Lelekovice

Lelekovice

Historie
Při pátrání po prvé zmínce o Lelekovicích se badatelé dostali až k roku 1288. Byla objevena listina otištěná v Codex diplomaticus Moraviae, podle níž Hartman z Holštejna daroval klášteru v Oslavanech svůj majetek ve Studyni. Mezi svědky tohoto právního aktu je uváděn i Herman z Lelekovic. Tento nejstarší zjištěný záznam se zmínkou o Lelekovicích byl stanoven jako počátek historie obce, i když vlastní osídlení je prokazatelně podstatně starší.

Název obce
Nejstarší známá podoba názvu obce byla tehdy pochopitelně poněkud jiná. Psala se u jmen majitelů panství - "...de Lelechwyze". Postupně se název obce mění na Lelecouicz v roce 1361, Lelcowicz 1368, Lelecowicz 1373 a Lelekowicz v roce 1412. Od roku 1674 se název obce píše Lelkowitz, v roce 1718 Lelekowitz. Vývojem se název mění na Lelekowice od roku 1846 a konečná podoba Lelekovice se používá od roku 1872.

Vznik a význam názvu obce má několik výkladů  a každý z nich má jak své zastánce, tak i odpůrce. Nejpravděpodobnější výklad považuje za základ jména obce ptáka "lelka". Původ lze také hledat podle tohoto výkladu ve starém slově leleti se - vlniti, kolébati se. Podle tohoto výkladu možno za základ názvu obce považovat verbální význam - lelkovat. Další alternativa odvozuje název obce od slova "lela" - kmotr, tatínek; bulharského "léfa", běloruského slova "Iéla", což znamená tatínek. Volně lze tedy podle tohoto výkladu název obce přeložit jako "ves otců". Nejméně pravděpodobným se zdá být výklad, který odvozuje název obce od polského "dala" - malý člověk, případně lašského "alka", což znamená panenka.

Místo osídlení
Místo osídlení bylo zvoleno výhodně na okraji hlubokých lesů, při soutoku dvou potoků. Umístění zajišťovalo pro obyvatele stavební materiál, palivo a obživu, jak z lovu zvěře a obdělávání zemědělské půdy, tak i z obchodu s blízkým městem Brnem a tehdy ještě samostatným Královým Polem. Obchodovalo se s dřevem, štěrkem, páleným vápnem, i se zemědělskými produkty, masem a rybami.

Velký význam pro život obyvatel Lelekovic měla i obchodní cesta z Brna do Prahy, procházející ve vzdálenosti jednoho kilometru západně od vsi. Na jihozápadní straně pahorku, který spadal dost příkře k soutoku potoků, bylo vybudováno opevněné sídlo - hrad nebo tvrz. Přístup k hradu byl ze severovýchodní strany. Z ostatních stran byl chráněn jak rybníky, které se pod hradem rozlévaly, tak i strmými svahy.

Příroda a okolí
Lelekovice leží na nejzápadnějším okraji Drahanské vrchoviny; nádraží v České na okraji lelekovického katastrálního území leží již v Bobravské vrchovině, konkrétně v její části Řečkovicko-kuřimský prolom. Hned nad obcí se zdvihá jeden z jejích symbolů a zároveň nejvyšší vrchol v okolí Brna – Babí lom, vysoký 562 metrů nad mořem. Jeho skalnatý hřeben je tvořen šikmo ukloněnými plotnami fialových křemenných slepenců, které se usadily v rozsáhlém prvohorním jezeře v období devonu, před asi 370 miliony let. Skalnatý hřeben je 15-50 metrů vysoký a výška jednotlivých skal dosahuje až 20 metrů. Jelikož jsou slepence velmi tvrdé, nedrobí se, a skály jsou tak oblíbenými cvičnými horolezeckými terény. Celý hřeben je již od roku 1980 chráněn jako přírodní rezervace, a proto chození mimo cesty je nežádoucí a horolezeckou činnost je třeba dělat ohleduplně.

Kromě skal k pozoruhodnostem Babího lomu patří i zakrslé borovice na jeho skalách, suťové lesy s javory, jilmy a lípami; na úpatí hřebene pak najdeme zbytky původně rozsáhlých krásných bučin. V rezervaci se mísí teplomilné i podhorské druhy rostlin, přes značnou nadmořskou výšku lze na hřebeni potkat i chráněné dříny, teplomilné keře, nápadné zvláště v brzkém jaře (březen) hojností žlutých květů, což v okolní ještě holé krajině působí jako balzám na duši.

Nejvíce je však Babí lom navštěvován kvůli výhledům, za pěkného počasí je odtud na severozápadě vidět nápadnou klenbu Sýkoře (705 m) a dále až Ždárské vrchy (Studnický vrch – 821 m - nad Novým Městem na Moravě).Na jihu se v kotlině rozprostírá Brno, které je odtud vidět jak na dlani, a za ním se v dálce 60 km tyčí vápencové bradlo Pálavy (Děvín 550 m) a vpravo od něj i kousek Rakouska směrem k Vídni (plochá návrší Galgenbergu - 425 m). Kdo má trochu štěstí, zahlédne i okraj Středomoravských Karpat (Chřiby) a prý se za nejjasnějšího počasí odtud dají zahlédnout i vrcholky Alp.

Pro pohodlnější pozorování Moravy byla na jižním konci hřebene v letech 1959-1960 postavena architektonicky hodnotná zděná rozhledna.

K dalším přírodním pozoruhodnostem lelekovického katastru náleží les Březina, stará dubová pařezina, plná zvláště na jaře nejrůznějších krásně kvetoucích, převážně teplomilných rostlin, včetně medovníku meduňkolistého, lilie zlatohlavé, prvosenky jarní i orchidejovitých rostlin. Na severních svazích kopce najdeme ovšem i smíšené lesy s bukem a suťovou habřinu, na jaře hostící stovky trsů bledě žlutě kvetoucí kyčelnice devítilisté. Pocit přírodního ráje doplňuje zpěv několika desítek druhů ptáků, kterým se zde líbí zrovna tak. Při jižním okraji lesa se vyskytují ojedinělé chráněné rostliny, z nichž některé zde mají na Moravě svou severozápadní hranici výskytu. Také proto byl celý les o ploše asi 30 ha v roce 1991 vyhlášen přírodní památkou a je třeba se podle toho chovat, i když chodit po lese není zakázáno.

Lelekovice by samozřejmě nebyly Lelekovicemi, kdyby se nad obcí nezvedal vysoký holý svah Pasek. Jsou to bývalé pastviny a chudá políčka, která se po opuštění hospodaření za několik desítek let změnila v pěkná travnatá lada. Hostí množství pozoruhodných, i když často nenápadných rostlin, včetně pískomilných a teplomilných. Zvláště pěkně Paseky působí na přelomu května a června, v době kdy z čerstvě zeleného bylinného porostu vystupují desítky kvetoucích šípkových keřů na pozadí soliterů borovic. Dobře by se zde vyjímalo i pasoucí se stádo ovcí nebo koz, které by zároveň zabránilo postupné přeměně Pasek v les, ale bohužel, kde dnes vzít takové stádo.

A tím příroda v okolí obce nekončí, poblíž Babího lomu najdete třeba i strmý kamenitý hřbet, zvaný Holé vrchy, kde v řídké teplomilné doubravě prosperují desítky plodných dřínů i takové relativně vzácné druhy jako plamének přímý. Nebo jižní a východní svahy kopce Strážná, kde se na světlinách začátkem léta tyčí metr vysoké svícny náprstníku velkokvětého. Odtud lze seběhnout jen kousek do údolí Ponávky, s pozoruhodnými mokřinami, které sice (naštěstí) nelákají k návštěvě, ale i z okolních svahů vytvářejí dojem romantické divočiny. Část bývalých luk, co zde zbyly pod Lelekovicemi, hostí mnoho bahenních rostlin včetně suchopýrů, bohužel však postupně zarůstají rákosem, který všechny pozoruhodné rostliny hubí.

A to stále není všechno, na území Lelekovic je celkem 16 takových přírodně hodnotných území, k dalším patří třeba Buková studánka se staletými buky v okolí, Studená s kyselomilnou doubravou, kde dodnes roste borůvčí, které se z naší krajiny poslední dobou vytrácí, i něžné rostlinky, jako bíle kvetoucí bělozářka větvitá.

Hned za hranicí lelekovického katastru leží Babí doly, přírodní památka, chránící rybníčky a jejich orobincové porosty, jako lokalitu pro přežití obojživelníků i raka říčního. Za podmínky vhodného chování se lze ve větším rybníčku i koupat a je to koupání opravdu uprostřed lesů, uprostřed přírody. A s čistou vodou, chemicky neupravovanou, takže se zde s vámi koupou i porosty stolístků – inu kdo nechce, nemusí.

Současnost
Obec Lelekovice se rozkládá na 729 ha v průměrné nadmořské výšce 312 m n. m.  K 31. 12. 2004 žilo v obci celkem 1507 obyvatel, z čehož 51,15 % tvoří ženy. Průměrný věk obyvatel je 40,7 let. Od minulého sčítání v roce 1991 vzrostl počet obyvatel o 205.

643 obyvatel je pracujících, z toho 78,3 % pracuje mimo Lelekovice. 40,5 % obyvatel se hlásí k nějakému náboženství a považuje se za věřící. V obci stojí  536 domů, z toho je 440 trvale obydlených rodinných domů.

Rozvoj bydlení je směřován do proluk v zastavěném území a na navržené rozvojové lokality v okrajových částech obce. Schválený územní plán navrhuje výstavbu celkem 95 nových rodinných domů. Pozemky pro výstavbu však jsou především v soukromých rukách, proto jejich využití závisí na iniciativě majitelů. Územní plán navrhuje v okolí obce čtyři lokality pro rozvoj podnikatelských aktivit ve sféře výroby a nevýrobních služeb.

Lelekovice jsou zásobovány z obecního veřejného vodovodu, který je ve správě Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. Voda je příváděna z vodojemu mezi Kuřimí a Čebínem, ve kterém se mísí voda "březovská a vírská". Některé nemovitosti využívají vlastní studny. Pro obec je potřeba vybudovat vlastní vodojem, aby nedocházelo při výpadcích el. energie k přerušení dodávky vody, a aby vodovod splňoval požadavek dodávky tzv. požární vody.

Většina obytné části obce je plynofikovaná. Lelekovice jsou zásobovány z regulační stanice plynu v České, která je napájena z VTL plynovodu z Brna směrem na Kuřim. Obec Lelekovice je součástí uzlového telefonního obvodu Brno.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.lelekovice.cz/start.html, na kterých najdete další informace.