Veverská Bítýška

Veverská Bítýška

Obec Veverská Bítýška leží na soutoku řeky Svratky a Bílého potoka asi 25 kilometrů severozápadně od města Brna. Toto malé klidné městečko s cca 2800 obyvateli se stalo pro své malebné okolí a výhodnou polohu u Brněnské přehrady rekreačním centrem kraje. Je oblíbeným cílem výletů kolem Brněnské přehrady a vychází odtud několik značených turistických cest. Je zde rovněž konečná zastávka výletních lodní, které každý rok od dubna do října křižují přehradu.

Návštěvníky láká množstvím kulturních i přírodních památek. Nejvýznamnější je nedaleko stojící hrad Veveří a k němu přilehlá kaple Matky Boží. Směrem k západu se od Veverské Bítýšky táhne přírodní park Bílý potok. Ten kromě nezapomenutelných pěších či cyklistických výletů nabízí nepoškozenou přírodu s mnoha vzácnými rostlinnými a živočišnými druhy. Obyvatelé větších měst, převážně Brna, zde hledají klid a odpočinek v nespočetném množství rekreačních objektů nalézajících se převážně na březích řeky Svratky. Ti ocení fungující síť služeb zajišťující vše od potřebných nákupů přes zdravotní péči až po stresu ulevující masáže.

Oproti mnoha jiným obcím má Veverská Bítýška poměrně kvalitní spojení s okolními městy prostřednictvím bohaté sítě autobusových linek. Díky tomu lze snadno dojíždět do zaměstnání, za vzděláním či za kulturou.

Základní vzdělání pro děti z Veverské Bítýšky a okolních vesnic zajišťuje místní základní škola. O jejich kulturní rozvoj se stará velmi kvalitní základní umělecká škola, jejíž žáci pravidelně získávají ocenění na celostátních uměleckých soutěžích. Místní prosperující podnik Hartmann-Rico, a. s., zabývající se výrobou zdravotnických a hygienických potřeb patří k největším závodům v okolí. O jeho ekologický provoz se stará místní čistírna odpadních vod. Mezi další významné podniky patří např. Kovo, v. d., vyrábějící školní nábytek.

Památky

Hrad Veveří
Hrad z 11. až 12. století. Jeden z největších v České republice.

Kaple Matky Boží
Původně románská kaple. Pravděpodobně ještě starší než hrad.

Farní kostel sv. Jakuba
Pozdně barokní stavba z let 1771-1782.

Madona z Veveří
Slavný mariánský obraz ze 14. století.

Fara
Pochází z roku 1769. Nachází se na ulici Hvozdecká.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Pochází z 18. století. Stojí v parčíku před kostelem sv. Jakuba.

Bílá boží muka
Patří do souboru božích muk bývalého kláštera cisterciaček z Porta Coeli. Jsou z 18. stol. Stojí v poli nalevo u silnice do Brna.

Smírčí kámen
Asi 1 m vysoký tesaný smírčí kámen z roku 1559.

Jarošův mlýn
Kulturní památka a muzeum

Znak na Panském domě
Pochází z 18. stol. Je na něm zobrazen dvouocasý lev.

Turistické informace

Vítání jara na Šmelcovně
Romantické místo v údolí Bílého potoka (Bítýšky) je známé především svým Vítáním jara vždy první jarní neděli. Tato tradice sahá do roku 1902, kdy se sem vydala brněnská turistická společnost Noha. V letech 1912-1933 se Vítání jara zúčastňoval i Petr Bezruč. Tradice pokračuje, půvabná cesta údolím Bílého potoka si nás ovšem získá v kterékoliv roční období.

Ze středu Veverské Bítýšky jdeme po modré turistické značce po mostě přes Bílý potok a za ním vlevo ulicí na kraj obce. Vstupujeme do přírodního parku Bílý potok, klidové oblasti o rozloze 35,2 km², jejíž osu tvoří přirozeně meandrující potok. Pohodlná silnička (zákaz vjezdu) nám slibuje nenáročné putování. Silničku neopouštíme - střídavě lesem a mezi loukami dojdeme k Práchovně (1) s několika rekreačními chatami, následuje sevřenější část údolí, po levé ruce výrazná skála, cesta se zavlní a častěji mění směr.

Za Chaloupkami se údolí opět začíná rozšiřovat. U Lažánského mlýna (2) pokračuje silnička zkratkou k Maršovu, my zatočíme vlevo k prameni a rekreačnímu objektu (Hálův mlýn). Scházíme loukou, krátce projdeme lesem, až se před námi objeví panorama Šmelcovny (3). Název místa pochází od německého schmelzen - tavit. Zbytky starých hamrů bychom také našli asi 0,5 km západně od turistického rozcestí. Stojí zde kaple a k posezení láká sezónní stánek.

S rozcestím se dáme po červené značce vpravo. Stoupá po silničce kolem chalup, mezi jabloněmi k lesu. Tady zkracuje několikrát zatáčky a posléze po silnici vstupuje do Maršova ke kostelíku a k pomníku obětí válek. Na hlavní silnici se dáme beze značky vpravo. Po pár krocích mírně vlevo uhýbá silnička. Po ní sestupujeme mezi domky až na okraj obce. Před námi je lákavé zalesněné údolí Maršovského potoka i půvabné panorama mírně zvlněné krajiny. My ale před prudkým klesáním učiníme oblouk vpravo, jdeme prakticky po vrstevnici a na dalším rozcestí pokračujeme v přímém směru. Projdeme pod elektrickým vedením, polní cesta zatáčí vlevo k bývalému kaolínovému dolu (4)

Cesta jde nad strmým skalnatým srázem a pokračuje přímo do údolí. My na konci lesíka pohodlnou cestu opustíme a stezkou sejdeme na jakousi terasu, zalesněnou, romantickou, s průhledy na zatopený lom. Zrezivělé cedule připomínají někdejší zákaz vstupu. Můžeme se potěšit hezkými pohledy, v létě pak je zatopený důl používán ke koupání. Připomínáme, že vše se děje na vlastní nebezpečí! Nevede sem ani turistická značka, místo také není oficiálním koupalištěm. Po terase obcházíme důl, až narazíme na širší strmou přístupovou cestu. Po ní se dáme vlevo vzhůru k rezavým troskám bývalého oplocení, zatočíme po pěšině vpravo a posléze vlevo okrajem sadu až k širší cestě. Po ní sejdeme k rozcestí a odtud se pohodlnou cestou vpravo dáme k silnici. Po silnici vlevo pak dorazíme do Lažánek. Obec je poprvé připomínána r. 1358, od středověku až do 1. poloviny 19. stole. se zde těžilo stříbro a železo, které se zpracovávalo na Šmelcovně. Kaolin se zmíněného lomu byl dopravován lanovkou do Veverské Bítýšky. Dominantou hezké obce je farní kostel Nejsvětější Trojice, původně gotický ze 14. stol., pozdně barokně přestavěný ve 2. polovině 18. stol.

Na rozcestí u hřbitova (5) narazíme na zelenou turistickou značku. Po ní se dáme vpravo nejprve po hlavní silnici, pak vlevo po vedlejší komunikaci podél rozlehlého ovocného sadu do osady Holasice. Zleva se k nám připojí žlutá značka. Pozor, naše značená trasa uhýbá doprava na pěšinku mezi zahradami, vlevo k potůčku a vzhůru na širší cestu. Dáváme pozor na orientaci. Značka sleduje cestu, která zatáčí vlevo z pohodlné komunikace prakticky podél elektrického vedení. Po širší cestě pak scházíme vlevo obloukem - pod námi se otevírá údolí Svratky. Pohodlně klesáme, ale pozor na značku! Ta ze široké cesty odbočuje vpravo na úzkou pěšinu, protáhne nás lesíkem a vstupuje mezi domky na silničku podél Svratky. Dáme se vpravo, kolem komplexu závodu Hartman-Rico pokračujeme do středu Veverské Bítýšky.

Veverská Bítýška - Práchovna 2,5 km - Chaloupky 4,5 km - Šmelcovna 8,5 km - Maršov 11 km - bývalý důl 12 km - Lažánky 13,5 km - Holasice 15,5 km - Veverská Bítýška 17 km.

Tipy na výlet

Kolem přehrady aneb Na Veveří devět věží
Brněnská přehrada je vyhledávanou rekreační oblastí, kterou lze obyvatelům moravské metropole jen závidět. Láká nejen vyznavače vodních sportů a lenošení u vody, ale i toulavé duše turistické. Naše putování "obejme" zajímavou vodní plochu -trasa vede Podkomorskými lesy nad pravým břehem, nevynechá hlavní dominantu hrad Veveří, ve druhé části sleduje břeh pře-hrady. Výlet lze rozdě1it na dvě (i více) části s využitím lodní dopravy po přehradním jezeře.

Betonová hráz, vysoká 34,5 m a v koruně dlouhá 120 m, budovaná v letech 1936-1940, přehradila řeku Svratku a dala vzniknout zajímavému jezeru. Vedle účelů vodohospodářských (zabránění povodním, zásobárna pitné a užitkové vody pro Brno) má významnou roli rekreační. Zajímavé je její technické řešení - poprvé zde byl uplatněn beztlakový tvar přepadu. Ve špičkách pracuje hydrocentrála s Kaplanovou turbínou. Vodní plocha měří 259 m, maximální hloubka je 19 m stálý objem 7,6 milionu m3, zásobní 10,9 milionu m3, celkový 21 milion m3, délka vzdutí je 10 km. Za zvýšených vodních stavů je voda zadržována a později vypouštěna pro účely průmyslu, vodárenství a zemědělství (velkoplošné závlahy).

Na své si tady přijdou rybáři, řada pláží láká ke koupání, lze provozovat nejrůznější vodní sporty a v zimě si i zabruslit. Pobyt u přehrady a turistické toulky je možné si zpestřit využitím lodní dopravy, která je vedena po tzv. malém okruhu (Bystrc-Kozí horka - Sokolské koupaliště- 0sada - Rokle) nebo velkém okruhu (malý okruh a navíc: Obora - Zouvalka - Hrad - Mečkov - Skály - Veverská Bítýška). Rozšiřující se zázemí zařízení cestovního ruchu zaručuje možnost stravování a případně ubytování v nejrůznějších cenových relacích.

Od parkoviště poblíž přístavu v Brně-Bystrci (u MHD) se vydáme po červené a žluté turistické značce po levém břehu přehrady. Kolem páže a stánků s občerstvením se po příjemné vycházkové cestě dostaneme k restauraci, obchodu a stanici autobusu na Rakovci (1). Přejdeme silnici a začínáme se vzdalovat vodní ploše (břeh přehrady prakticky kopíruje silnice). Mírně stoupáme mezi rekreačními objekty až na rozcestí. Červená značka pokračuje po cestě vlevo, my společně se žlutou značkou po silničce (zákaz vjezdu) vstupujeme do přírodního parku Podkomorské lesy.

Statut chráněného území byl vyhlášen 1. 1. 1989, jeho porušení může být postiženo nemalými pokutami. Se statutem přírodního parku i s jeho zajímavostmi se můžeme seznámit prostřednictvím informační tabule. Nejvyšším místem klidové oblasti je Kopeček (479 m), na druhém břehu je zajímavá Moravskoknínická mufloní obora, cenné jsou přírodní rezervace Jelení žlíbek, Krnovec, Břenčák, Na skalách, Junácká louka či Kůlny.

Žlutá značka mírně stoupá po asfaltové silničce Kočičím žlebem k rozcestí turistických značek u Ríšovy studánky (2). Po krátkém odpočinku zvolíme některou z cest. Žlutá značka klesá do Vápenice, kde sídlí jezdecká společnost Veveří (odtud lze pokračovat k Novým Dvorům). Hezká je i modře značená trasa k hájence Prádelna. Náš výlet směřuje po zelené značce, sledující lesní hřebenovou cestu. Je třeba dát pozor na značku. Míjíme několik rozcestí, držíme se stále hlavní cesty, stoupáme a klesáme.

V závěrečném klesání nesmíme přehlédnout nenápadnou odbočku z kamenité cesty vpravo. Pěšina se ponoří do nízkého mlází. Sestupujeme k bytovkám, které zleva obejdeme a podél nich vpravo se stáčíme k silnici poblíž autokempu Obora. Společně se značkou pokračujeme krátce po silnici vlevo. Odbočíme vlevo na kamenitou cestu, na rozcestí pokračujeme přímo travnatou cestou (pevnější komunikace se mírně stáčí vlevo). Ta nás přivádí k okraji zalesněného svahu, stáčí se doleva a vcelku pohodlně klesá k silnici. Po naší pravé ruce mezi stromy se objevuje velice pěkné panorama hradu Veveří (3).

Po silnici vlevo dojdeme krátký úsek k autobusové zastávce a turistickému rozcestí. Odtud se vydáme po silničce (zákaz vjezdu) vpravo, červená značka tudy pokračuje k Veverské Bítýšce. Po krátkém stoupání značka opouští pohodlnou cestu na úzkou pěšinu vlevo, my pokračujeme k hradnímu areálu.

Z hradu se buď vrátíme na červenou značku, nebo projdeme areálem a vyjdeme horní branou, kde narazíme na silničku a červenou značku (nejpohodlnější přístup pro motoristy). Silnička vede ke kapli Matky Boží (4). Pozdně románská stavba z konce 12. století, původně panská svatyně u původního dvorce, je dobře vidět od hradu -jistě si k ní uděláme malou odbočku.

Kaple zároveň plnila funkci pro hrazenou středověkou osadu, kterou dal v r. 1428 zbořit správce hradu Petr Kutěj. Jednolodní svatyně s kvadratickým presbytářem s odsazenou apsidou má na západě panskou tribunu. V pozdní gotice byl k jižní straně kněžiště přistavěn čtvercový prostor s křížem klenebních žeber, na něj pak navázala obdélná přístavba z doby kolem r. 1638. Výzdoba interiéru je převážně barokní ze 17. století.

Červená značka opouští silničku vpravo, vede zprvu po kraji lesa a pak lesem a mírně sestupuje k chatové osadě Mečkov. Na silničce se dáme nejprve vpravo a pak na vidlicovitém rozcestí mírně vlevo scházíme k lesíku, projdeme do volného terénu a polní cestou, ze které dobře sledujeme vzdutí přehrady, dospějeme k zahrádkářské kolonii na okraji Veverské Bítýšky. Uhýbáme vpravo na cestu, která nás přivede až k romantické vodní hladině, lemované z naší strany místy rákosím a na opačném břehu skalami. Dorazíme k hlavní silnici - vlevo bychom došli do centra Veverské Bítýšky.

Přejdeme vpravo na most přes Svratku, pod námi je přístaviště. Jdeme po stezičce podél silnice, vzápětí odbočíme vpravo na rozcestí (5) Před Dolním mlýnem. Sledujeme nadále žlutou značku, která postupuje ve svahu, obchází skály a nabízí hezké průhledy mezi stromy na přehradní jezero, které v těchto místech působí spíš jako malý rybník. Lokalita Na skalách je přírodní památkou - vystupuje zde vápencový ostrůvek s teplomilnými druhy rostlin. Vycházíme z lesa na okraji Junácké louky. Zachovalá polokulturní louka s pestrým druhovým složením rostlin a množstvím motýlů, s tábořištěm a chatičkami, je také přírodní památkou. My oceníme i nejhezčí pohledy na hrad Veveří. Z tohoto místa a v následujícím úseku z levého břehu přehrady jsou to pohledy nejimpozantnější.

Na rozcestí Nad Zouvalkou se setkáme s modrou značkou, žlutá sestupuje úzkou stezkou ve skalnatém svahu (za vlhka zvýšíme opatrnost, pozor také na setkání s horskými koly!) k přístavišti (6). Následuje pohodlnější úsek ke Kůlnám. Přirozené listnaté porosty s bohatým bylinným podrostem teplomilnějších druhů rostlin jsou přírodní památkou. Pěšina se mění v širší cestu a posléze v silničku, po které prakticky bez výškových rozdílů přicházíme k frekventovanější části rekreační oblasti.

Míjíme řadu zařízení cestovního ruchu, vybíráme, na které pláži se osvěžíme - jsou zde místa hojně navštěvovaná i místa jaksi intimnější. V závěru přicházíme na širší silnici, značka se jí podle možností vyhýbá a vyhledává klidnější pěšiny. Nelze zabloudit, směr je dán zcela jednoznačně. Přicházíme k přehradní hrázi, vlevo vidíme pomník M. Šikuly, připomínku událostí na sklonku války (26. 4. 1945), statečný čin, který zachránil přehradu před zničením. Od hráze pak projdeme do výchozího místa výletu.

Brněnská přehrada, přístaviště - Rakovec, BUS 1 km - Rakovec -rozcestí 1,5 km - Ríšova studánka 4,5 km - Obora 7,5 km - Veveří, BUS 8,5 km - Veveří, hrad 9 km - Veverská Bítýška, přístaviště 12,5 km - Před Dolním mlýnem 13 km - Nad Zouvalkou 16 km -Zouvalka, přístaviště 16,5 km - Pod Trnůvkou 19 km - Osada, hostinec 20,5 km - Brněnská přehrada, přístaviště 22 km.

Historie
Osudy Veverské Bítýšky byly vždy spojeny s hradem Veveří. Ten měl být podle pověsti založen knížetem Kunratem roku 1059. Jeho původní název zní Vevera a je ho možno odvozovat buď od slova veverka, či od slova vera (víra). Slovanský původ tohoto jména by svědčil o tom, že hrad byl postaven ještě před koncem 12. století, kdy se dostalo do módy pojmenovávat nově postavené hrady německými jmény. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1213.

Hrad byl od počátku hradem královským. Patří k největším v České republice - je dlouhý kolem 400 m. Mnohé jiné hrady by se vešly na jeho jediné nádvoří, přičemž jich má několik. Úkolem hradu bylo střežit dvě obchodní cesty.

Poblíž hradu se nalézá vzácná kulturní památka, kostelík Matky Boží. Na jeho místě se pravděpodobně nacházelo pohanské obětiště později překryté křesťanským oltářem. Kostelík nebo jeho část je podstatně starší než hrad.

Obec Veverská Bítýška vznikla patrně až po založení hradu. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1376 a další z roku 1446. Nejstarší listina týkající se obce přímo je výsada městečka udělená králem Ludvíkem v roce 1521 umožňující pořádání trhů jednou do týdne a jarmarků dvakrát do roka. Týmž listem byli obyvatelé obce osvobozeni od královských daní a zemědělských dávek. Od 13. století vykonával soudní moc v obci hejtman sídlící na hradě. Obec měla hrdelní právo až do roku 1727.

Při marném obléhání hradu švédskými vojsky v roce 1645 byla obec zcela vypálena, shořel dřevěný kostel a zvony se rozlily. Grunty poté většinou zůstaly pusté. Ve snaze je opět zalidnit vyhlásil veverský hejtman Komínek, že kdo si je opětně postaví, budou mu dědičně připsány.

V obci působil v letech 1667 až 1719 jako farář významný náboženský spisovatel Valentin Bernard Jestřabský. První písemná zmínka o zdejší škole je z roku 1671, stála zde však patrně již dříve. Během těchto i dalších dob byla obec sužována vydržováním vojsk, placením proviantu i ubytováním. Následkem průchodů vojsk byla cholera, na kterou umíralo poměrně hodně obyvatel.

Obec a majetek občanů sužovaly také přírodní pohromy. Časté byly požáry (největší v letech 1680, 1841, 1848, 1900) a povodně. Největší následovala po protržení Vlkovského rybníku roku 1747. Náměstí bylo tehdy zaplaveno do výše jednoho sáhu (189 cm). Škoda byla věší, než kdyby městečko dvakrát vyhořelo. Vrchnost tehdy obyvatelům pomohla moukou a úlevami na daních.

Roku 1866 prožila Bítýška průchod jednoho proudu pruské armády. Občané postavili na mostě barikádu. Na příkaz Prusů ji však raději zase odstranili.

Roku 1870 se stal bítešským farářem ThDr. Karel Eichler. Ten vydal roku 1891 podrobné dějiny městečka, hradu Veveří i okolí pod názvem "Paměti panství veverského".

Provoz tří mlýnů, jedné výrobny střelného prachu (kdysi jediná na Moravě, 4krát bouchla) a posléze i zanikající úpravny železa (hamry) byly jediné pracovní příležitosti. Jinak byla Veverská Bítýška převážně zemědělská obec. Dřevo zpracovávala místní pila.

Největší rozmach prožila obec v roce 1911. Byla uvedena do provozu nejmodernější plavírna kaolinu ve střední Evropě, která zpracovávala surovinu z povrchového dolu u Lažánek. Pro tuto továrnu byla zbudována železnice do Kuřimi.

Od 9. 11. 1911 vyráběl tzv. Dolní mlýn mlynáře Hugo Tejkala elektrický proud pro Veverskou Bítýšku, což bylo dříve, než v mnohých větších obcích. Výkon nebyl příliš veliký, o čemž svědčila oblíbená říkanka: "Tejkalova elektrika, ve dne svítí, v noci bliká."

První světové války se zúčastnilo 367 mužů, z nichž 46 padlo, 19 se vrátilo ze zajetí a 20 jako legionáři.

Roku 1928 se staví betonový most přes řeku. Jeho předchůdci byli všichni ze dřeva.

Celosvětová hospodářská krize ve třicátých letech znamenala zánik plavírny kaolinu, jakož i železnice. Bývalou kaolínku kupuje firma Ráček a.s. a zavádí zde výrobu vaty a obvazů.

Během druhé světové války umírá v koncentračním táboře Marie Kudeříková. Procházející fronta v roce 1945 znamenala zánik 36 domů a smrt 31 občanů, kteří zahynuli při bombardování a dělostřelbě. Na katastru obce padlo celkem 46 vojáků Rudé armády.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecveverskabityska.cz/, na kterých najdete další informace.