou okresu Brno-venkov. Hranice katastru obce jsou současně hranicemi Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Leží v podhůří Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 475 – 494 m n. m. Z převážné části je položena na vrcholku podhorského hřebenu a jeho jihozápadní části svažující se do údolí potoka Chvojnice. Z tohoto umístění pak vyplývají i klimatické podmínky. Obec leží v pásmu s průměrnými ročními srážkami asi 700 mm, s asi 300 větrnými dny v roce s převládajícím západním směrem větrů.

Charakteristika obce
Obec je převážně zemědělskou obcí. Převážná část obyvatel dojížděla a dojíždí za prací do Velké  Bíteše, Zastávky u Brna a Brna. Zástavba obce, kterou tvoří především rodinné domy a bývalá hospodářská stavení, je rozmístěna podél silnic III.tř. č.3951 a 3956, které se v obci kříží.

V obci je mateřská škola, do základní školy dojíždí děti převážně do Zbraslavi. Obec je plně plynofikována,  má vodovod. Je zde obchod se smíšeným zbožím, na návsi hospůdka.

Dopravní spojení je autobusové, obec leží na trase linky IDS JmK č. 420 Velká Bíteš – Zastávka s napojením v Zastávce na linku IDS č. S4 Brno – Kralice nebo na linku IDS č. 405 Zastávka – Brno a také na trase autobusové linky Náměšť nad Oslavou – Zbraslav.

Historie obce
• Obec je v kronikách připomínána již od 14. století. V té době vlastnili osadu Vladykové z Popovic – Jan a od roku 1353 i Hartlib. V roce 1378 byla ves prodána Bouškovi z Ivančic. V polovině 15. století patřilo pak celé území Janovi z Deblína, který je v roce 1466 prodal paní Veronice z Boskovic. V roce 1482 se majitelem stává Hynek z Kukvic a krátce potom připadá obec k rosickému statku. V roce 1620 byla obec vypleněna. V roce 1789 byla osada přifařena do Popovic.

Počátkem 18. století čítal Újezd 18 domovních čísel, po třicetileté válce bylo jen 8 domů „osedlých“, 10 bylo pustých. V roce 1770 měl Újezd 25 domovních čísel. Rozvoj obce nastal koncem 19. století a zvláště pak po I. světové válce. Ve třicátých letech minulého století bylo v Újezdě mnoho živností – mlýn, pila, hostinec a pekárna U Hemalů, hostinec U Tomků, dva obchody, řeznictví, dva kováři, dva stolaři, dva ševci, krejčí, povoznictví a autodoprava – dva autobusy. Ty vozily především dělníky za prací do hutí a do dolů na Zastávku. Rozvoji obce velmi napomohla elektrifikace, která proběhla kolem roku 1930.

• Obcí původně procházela jediná silnice z Březiny do Jinošova. Právě ve třicátých letech byla postavena silnice z Rapotic do Újezda, ta byla prodloužena do Stanovišť až po druhé světové válce. V době nezaměstnanosti v první polovině třicátých let minulého století vznikla nejvýchodnější část obce, s domky stavěnými „ve zmole“ u silnice na Březinu. Této části se říkalo „U pece“. Kolem Újezda je totiž dost jílovišť a v tomto místě stála Pelcova pec na pálení cihel. Označení této části vesnice se však dnes již neužívá. Na rozdíl od označení západní části – Na hrobech. Měly zde být hroby z pruské nebo dokonce třicetileté války.

• Obec vždy žila bohatým společenským životem. V hostinci U Hemalů mívala svoje sídlo Dělnická tělocvičná jednota, ke společenskému životu přispíval nemalou měrou i hasičský sbor. V obou hostincích se hrávala ochotnická divadla, pořádaly taneční zábavy a později promítaly filmy. Druhá světová válka se Újezda dotkla stejně tak, jako okolních obcí. Boje probíhaly v blízkém okolí, samotné obce se však naštěstí příliš nedotkly. Po skončení této války nastal další rozvoj obce – byl zaveden telefon z pošty z Rapotic, silnice dostaly bezprašný povrch. Postupně byly odstraněny chlévy stojící před domy u silnice na Březinu, zrušením pastoušky rozšířena náves, budova místní školy byla přebudována na mateřskou školu, byla postavena budova tehdejšího MNV, v akci Z postavena prodejna Jednoty, (kterou obec musela v roce 2000 odkoupit) a dokončeno mnoho dalších, vzhledu a fungování obce prospívajících, akcí.

Současnost
V roce 1980 došlo k násilné integraci obcí. Újezd se stal pouhou částí Zbraslavi, vzdálenou a tedy opomíjenou. Z místního národního výboru se stal občanský výbor, formální orgán bez jakýchkoli pravomocí. I za této situace se podařilo postavit krásnou budovu autobusové čekárny, kterou návštěvníci obce dodnes obdivují, a provést opravu kapličky sv. Františka. Po stavbě vojenského objektu, jejímž důsledkem bylo téměř totální zničení silnice Rapotice – Stanoviště, byl také obnoven její asfaltový povrch (bez podílu Správy silnic). Bylo započato se stavbou přivaděče pitné vody ze Zbraslavi.

Dalším mezníkem v historii obce se stal listopad 1989. Už 4. prosince vzniklo Občanské fórum, jehož hlavním cílem se stalo, za podpory téměř všech občanů, osamostatnění obce. To se podařilo začátkem roku 1990 a od té doby je Újezd opět samostatnou součástí České republiky. Obecní zastupitelstvo vzešlé ze svobodných voleb pak převzalo obec v době bezvládí a bez jakýchkoli finančních prostředků. Přesto se od té doby podařilo dokončit vodovod po obci, provést plynofikaci obce, obnovit chodníky, znovu otevřít prodejnu (teď již obecní) a hlavně obnovit společenský život v obci.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ujezdurosic.cz/, na kterých najdete další informace.