Pozořice

Pozořice

Pozořice leží asi 15 km východně od Brna na rozhraní Vyškovské brázdy a Drahanské vrchoviny při křížení silnic Tvarožná - Pozořice - Rousínov a Holubic - Pozořice - Ochoz. Byly střediskovou obcí, centrem Pozořického panství už v dávných dobách.

Pozořice dnes tvoří dvě dříve samostatné obce, a to Pozořice a Jezera. Obec Jezera byla založena roku 1710 na panské mýtině a nazvána podle jezírek, kterých tam bylo hojně. S Pozořicemi byla administrativně sloučena v roce 1942. Dne 10. října 2006 byly Pozořice Parlamentem České republiky znovupovýšeny na městys.

Červenobílý pozořický kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou krajiny viditelnou hned za Brnem po levé straně z dálnice D1. Městys se rozkládá na 1547 ha, má asi 2000 obyvatel a veškerou občanskou vybavenost: zdravotní středisko, lékárnu, poštu, knihovnu, školu, mateřskou školku, hasičský sbor, dům s pečovatelskou službou, několik obchodů a restaurací, travnaté fotbalové hřiště, tenisové kurty, bowling, posilovnu, diskotéku, výbornou dopravní dostupnost (čtvrté pásmo IDS, spoj asi 30 min.), plyn, kanalizaci, vodovod, kabelovou televizi a několik poskytovatelů internetu.

Historie
První kusé historické záznamy o Pozořicích pocházejí ze 13. století. Souvisejí s hradem Vildenberkem, který stál na kopci v lese východně Pozořic a jehož mohutné valy jsou i dnes dobře patrné. K hradu přináležely Pozořice, Šumice, Kovalovice, Korolupy, Holubice, Čechyně, Kroužek, Vítovice, Velešovice a Hostěnice.

Páni z Vildenberka byli prvními majiteli panství, na němž v Pozořicích vznikla fara a kostel. Vildenberk prodal v  r. 1371 Půta z Vildenberka, jeden z nejmocnějších mužů v Českém království, markraběti Janovi. Jeho syn Jošt daroval roku 1402 vsi Pozořice, Šumice a Kovalovice Petrovi z Kravař. Jako další majitelé panství jsou uváděni Jindřich z Kravař, Jiřík z Kravař a ze Strážnice, Boček z Otaslavic, Mikuláš Ciganek z Čelechovic, Jan z Popůvek a Hynek z Popůvek.

Roku 1531 je drží Markéta, vnučka Jana z Popůvek, se svým manželem Janem Pavlovským z Vidbachu. Její druhý manžel od roku 1535 Oldřich Přepyský z Rychmburku je vložil v desky roku 1568 Mikuláši Kokorskému z Kokor. Po něm pak od roku 1569 držel statek Albrecht Černohorský z Boskovic, jenž zemřel v r. 1571 bez potomků. Dědicem se stal Jan Šembera z Boskovic a na Bučovicích a po jeho smrti roku 1597 zdědily panství jeho dcery Anna a Kateřina. Kateřina zdědila mimo jiné i Pozořice a v roce 1604 přijala ve spolek na dědictví svého manžela Maxmiliána z Lichtenštejna. Po smrti Kateřiny zdědil v roce 1637 Maxmilián mimo jiné i panství pozořické. To náleželo Lichtenštejnům po několik století až do parcelace po první světové válce a lesní panství až do roku 1945, kdy jim byly lesy znárodněny.

Pověst vypráví, že jméno Pozořice bylo odvozeno od volání poustevníka, který z kopce Poustka upozorňoval loupeživé rytíře na hradě Vildenberku, že přicházejí říčští kupci.Volal: „Pozor, říčští jedou!“ Jiná verze říká, že říčští byli lapkové, kteří přepadali zdejší obce, a vildenberští rytíři je právem zneškodňovali. Věrohodnější se jeví, že název Pozořice vznikl od osobního jména Pozor, někdejšího zakladatele obce.

Památky
K nejvýznamnějším památkám v obci patří barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie dokončený v roce 1724, fara s kaplankou z roku 1730, bývalý zámek a pošta, domy č.p. 53 a 121 s žundry, v nichž byly původně umístěny sochy svatých Josefa a Františka, resp. Petra a Pavla, sousoší Ukřižování před kostelem, sochy okolo kostela na starém hřbitově, sochy sv. Jana, Floriána, Kajetána a Václava V Zámku a socha rudoarmějce na náměstí. Mimo zastavěnou část obce leží zbytky již zmíněného gotického hradu Vildenberka a nedaleko vítovické hájovny torzo gotického hrádku Hradišček, někdejší sídlo vladyků z Hradiska.

V historických pramenech je dochovaná pozořická pečeť z roku 1737 s vyobrazením patronky kostela a obce Panny Marie. V roce 1998 přijalo zastupitelstvo obce návrh na obecní znak a prapor, který byl obci předán dne 4. 6. 1998 předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ing. Milošem Zemanem. Obecní znak: štít dělený v horním stříbrném poli dva zelené lipové listy, v dolním červeném poli lilie a pod ní srpek měsíce - vše stříbrné. Lilie spolu se srpkem měsíce jsou symbolem nanebevzetí a dva lipové listy značí aleje lip, po nichž zůstaly názvy dvou ulic v obci. Obecní prapor vychází z navrženého obecního znaku.

Současnost
V obci se nachází obecní úřad s matrikou a stavebním úřadem, římskokatolický farní úřad, hřbitov, obecní policie, obecní knihovna, pošta, profesionální stanice Hasičského záchranného sboru, Lisovna plastů K+S, Exterier Beton, Messe Service International, Technoconzult, zdravotní středisko se třemi praktickými lékaři pro dospělé a jedním pro děti a mládež, dvěma zubními lékaři, ženským lékařem a rehabilitací, masáže, základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, restaurace U žabáka, Fanda, Apetito, Pohostinství u  Divíšků , diskoklub v nové budově zámečku.

Obchodní činnost zabezpečují obchody v bývalém nákupním středisku (samoobsluha, masna), potraviny U Sedláků, potraviny Marie, Masna a uzeniny Kunc, smíšené zboží Müller, drogerie, textil Smílková, textil Skládaná, cukrárna, zlatnictví, prodejna hospodářských potřeb Pronachem,  prodejna potřeb pro chovatele.

Další služby poskytuje např. čalounictví Nezvalová, zahradnictví Barša, sklenářství Červený, čistírna Zrnečková, kadeřnictví Jana Filipová, Růžena Ftačníková, Naďa Svobodová,  salon Kouzlo.

K prvkům občanské vybavenosti patří mimo jiné Dům s pečovatelskou službou, kulturní zařízení Dělnický dům, sokolovna, orlovna a fotbalové hřiště se zázemím.

Významné osobnosti
K významným osobnostem Pozořic patřili kromě již zmíněných držitelů pozořického panství také zdejší faráři. První známý farář Bartoloměj působil v Pozořicích v letech 1332 - 1347 a byl také olomouckým kanovníkem. Z celé řady dalších je třeba zmínit alespoň Josefa Xaveria Lefflera, který v Pozořicích působil v letech 1720 - 1774. Za něj byla dokončena stavba nového (současného) kostela, postavena fara a hospodářská stavení, sýpky, založil také farní zahradu. Z novodobých farářů pak Ladislava Vrbňáka, který byl za svoji dlouholetou službu (1971-1994) jmenován zastupitelstvem obce čestným občanem Pozořic.

Z dalších významných pozořických osobností jmenujme brigádního generála Františka Smejkala (1890 - 1942), nositele řady vojenských vyznamenání popraveného 6. 11 1942 v Berlíně, a zakladatele moderní české myslivosti Josefa Žalmana (1884-1947), který v Pozořicích působil od roku 1926 až do konce života. Čestnými občany Pozořic byli v roce 1992 jmenováni účastníci zahraničního odboje pplk. František Doležal a in memoriam plk. Miroslav Slavík, pplk. Vlastimil Zahradníček, npor. Václav Neužil, npor. Josef Kamenický, por. František Rozprým.

O historii Pozořic a jejich okolí psal ve svých dílech spisovatel František Neužil (Plemeno Hamrů, Prsten).

Také zde žil akad. sochař Metoděj Kocourek, autor několika soch v obci.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.pozorice.cz/, na kterých najdete další informace.