Babice nad Svitavou

Babice nad Svitavou

Uprostřed krásných lesů, ve vzdálenosti 13 km severovýchodně od Brna, v nadmořské výšce 460 m nad mořem, leží obec Babice nad Svitavou. Je to starobylá obec s dominantou - farním kostelem z roku 1448, zasvěceným sv. Janu Křtiteli.

Historie
Uprostřed krásných lesů, ve vzdálenosti 13 km severovýchodně od Brna, v nadmořské výšce 460 m nad mořem, leží obec Babice nad Svitavou. Je to starobylá obec s dominantou - farním kostelem z roku 1448, zasvěceným sv. Janu Křtiteli.

550 let stojí tu kostel jako němý svědek všech babických události. Byl u vypálení vesnice švédským vojskem při dobývání Nového hradu v roce 1645. Zažil francouzské vojáky v roce 1809, rakouské a pruské vojsko v roce 1866. Stál tu při velkých požárech vesnice v letech 1807, 1824, 1850. V jeho blízkosti byl zastřelen v roce 1903 dezertér Kapusta. Roku 1945 by! nejen svědkem válečných událostí v Babicích, ale utrpěl i těžké šrámy.

Byl naštěstí také svědkem příjemných okamžiků. Jeho zdi vnímaly nádhernou hudbu Beethovenovu, Mozartovu, Handlovu a dalších mistrů, kterou zde provozoval v letech 1843-1859 babický rektor Valentin Petyrek s 24-ti člennou kapelou. Jeho syn August, již jako 12-ti lety, hrával tu na varhany. Kostel byl svědkem zrušení roboty v roce 1848, byl při stavbách školy, sokolovny, při rozvoji vesnice. Jeho zdi viděly nesčíslněkrát nevinný pohled křtěných novorozeňat a radostí zářící oči rodičů, jeho zdi slyšely mnohokrát vzájemné novomanželské "ano" babických snoubenců.

Babický kostel byl inspirací spisovateli Jaroslavu Marchovi, malířům Ottu Petrovi, Františku Pokornému. Babické zvony nás 550 let svolávají na mši, zvoní ráno, v poledne a večer, doprovázejí mrtvé na hřbitov.

Farní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1448 v Babicích je zařazen v roce 1996 mezi nemovité kulturní památky v okrese Brno-venkov, reg. číslo 0643.

Charakteristika stavby:
Jádro kostela z roku 1 448 je ve slohu gotickém, v roce 1 765 provedená přestavba je barokní. Kostel je jednolodní orientovaná stavba s vestavěnou věží v průčelí a s půlkruhovým závěrem. Loď prolomena dvěma půlkruhově zaklenutými a jednou malou okenní osou segmentově zaklenutou. Kněžiště o jedné okenní ose půlkruhově zaklenuté. Na jižní straně přístavek sakristie prolomen pravoúhlým čtvercovým oknem.

Věž představěná v průčelí tvoří risalit, v něm na osu prolomen vchod v půlkruhovém výklenku, segmentově zaklenutý. Po stranách vchodu po jedné okenní ose segmentově zaklenuté. Druhé patro prolomeno dvěma a jednou okenní osou segmentově zaklenutou. Zvonicové patro prolomeno jednou okenní osou půlkruhově zaklenutou. Nad oknem kruhový hodinový ciferník, nad ním podstřešni římsa hrotovitě zalomená. Pod římsou věže zubořez. Věž zastřešena čtyřbokým stanem s makovicí a křížem.

Podstřešní profilovaná římsa nese střechu sedlovou zvalbenou. Loď zaklenuta čtyřmi poli pruské klenby dělené pasy, spočívající na pilastrech s římsovou hlavicí. Pod věží klenba valená, sakristie plochostropá. Použitý stavební materiál: kámen, cihla, omítka, krytina: taška, plech.

Středisko památkové péče v Brně zařadilo v roce 1974 do státního seznamu některé památky movité, které mají svou uměleckou, historickou a dokumentární hodnotu, a jsou to:
Křtitelnice - nádoba z 17. a 18. století - plastika
Obraz - Křest Páně z roku 1881, maloval Emil Pirchan
Obraz sv. Jana Nepomuckého z třetí čtvrtiny 18. století
Zvon z roku 1766 od Wolfganga Strauba z Olomouce
Plastika sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1750 Obraz sv. Barbory, z třetí čtvrtiny 18. století
Mešní kalich s paténou z roku 1758

Při přestavbě nízké věže kostela v roce 1 876, došlo ke zvýšení věže asi o 5,5 m, věž byla pokryta plechem, opatřena bání s křížem a bleskosvodem. V tomto roce byla do báně uložena schránka, která obsahovala staré listiny a tehdejší mince. O této události cituji doslovný zápis z farní kroniky:

"Koncem září a začátkem října 1876 započaly se veliké opravy dílem na chrámu Páně, dílem na faře a farských staveních. Na místě velmi nízké věže byl chrám Páně novou o 3 sáhy vyšší, plechem pobitou, pozlaceným křížem a pozlaceným knoflíkem čilí bání opatřenou věží s hromosvodem, jehož dříve nestávalo, ozdoben. Tesařskou práci měl sjednanou stavitelský mistr pan Alois Klözl z Brna, pokrytí plechem p. Anton Novotný, klepmíř čili plechař z Brna.

Do císařských hodů byla věž tak daleko upravená, že mohla báň s křížem na ni upevněny býti, proto byl pozlacený kříž (pozlatil báň i kříž pozlačovač pan Kříž z Brna) na slavnost "Posvěcení chrámu Páně" 19tou neděli po sv. Duchu, jejž na svěcených nosítkách po ukončené pobožností sv. Růžence, mládenci hudbou sprovázeni při četné asistenci kněžstva do chrámu Páně přinesli, po slavnostním kázání důstojným Pánem konzistorním radou a druhým představeným v biskupském alumnatě brněnském P. Klímou konaným, od místního faráře s povolením brněnské konzistoře posvěcen - na to sloužil místní farář slavnou mši svatou, při které přisluhovali důstojní Páni - pater Skála cooperátor z Vranova co subdiakon, pater Novák cooperátor ze Křtin co diakon a pater Kutter kaplan u sv. Tomáše v Brně co presbiter asistens. Po službách Božích byl posvěcený kříž na věž skřipcem vytažen a panem Novotným a panem Smetanou, stavitelským mistrem z Brna, do knoflíka čili báně zasazen a upevněn, když již před službami božími památní listina od představenstva a místního faráře podepsána a Františkem Hemžalem, gruntovníkem z Babic vyhotovená, v plechové krabici dobře uzavřená, do báně vložená jest byla na památku pro potomstvo i dřívější listiny k tomu s penězi vloženy byly. Při výkonu tom hudba hrála a moždíře duněly a na oslavu významného dne pro farníky a jejich potomky zdravice přednesl p. Novotný a p. Smetana.

K oslavě a památce té tak řídké slavnosti zbudovala se dobrovolnou sbírkou mládenců a pannen z farnosti nová kaditelnice a aspergil, jak ku konci této knihy jest poznamenáno. Nejvíce přispěli babičtí mládenci, zvlášť ale panny. Bůh jim to hojně oplatiti Ráčíž.

Též byly schody kamenné k hlavním dveřím vedoucí nově zbudovány - do presbyterium a mojí stoličce položené nové kamenné dlážky i novou z kameňa vytesanou kropenku u hlavních dveří daroval p. Anton Ševčík, pololáník z Babic. Střecha na kostele byla oužej laťovaná a celá opravo-vaná, též zeď dílem opravovaná a dílem nově nahozená. Od farské zahrady aj k hlavním dveřím - však zeď mezi hřbitovem a dvorem souseda Sehnala Karla 1/4ním musela nově postavena býti, jelikož v zimě následkem přemnoha sněhu se byla zhroutila.

Téhož roku a měsíce byly též střechy na faře a farních staveních opravovány a rynami opatřeny. Nová ryna byla dána u fary - farská ale staveni, totiž chlévy a mlat, byly starou, ale opravenou rynou opatřeny, jichž dříve nestávalo -jen fara mívala rynu na ulic a k hostinci. Též dvůr byl novými vraty opatřen. Veškeré opravy stojí 3200 zl. r. m. - Zedníci ukončili opravu 4. listopadu - klempíři 1 7. listopadu. Dohlídku na práci měl p. Ferdinand Blažík co předseda kostelního výboru. V Babicích dne 17. listopadu 1876.

V roce 1994 při opravě střechy věže byla schránka z báné vyjmuta. Stalo se tak po 11 8 letech, 24. srpna 1 994 ve 1 3.00 hod. za přítomnosti P. Františka Poláka faráře, Ing. Oldřicha Pařízka starosty obce, Ing. Pavla Plška a Ing. Ladislava Klecandra, pracovníků fy MOND, která prováděla opravy kostela, dále Jos. Pidry. Jar. Blažíka a paní Marie Faltýnkové. Báně při vyjímání schránky musela být prostřižena (bez demontáže kříže nelze báň otevřít).

Schránka byla vyrobena ze zinkového plechu o rozměrech průměr 7 cm, délka 13 cm, uzavřena nasunutým víčkem bez letování. Ve schránce byl uložen balíček, zabalen v plátně, v tomto balíčku byly uloženy další 3 balíčky a pamětní listina z roku 1 876, psaná Františkem Hemžalem a 3 výtisky novin Moravská orlice, s daty 21. března, 19. dubna, 12. října 1876.

První balíček obsahoval staré ručně psané listiny a to:
Listina z roku 1792 Listina z roku 1822
Listina z roku 1828 (značně poškozená)
Listina z roku 1850 (psaná Valentinem Petyrkem, učitelem).

Druhý balíček obsahoval staré kovové mince zabalené v papíru: Rakouské s letopočty 1691 - 1849, 21 kusů, některé stříbrné. Francouzské - není letopočet - 3 kusy. Třetí balíček obsahoval také mince, zabalené v papíru s nápisem:

"V roku 1876 platné peníze". Byly to mince: 5/10 groše, 1 groš, 4 groše, 1 0 grošů, 20 grošů, 1 /4 stříbrné zlatky, 1 stříbrná zlatka. Mince mají letopočty 1858-1870, první 3 jsou měděné, další 4 stříbrné. Po ukončení oprav věže byla do báně vložena nová schránka, vyrobená z měděného plechu o rozměrech průměr 7 cm, délka 27 cm (větší nelze do báně vložit).

Na víčku je vyraženo: LP FAMOND 9.1994. Byla napsána listina, na které jsou uvedeny prováděné opravy na kostele, jejich cena, kdo se podílí na úhradě. Dále je zde uvedeno jméno babického faráře, seznam představitelů obce (starosta + zastupitelstvo). Listina obsahuje stručnou současnou Činnost obec. zastupitelstva (elektrifikace, vodovod z Adamova). Listinu zapsal Josef Pidra, listina je podepsána místním farářem a starostou obce. Byly zhotoveny 4 balíčky zabalené do plátna s násled. obsahem:

1. Staré listiny z roku 1792, 1822, 1828, 1850, 1 876 + 3 noviny z roku 1 876, nová listina z roku 1994, Lidové noviny, Babický občasník
2. Staré mince do roku 1850 (21 ks rakouských, 3 ks francouzské)
3. Staré mince platné v roce 1 876 (3 ks měděné, 4 ks stříbrné)
4. Mince platné v roce 1994 v hodnotě 10, 20, 50 hal., 1,2, 5, 1 0, 20 a 50 Kč. Haléřové mince jsou hliníkové, byly proto ještě zvlášť za-baleny do papíru, a pak teprve s ostatními mincemi.

Všechny balíčky byly vloženy do schránky, která nebyla zaletována, ale spára zalepena silikonem. Schránka byla uzavřena 23. září v 1 0.30 hod. na faře za přítomnosti P. Františka Poláka, (Ing. Oldřicha Pařízka, starosty obce, Ing. Pavla Plška, Ing. Zbyňka Moždiaka, Ing. Ladislava Klecandra, pracovníků firmy MOND, Ing. Oty Rotrekla, Josefa Pidry a vložena do báně věže a báně zaletována. Všechny staré listiny včetně nové byly okopírovány a jsou součástí farní a obecní kroniky.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.babice-nad-svitavou.cz/index.php, na kterých najdete další informace.