Radostice

Radostice

Současnost
Obec Radostice leží v malebném bočním údolí říčky Bobravy, na okraji stejnojmenného přírodního parku, 20 km jihozápadně od Brna. Území má charakter lesnaté vrchoviny protnuté na severovýchodě průlomovým údolím zmíněné říčky. Leží v nadmořské výšce od 283 m do 360 m. Přístup do Radostic je po silnici Střelice – Prštice, případně po železnici Brno-Znojmo.

Radostice patří mezi velmi dobře vybavené obce. Více jak 25 let slouží kanalizace s čistírnou odpadních vod, jejíž technologie byla v roce 2000 zmodernizována, dále vodovod, rozvod zemního plynu, posílený rozvod elektřiny, rozvod kabelové televize a telefonu. TJ Sokol Radostice vybudovala krásné fotbalové hřiště, ZO ČSCH neustále zdokonaluje svou klubovnu a výstavní prostory. Obec připravuje rozsáhlou rekonstrukci návsi.

Historie
První písemná zmínka o Radosticích pochází z roku 1330. O starobylosti svědčí samo staroslovanské jméno obce. Někteří historici spojují název obce dokonce se staroslovanským králem Radhostem. Původní usedlosti vznikly kolem prostorné návsi severně od kostela. Pak byly obestavovány ulice vedoucí z návsi ke kostelu a Radostickému mlýnu. Radostice bývaly samostatným statkem a sídlem rytířským. V roce 1333 tu vladykové Mikuláš a Petr z Radostic založili kostel sv. Šimona a Judy. Tato událost je zaznamenána na pamětním kameni ve stěně kostela. Původní stavba v gotickém slohu byla pozměněna při přestavbách v roce 1772 a po roce 1850. V 17. století zanikla rytířská tvrz a panský dvůr a v polovině 18. století zde patřily vrchnosti jen lesy.

Na počátku 17. století měla obec 18 domů, po třicetileté válce však zůstaly osídlené jen 3. Roku 1790 bylo osídlených domů 14. Roku 1790 bylo v obci 31 domů a 143 obyvatel. V roce 2000 bylo v Radosticích 219 trvale obydlených domů a v současnosti mají 651 obyvatel.

Zajímavosti

Přírodní park "Bobrava" - lokalita "Střelická bažinka“
Leží v nadmořské výšce 270 m n. m. při levém břehu říčky Bobravy pod železničním náspem trati Střelice - Moravské Bránice. Jedná se o slatinný mokřad s volnými plochami vodní hladiny s roztroušenými dřevinami a zbytky původních slatinných ostřicových luk. Na březích bažinky mohou návštěvníci prožít neopakovatelné chvíle při pozorování jarního života skokanů a ropuch, které se sem každoročně v hojném počtu stahují kvůli rozmnožování. Pod silnicí, která lemuje jižní hranici Střelické bažinky, byl kvůli ochraně těchto vzácných obojživelníků vybudován žabí podchod, první v České republice.

Železnice
Po obou stranách dnešní zastávky Radostice se nacházejí zbývající 2 tunely.

Všechny tunely na trati byly postaveny do dvoukolejného průjezdního průřezu, přičemž druhá kolej nebyla nikdy položena. Původní poloha osy koleje byla ve všech tunelech umístěna západně od osy tunelů. Při stavebních úpravách v 70. letech byla osa koleje položena přibližně do osy tunelů. Při stavbě tunelů se poprvé v Rakousku-Uhersku použil dynamit. O použití dynamitu referoval vrchní inženýr Köstlin ve Spolku Rakouských inženýrů ve Vídni. Předtím se na stavbách tunelů jako trhavina používal jen střelný prach. Tunelové trouby a přiléhající portály jsou obezděné lomovým kamenem, záchranné výklenky jsou umístěné pouze po levé straně tunelu ve směru kilometráže trati. Vnitřní i vnější odvodnění je funkční, mírné potíže s vodou jsou pouze v první části Velkého Prštického tunelu.

V dalším úseku trati mezi Silůvkami a Střelicemi, po obou stranách dnešní zastávky Radostice, byly postaveny zbývající dva tunely. Od kilometrické polohy 138,2 se po levé straně trati postupně zvyšuje násep z vytěženého kamene ze 322,15 m dlouhého "Velkého Prštického" tunelu. Název je odvozen od nedaleké obce Prštice. Trať se zde nachází v přímém směru, ve stoupání 15 ‰, v oboustranném zemním zářezu. Před ústím do jižního portálu (P1) tunelu, v kilometrické poloze 138,7 dochází ke zlomu nivelity koleje. Proto také tento tunel je tunelem vrcholovým. Jižní portál Velkého Prštického tunelu se nachází v kilometrické poloze 138,817 a portál severní (P2) leží v km 139,13915 trati.

Po obou stranách severního portálu (P2) jsou v hlubším zářezu provedeny navazující kamenné zárubní zdi, tzv. "šikmá křídla". První 2/3 tunelu jsou v přímém směru a ve spádu 12 ‰, zbývající 1/3 tunelu leží v levotočivém oblouku a dále se mírně svažuje. V úseku zhruba prvních 70 m od jižního portálu (P1) jsou na stropní klenbě patrné mírné problémy s prosakováním vody, v průjezdním průřezu tunelu se zde nachází jedna odvodňovací roura, ale míst průsaku vody je zde více. Na obou portálech nad portálovým věncem jsou v kamenném překladu vytesány letopočty dokončení tunelu – MDCCCLXX. Nad tunelem a v jeho blízkém okolí byla vybudována rozsáhlá chatová osada, je součástí přírodního parku "Bobrava". Velký Prštický tunel je dosažitelný pěší chůzí ze zastávky ČD Radostice. Severní portál je viditelný již z nástupiště uvedené zastávky. K jižnímu portálu se lze dostat chůzí lesem a přes chatovou osadu.

Po necelém kilometru trati následuje čtvrtý, nejkratší, 85 m dlouhý, úboční "Malý Prštický" tunel. Jižní portál (P1) se nachází v kilometrické poloze 139,991, severní portál (P2) v kilometru 140,076. Tunel je směrově situován v poměrně ostrém levotočivém oblouku, výškově je proveden ve sklonu (klesání) 10 ‰. Osa koleje byla v 70. letech položena přibližně do osy tunelu. Nad oběma portály tunelů je v kamenném překladu vytesán rok 1870 římskými číslicemi, tedy rok jeho dokončení. K tunelu se lze dostat chůzí ze zastávky ČD Radostice po značené turistické cestě. V místě, kde se cesta začíná prudce svažovat, je třeba odbočit a pokračovat po železničním náspu asi 200 m.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://radostice.cz/Modules/News.aspx, na kterých najdete další informace.