Veverské Knínice

Veverské Knínice

Obyvatelstvo
840 obyvatel, stav k 1. 1. 2003. Počet domů 300, z toho 40 trvale neobydlených, 13 chat. Veverské Knínice mají dvě lokality vhodné pro výstavbu rodinných domů. V poslední době stále vzrůstá zájem o bydlení v naší obci. Počítá se ze započetím výstavby RD v lokalitě „Oulehle“.

Významné krajinné prvky
Na našem území se nachází významná krajinná dominanta „Javorová alej.“ Alej je zařazena v kategorii „památných stromů“. Alej tvoří 28 ks javorů mléčného, zbytek stromořadí po obou stranách příjezdové komunikace do obce, zdravotní stav je špatný, 2 stromy v roce 2003 asanovány a 30 stromů nově vysázeno. 
Hodnotnější veřejná zeleň je u kostela se 6 lipami a 1 javorem. 
V bezprostřední návaznosti na území katastru jsou vyhlášeny dva přírodní parky – Podkomorské lesy a Údolí Bílého potoka.

Zemědělská společnost
Akciová společnost, která obhospodařuje velkou část zemědělské půdy našeho katastru. Živočišná a rostlinná výroba, v obci je 5 soukromně hospodařících rolníků.

Kulturní památky

Farní kostel sv. Mikuláše
Vlastník: Římskokatolická církev Veverské Knínice.
Jádro stavby z třetí čtvrtiny 13. století, portál kolem roku 1270, kostel je situován při vjezdu do obce na mírném návrší.,Jednolodní orientovaná stavba s představenou čtyřbokou věží s tříbokým závěrem kněžiště, s přístavkem nepravidelného půdorysu, přistaveným k závěru kněžiště. Hladká fasáda členěna lesénami, u přístavku kněžiště pilastry na nároží. Loď prolomena 3 okenními osami půlkruhově zaklenutými s ústupkem. Okna zdobena šambránou. Při severní straně lodi přístavek sakristie, členěný lesénami. V severní lodi prolomen portálem s kamenným profilovaným ostěním, ostění zkoseno s hrotitým završením. Věž je 33 m vysoká, tvar osmibokého jehlanu, do věže vsazen hodinový ciferník, Věž je završena makovicí s křížem.

V posledních 10 letech uskutečněna generální rekonstrukce exteriéru i interiéru kostela.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Na návsi na čtvercové podnoži hranolový sokl ukončený třikrát odstupňovanou profilovanou římsou. Na přední straně plastický reliéf oválného tvaru s motivem akantové rozviliny. Na zadní straně třířádkový nápis. Na čtvercové podnoži socha světce v životní velikosti, oděného v kanovnickém rouchu s biretem na hlavě. Oběma rukama drží kříž s korpusem, hlava nakloněna k levému rameni, pohled směřuje k Ukřižovanému. Kolem hlavy obroučka s pěti hvězd. Materiál pískovec, slohové určení r. 1850, stará lidová kamenická práce.

V roce 2002 restauroval František Pavúček z Pavlova sochu a v roce 2003 byla umístěna na původní místo.

Boží muka
Je na pozemku v soukromém vlastnictví, barokní sloh, 3 m vysoká, na přední straně s hlubokým výklenkem, v něm plastika P. Marie.

Budova bývalého panského dvora Na dědině
Dvůr patřil cisterciáckému klášteru Porta Coeli u Tišnova od založení kláštera do roku 1233, až do roku 1782, kdy byl klášter zrušen. Na průčelí budovy je zazděn klášterní znak z r. 1635. Objekt doporučený k památkové ochraně.

Současnost obce (záznamy pana ředitele Blažka)
Veverské Knínice leží v malém údolí na Knínickém potoce, který vyvěrá pod Javůrskou myslivnou, teče převážně východním směrem. U podkomorských lesů se vlévá do potoka Veverky, který se vtéká pod hradem Veveří do Knínické přehrady.

Veverské Knínice leží severozápadně od Brna v nadmořské výšce 334 m. Okolní kopce dosahují výšky 400 m, výměra katastru činí 1034 ha. Název Knínice odvozujeme od staročeského slova knienie, což značilo Kniehnice, Khnenic, Knenich, později Kněhnice, Něm. Kninice, patřívala německým kněžnám; první zmínka o obci je z roku 1223, to je z období, kdy si Přemyslovci brávali manželky z německých rodů; jiní pak se domnívají, že sem byli kolonisování němečtí osadníci – v seznamu obyvatel z roku 1667 však nenacházíme jména, která by ukazovala na německý původ.

Od roku 1949 je úřední název obce Veverské Knínice, kterýžto název určuje přesněji místo obce tj. poblíž hradu Veveří, ke kterému měla obec i poddanské povinnosti.

Asfaltovaná silnice se táhne celou vesnicí, je lemována za vsí krásnou javorovou alejí, vede na „starou silnici“ (zbudovanou v roce 1865), která jde z Rosic kolem hradu Veveří do Veverské Bitýšky či kolem přehrady do Brna. Přes Ostrovačice po bývalé státní silnici spojuje obec s Brnem. Nejkratší spojení s Brnem je po dálnici, na ni se vjíždí před Ostrovačicemi. Zde se může při odbočení na západ jet po dálnici prozatím do Velké Bíteše.

Obec leží v tzv. Boskovické brázdě, která se táhne z Tišnovska k Ivančicím. Boskovickou brázdu řadíme do útvaru permského tj. do nejmladšího útvaru prvohor. Její stáří odhadují geologové na 180 až 200 milionů let.

Při zvrásnění povrchu zemského vzniklo na východě „Boskovická brázdy“ horstvo zvané Brněnská vyvřelina – dnes je o mnoho metrů nižší a my říkáme lesům, které na ní narostly, Podkomorské lesy. Na západě vystoupilo horstvo zvané geology Cristalicum Českomoravské vysočiny. Dnes z tohoto kdysi až 4000 m vysokého horstva zbyly naše „Javůrské lesy“.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://veverskekninice.eu/drupal/, na kterých najdete další informace.