Nebovidy

Nebovidy

Současnost
V dnešní době jsou Nebovidy příměstskou obcí na okraji jihozápadního sektoru města Brna, ve které žije 530 obyvatel ve 180 domech. Katastr obce má 474 ha. Do jisté míry plochá část katastru orientovaná severovýchodně se svažuje k jihu a západu do údolí Bobravy s nejnižší nadmořskou výškou 230 m nad úrovní moře. Prudké svahy jižní a jihozápadní expozice katastru vrcholí nejvyšším kopcem 370 m n. m. Na východní straně obce situované domy jsou v nadmořské výšce 303 m n. m.

Katastr obce Nebovidy patří do úmoří Černého moře a povodí Svratky. Troubský potok tvořící západní hranici katastru je tvořen soutokem Aušperského a Popůveckého potoka. Je levostranným přítokem Bobravy a odvádí vodu ze západní části území. Do ní se vlévá menší vodní tok, který pramení přímo v obci - Nebovidský potok. Bobrava je pravostranným přítokem Svratky. U Anenského mlýna činí její průměrný průtok 0,4 m3/sec. Díky své poloze uprostřed lesů si zachovala do značné míry přirozený charakter.

Nebovidy se nachází na pomezí významných geomorfologických provincií - České vysočiny a Západních Karpat. Naprosto zřetelný přechod tvoří Ořechovská pahorkatina, přecházející v pahorkatinu Modřickou.

Katastrální území Nebovidy je kulturní krajinou. V okolí obce se nachází převážně orná půda, při jižní a západní hranici jsou lesní porosty. Jsou zde tři významné krajinné dominanty: nejvyšší převážně zalesněný kopec Nebovid 370 m n. m. a hluboce zaříznutá zalesněná údolí říčky Bobravy a Augšperského potoka. Jižní část území je využívána k rekreačním účelům, nachází se zde velké množství chat a zahrádek.

Nebovidy jsou jednou z přístupových cest do Chráněné krajinné oblasti Bobrava. Nachází se zde typické druhy flóry a velmi rozmanité je společenství živočichů. Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů se na území katastru nachází lilie zlatohlávek a koniklec velkokvětý. Chráněná je lokalita „Na písečňáku“ s trdlištěm žab. K rekreačnímu pobytu v přírodě a k potěše četným houbařům slouží různé druhy hub.

Historie
První písemná zmínka a podoba jména je Nebowidi a nachází se ve známém falzu darovací listiny třebíčskému klášteru v Kosmově kronice z roku 1104. Existují dvě hypotézy vysvětlení jména Nebovidy. Podle Františka Palackého - ves rodiny Nebovidowy. Druhý výklad říká, že se jedná o původní osídlení, které bylo získáno klučením prastarého pralesa na vyvýšeném místě a označovalo lidí, kteří „nebe vidí“. Poprvé se dnešní název – Nebovidy objevuje roku 1881.

Nebovidy bývaly samostatným statkem. Převážnou dobu, a to až do zrušení nevolnictví Josefem II., byly pod správou kapituly svatého Petra a Pavla. Obec byla značně zasažena mocenskými boji při utváření státnosti, husitskými bouřemi, dvojnásobným obléháním švédskými vojsky, napoleonskými válkami, vpádem Prusů a nakonec i oběma světovými válkami. Od 12. století až do konce druhé světové války předkové tvrdě odolávali německému živlu, který tvořilo jedenáct obcí v okolí Brna. Nebovidy jsou typickým příkladem vsi řadové – ulicové.

V samém srdci horní části obce na mírné vyvýšenině stojí kostel sv. Kříže, který je zmiňován k roku 1329, kdy byl povýšen na kostel farní. Ve 14. století probíhala gotická přestavba, v 18. století barokní úpravy. Kostel přestál, zřejmě bez větší újmy, vypálení obce Švédy roku 1645, ale od ničivých následků ohně nebyl ušetřen při velkém požáru Nebovid roku 1821. Výrazné stavební zásahy do podoby kostela byly provedeny roku 1908 a 1936. Ve věžičce visí zvon ulitý ke cti sv. Václava Františkem Hillerem v Brně roku 1822 a další zvon značený Rudolf Manoušek a spol. Brno, 1943. Počátkem 90. let minulého století byly v lodi odkryty gotické nástěnné malby a neznámé stavební prvky - románská okna, gotický portál a okno. Starší vrstva fresek zobrazující poprsí apoštolů vznikla kolem pol. 14. století. V r. 1996 byl kostel zařazen mezi kulturní památky okresu Brno – venkov.

Přírodní zajímavosti
V lesích nacházíme typické druhy flóry, jako je bilka hajní, lipnice hajní, z mezofilních a heminitrofilních druhů netýkavka nedůtklivá, lecha jarní, lecha černá, zvonek broskvolistý, konvalinka vonná, pryšec chvojka, kokořík vonný, smolnička obecná.

Podél toku Bobravy a Troubského potoka se vyskytují vlhkomilné druhy tužebník jilmový, popenec obecný, pcháč zelinný, kakost luční, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, rákos obecný aj. Živočišné společenství našeho regionu můžeme v podstatě rozdělit do společenství lesa, polí a vod a navázané na obydlí, vytvořené člověkem.

Uvádíme běžné druhy: srnec obecný , prase divoké, liška obecná, kuna lesní a kuna skalní, jezevec lesní, veverka obecná, rejsek obecný, ježek východní, krtek obecný, vzácně tchoř tmavý, lasice kolčava. Dříve hojná krysa byla vytlačena potkanem, hraboš polní, myš domácí, hryzec vodní. V řece Bobravě žije vzácně ondatra pižmová. Během poslední lidské generace skoro vymizel sysel obecný. V poslední době se vzácně vyskytuje blíže neurčený druh netopýrů.

Upozorňujeme, že z ptáků se v dnešní době více rozšířila káně lesní a poštolka obecná. Velmi vzácně se vyskytuje jestřáb lesní a krahujec obecný. Z nočních ptáků sýček obecný, velmi vzácná sova pálená a výr velký. Nenápadný puštík obecný se vyskytuje v těsné blízkosti člověka. Sojka obecná, kukačka obecná, strakapoud prostřední, žluva hajní a kdysi plachý kos černý se stávají v dnešní době nejenom četnými, ale často postrádající svoji dřívější plachost. Ze sýkor se v našem regionu vyskytuje sýkora modřinka, sýkora koňadra, sýkora parukářka, sýkora uhelníček. Z malých ptáčků, pokud jsme pozorni, neunikne výskyt králíčka obecného, budníčka lesního, střízlíka obecného, brhlíka lesního, lindušky lesní, stehlíka a červenky obecné. Jaro vítá skřivan polní. Pravidelně přilétají do obce vlaštovka obecná a jiřička obecná. Dost velké škody způsobuje mnohdy přemnožený špaček obecný.

Ještě před 50 lety se vyskytující chocholouš a slavík obecný v současné době téměř mizí. V zimě přilétá blízko zahrad a k lidským obydlím hýl obecný a nepravidelně do teplých krajin odlétající zvonek zelený. V posledních létech je možno sledovat úbytek vrabce domácího a pěnkavy obecné. Ze šplhavců ještě zahlédneme strakapouda velkého, datla černého a žlunu zelenou.

Na polích a v nízkých porostech se z původních velkých počtů vyskytuje bažant obecný a v poslední době vzácně koroptev polní a křepelka polní. Z holubů žije v okolních lesích vzácně holub hřivnáč, mizí hrdlička divoká, kterou vytlačuje hrdlička zahradní.

Velmi rozmanitá je drobná fauna živočichů bezobratlých, které velmi hrubě můžeme rozdělit na ty, kteří žijí na stromech a keřích a kteří obývají lesní i obdělávanou půdu a její povrch. Je to řada různých červů, měkkýšů, suchozemských korýšů, mnohonožek, stonožek, roztočů a pavouků. Z hmyzu se setkáme nejčastěji s různými druhy mravenců, lumků, střevlíků, drabčíků a chrobáků. Mezi bezobratlé živočichy, obývající převážně louky, patří čmeláci, kobylky, mšice, ploštice a různé druhy motýlů. Na našem území se vyskytují vzácně i infikovaná klíšťata.

V údolí Bobravy je ještě dnes četná ještěrka zelená a vzácně se vyskytující zmije vraná (pelias beur ver prester). Trdliště žab se nachází v lokalitě „Na písečňáku“ a je nutné, abychom tuto lokalitu chránili. Z ryb jsou v naší oblasti pstruh duhový, bělice, jelec obecný, hrouzek, kapr, parma, cejn. Z můr pak velmi vzácná stužkonoska modrá.

Samozřejmě se v našem okolí vyskytuje dostatečné množství hub jedovatých. Mezi méně jedovaté patří muchomůrka červená (Amanita muscaia) – běžně roste v „Březích“, smrtelně jedovaté muchomůrky se nacházejí nad „Cihelnou“ a v lesích kolem Závisti apod. Otrava zatím v našem okolí nebyla zaznamenána.

Čerpáno oficiálních stránek obce http://nebovidyubrna.cz/, na kterých najdete další informace.