Branišovice

Branišovice

Historické památky

Zámek
Zámek, který se nachází v naší obci, není příliš velký a architektonicky výrazný. Řadíme jej k baroknímu slohu z přelomu 17. a 18. století. Zpočátku sloužil jako starobrněnský cisterciácký klášter. Tento klášter byl zrušen v roce 1782 a v jeho vlastnictví se vystřídali Lichtenštejnové a Kinští. V té době soužil pouze jako správní budova dvora.

Zámek je jednopatrová obdélníková budova, která byla v 60. letech porušena modernizací. Přízemí, kde se nacházejí zbytky původních kleneb není v současnosti využité. V minulosti byla v prvním patře provedena adaptace na 3 byty.

Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince je čtverhranný, spadající do slohu rané gotiky. Presbytář byl postaven ve 13. století. V průběhu 30leté války byl kostel zničen. V roce 1673 byla postavena loď kostela a v roce 1800 byla dokončena kratší loď s věží. Před přístavbou kostela v roce 1799 byl na stěně nalezen nápis z roku 1673 Pořízený Justinou Wágnerovou. První zmínka o faře pochází z roku 1356. Z fary, která dříve náležela kostelu, je v současnosti zřízena mateřská škola. Hřbitov, který se nacházel kolem kostela, byl zrušen v roce 1830 a přeložen mimo obec k tzv. císařské silnici, vedoucí z Brna do Znojma. Oprava schodiště a fasády kostela byla provedena v roce 1992.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Socha pochází z roku 1710. Nachází se na severozápadním okraji obce směrem na obec Šumice. Celková rekonstrukce byla provedena v roce 2006.

Zvonička Svaté trojice
Nachází se v části obce Vinohrádky postavená začátkem 18. století. Opravená v roce 1993.

Historie
Obecní pečeti Branišovic jsou známé z roku 1675. Pečeť, jenž je označovaná jako stará, má v pečetním poli stojícího vodního ptáka, po stranách vinné hrozny s listy. Téměř totožná je tzv. nová pečeť, z téhož roku. Opis je latinský, v obou případech totožný /SIGIL PAFI FRAINSPITZ. 1675/.

Poslední branišovická pečeť pochází z roku 1698. Je na ní zobrazen vodní pták stojící ve vodě, jako u předchozích pečetí, ovšem vinné hrozny zde chybí. Opis majuskulou je německý – K.A.I.D. DORF. FRAINSPITZ. Symbol vodního ptáka z této pečetě byl používán ještě na obecním razítku v roce 1950.

Také Vinohrádky měly svou vlastní pečeť, a to s motivem vinařského hroznu, nože a iniciálami WB. Tato pečeť pochází z 19. století.

Vinařství
Území obcí Branišovice, Olbramovice, Kubšice náleží do vinohradnické oblasti znojemsko-mikulovské.

Písemné zprávy o vinicích na Znojemsku jsou z počátku prvé čtvrtiny 13. století ze Znojma, Louky, Hnanic, Hostěradic. V Branišovicích je zmínka o vinohradech z roku 1497, kdy vinohrady byly opuštěné v důsledku válek uhersko-českých. Réva se pěstovala roku 1502 na Leskounu (Lyskunu), kdy měl „stráně lesnaté a vinorodá úbočí.“ Další zmínky o olbramovickém vinařství jsou z roku 1522. Moravské vinařství mělo největší rozkvět na počátku 17. století, kdy vinohrady měly v celé zemi rozlohu asi 30 tisíc ha. V Branišovicích bylo v roce 1600 319 mír vinohradů.

Také na Komenského mapě rozšíření vinohradů na Moravě jsou zakresleny Olbramovice a okolí s označením symbolu révy. Na vinice byla v té době vinařské konjunktury přeměňována pole, nivy i louky. Pokud byl mír, vinařství vzkvétalo, ale válečné doby znamenaly pro něho pohromu. Velké zničení vinohradů způsobila třicetiletá válka. Po ní zpustly i Branišovice, takže při vizitaci v roce1670 bylo nalezeno v I. tř. 212 a 51/3 měřic, ve II. tř. 106 a 2 2/3 měřic vinic, které byly velmi staré a pusté. V Olbramovicích měly vinice v polovině 17. století rozsah 213 osmin vinic u 20 starousedlých hospodářů. Pustých domů bylo 45 a u nich 6 lánů vinic. U Olbramovic byly také vinice, které náležely měšťanům královského města Brna a Jihlavy a to v rozsahu 78 osmin. V Lidměřicích bylo v roce 1672 117 osmin pustých vinic a obdělávalo se zde 103 a 2 2/8 měřic vinic. V témže roce v Kubšicích se staralo 23 hospodářů o 70 a 1/8 vinic, pustých bylo 120 a 1/2 osmin vinic.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že vinařství našich obcí mělo v těchto dobách dosti širokou hospodářskou základnu. Vinařské symboly se objevily i v pečetích obcí. Obec Branišovice měla v pečetním poli dva hrozny s vinnými listy (1675,1698). Obec Vinohrádky měla v pečetním poli hladký vinohradnický nůž a hrozen. V pečeti obce Olbramovic z roku 1522 je muž s trsem vinné révy a hladkým vinohradnickým nožem.

V pomístních jménech názvů polních tratí katastrů jednotlivých obcí se vyskytují názvy, které mají souvislost s pěstováním révy. Vizitační nález v obci Branišovice jmenuje roku 1755 vinice hospodářů v trati u Vysoké hory, ve Špicích, k Vinici, Stará trať. Nejvíce vinohradů je v té době soustředěno ve Staré trati a Vysoké hoře (dnešní lid. název Hofperk – z něm. Hochberg).V Olbramovicích byly vinice v tratích Stará hora, Stará hora vrchní, Stará hora spodní, Lišky. V Kubšicích vinohradnické trati Hlavní hory (u Loděnické cesty), Stará hora (ve Staré hoře), Kubšická hora.

Z vinic bylo také nutné odvádět vrchnosti dávky, které byly odstupňovány podle jejich zařazené kvality. Vinné desátky v Branišovicích byly roku 1750 66 věder vína dobré jakosti (asi 37 hl) a desátek 1/8 vědra (71) tzv. Waschwein. Půda pro vinice byla v Branišovicích dobrá, ale velké škody zde každoročně způsobovaly silné větry a mrazy. V Kubšicích se z hlavních produkčních tratí dávala 1/8 vědra vína a 35 krejcarů. Olbramovickému faráři patřil desátek čistého vína z vinic „Nad rybníčkem“ a viničný úrok 1 zl. a 12 kr. ročně. V obcích se také čepovalo víno. V Branišovicích panská hospoda vyčepovala roku 1750 ročně 9 věder vína (asi 505 l). Podle pořádku se mělo vyčepovat 6 věder vína (asi 340 l). Cizí víno se nesmělo dovážet. V Olbramovicích bylo v roce 1762 povoleno obci vyčepovat 10 sudů a 11/12 vědra vlastního vína a 8 sudů a 8/12 vína cizího. Kubšická obec měla povoleno od vrchnosti čepovat vlastní víno, nebo mohla přivážet a nalévat i víno cizí. Za to ale musela vrchnosti platit dvakrát ročně 23 zl 20 kr a to vždy na Michala a Jiřího.

Horenské právo, kterým se rozumí souhrn všech předpisů o vinicích, viničné řády s platností pro určitý okrsek a předpisy o celé organizaci vinařství se z našich obcí nezachovala. Údajně byly známy „artikuly vinařské“ z branišovické obce ještě zpočátku našeho století, ale není po nich žádná památka. Pro poddanské obce byly většinou vydávány a potvrzovány vrchností.

Jako i u jiných zaměstnání rozšířil se i ve vinohradnictví už na sklonku středověku kult světců – patronů, kteří měli zajistit a střežit výsledky namáhavé celoroční vinařovy práce. K nejrozšířenějším patřil vinařský patron sv. Urban. Jeho obraz z 18. století je v olbramovickém kostele. Podle legendy měl se sv. Urban skrýt v době svého pronásledování ve vinici, odkud dokázal zahnat bouři a krupobití. Jeho kult se k nám rozšířil asi z Rakouska. Svátek má 25. 5. A průběh počasí v té době se spojoval s praktickými hospodářskými pranostikami rčením:

„Jarní slunce na Urbana, hojnost vína znamená“
„Urban krásný vyjasněný, hojným vínem nás odmění“
„Pankrác a Urban bez deště, hojnost vína.“

Na rozšíření vinařství v obci Olbramovice lze usuzovat také z vinařského symbolu – kosíře a rýče na historické památce božích muk z 16. století, které nyní stojí u kostela.

V minulém století se vinná réva na Olbramovicku pěstovala převážně mezi severozápadním okrajem obce a úbočím leskounu v nepřetržitém pásmu. Zkázu moravských vinic přivodil ke konci minulého století révokaz (Phyloxera vastatrix). Krize vinařství se ale také prohlubovala i zhoršujícími se klimatickými podmínkami, vzrůstajícím požíváním jiných nápojů než vína a další vlivy. Zlepšení stavu proti fyloxeře nastává teprve ve 30. letech našeho století, kdy dochází u révy k využívání amerických podložek, odolných proti révokazu.

K rozmachu vinařství dochází až po druhé světové válce. Vinice ale nebyly obnoveny v Branišovicích a Kubšicích. Pěstování révy se soustředilo do olbramovického katastru a to opět ne historická „vinorodá úbočí Leskounu.“ Ostatní „Hory“ katastrů Olbramovic, Branišovic a Kubšic jsou využívána pro polní výrobu. V bývalém JZD Dukla (dnes AGRA a.s. Olbramovice) 60 ha vinic. Převážně se pěstují odrůdy Veltlínské zelené, Muller-Thurgau, Burgundské bílé, Neuburgské, Veltlínské červené rané, Rýnský ryzlink, Frankovka, Vavřinecké.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.branisovice.cz/, na kterých najdete další informace.