Drásov

Drásov

Obec Drásov spadá do rámce půvabného regionu Tišnovska. Geomorfologicky jde o střední část Boskovické brázdy, kterou svírají okraje Českomoravské vrchoviny - Nedvědická vrchovina na severu a Bítešská na jihozápadě. Horninový podklad brázdy, v níž leží i drásovský katastr, tvoří permské usazeniny, pozůstatek dávného prvohorního moře. Lze uvést především arkózovité pískovce, balinské slepence a jílovité břidlice. Kryjí je zde převážně čtvrtohorní spraše, které převrstvují hnědozemě a degradované černozemě.

Region odvodňuje řeka Svratka prostřednictvím svých levých přítoků, z nichž potok Lubě prochází Drásovem. Klimaticky jde o mírně teplou oblast s roční průměrnou teplotou kolem osmi stupňů celsia a srážkami asi 600 mm. V blízkém okolí Drásova se zaslouží pozornost výchozy červených pískovců ve vrchovinné části katastru na západě a severozápadě, neboť již ve středověku byly surovinou pro výrobu kamenických článků. Permské usazeniny obsahují četné zkameněliny. Jádro regionu včetně území obce představuje okrajovou enklávu tzv. staré sídelní oblasti, která je na východě a jihovýchodě napojena na souvisle zabydlené území.

Historie

První lidé
Pronikli na Tišnovsko na sklonku starší a na počátku mladší fáze starší doby kamenné. Řada nepříliš bohatých lokalit dokládá pohyb lovců velké stádní zvěře, příslušných ke kulturám zvaným micoquien, aurignacien a szeletien. Západně Drásova v poloze Stráž byla nasbírána nespočetná kolekce štípaných kamenných nástrojů - úštěpů, čepelí, škrabadel, drásadel aj., 300 m jihovýchodním směrem se uvádí nález úlomku jádra. Surovinou byl převážně křídový rohovec. Mladší doba kamenná, neolit, představuje vpravdě revoluční zlom v přístupu člověka k přírodním zdrojům. Člověk přestává být pouhým lovcem, stává se usedlým zemědělcem a pastevcem, začíná své okolí aktivně přetvářet. Sídliště nabývají stálejšího charakteru. Jejich obyvatelé se zabývají také hrnčířstvím, tkalcovstvím a výrobou nejen štípaných, ale i broušených kamenných nástrojů - sekyrek, klínů, mlatů apod. Společnost si ještě uchovává rodový charakter. Předpokládá se, že základní buňku tvořila velkorodina, ve které zaujímá důležité postavení ženská složka.

Slované
Pronikli na naše území včetně Tišnovska již v závěru období stěhování národů, ve druhé polovině 6. stol. Nově příchozí, nositelé kultury s keramikou pražského typu, žili v prostých vesnicích a své mrtvé spalovali. K výraznému zrychlení společenskoekonomického rozvoje dochází na sklonku starohradištního období v 8. stol., což vedlo k vytvoření podmínek pro vznik velkomoravské říše ve věku následujícím. Archeologicky ji představují vedle venkovských sídlišť a kostrových pohřebišť zejména mohutná hradiště s přítomností zděné architektury.

Soustředění slovanských nálezů z 6. - 9. stol. v jihovýchodní části regionu, na katastrech Kuřimi, Moravských Knínic a Malhostovic, prozrazuje směr postupu osídlenců. Nálezy ze Železného dokládají, že již v 9. stol. lze počítat se souvislým slovanským osídlením tišnovské kotliny. Z prostoru Drásova odpovídající nálezy zatím chybí. Venkovské obyvatelstvo v okolí přežívá zánik velkomoravské říše, což dokládají nálezy např. z Hradčan a Sentic. Nárůst osídlení lze sledovat dále v průběhu tzv. mladší doby hradištní, kdy se Morava stala součástí přemyslovského státu.

Velká část archeologicky prokázaných sídlišť tohoto období zaniká kolem poloviny 13. stol., což zřejmě souvisí se změnami struktury osídlení na počátku vrcholného feudalismu. Tento závažný proces, charakterizovatelný pojmy kolonizace, přechod na trojpolní zemědělský systém, emfyteuze se podařilo nejnověji doložit i na katastru Drásova.

V severní části, jihovýchodně Všechovic, uvádí již indikační skica z r. 1826 polní trať Keblanský a západně odtud lesní enklávu Keblany. Z první získal V. Růžička střepy datovatelné do 12. - 1. pol. 13. stol. Již samo jméno zde naznačuje existenci vsi, založené nejpozději ve 12. stol. Je pravděpodobné, že její zánik se vztahuje k reorganizaci plužiny a zástavby Drásova při přechodu na emfyteuzi ve druhé třetině 13. stol. K ověření této hypotézy bude třeba získat středověké nálezy přímo z obce, či její těsné blízkosti.

Katastr vsi ve starém sídelním území vykazuje výrazné stopy osídlení po celý pravěk počínaje starší dobou kamennou, rozsáhlá sídliště s žárovými pohřebišti mladší a pozdní doby bronzové a doby římské se nacházela v tratích sev. a sv. od dnešní osady.

Obyvatelům se přezdívalo "murdyjáci" (patrně od citoslovce mordyje), prý pro furiantství a smysl pro pořádek.

V bojích na sev. okraji Brna v dubnu 1945 byl v týlu fronty zřízen v drásovské škole lazaret. V obci bylo pohřbeno asi 25 německých vojáků.

V minulosti byly v okolí Drásova četné pískovcové lomy, ve kterých se těžil červený pískovec jako stavební materiál. V místech dnešního hřbitova bývala dříve obecní cihelna. Ještě v 19. století byly na katastru obce vinohrady.

Park severně od obce s pramenem zdravotně nezávadné vody (vhodné i pro kojence) vznikl úpravou pozemku zvaného močidla v devadesátých letech minulého století. Hlavně za první republiky byl místem různých oslav, zábav a divadelních představení v přírodě. Po roce 1945 postupně upadal. Prameniště bylo v r. 1994 nově upraveno. Bylo vydlážděno a postavena cihlová stěna s pískovcovou nádržkou na pitnou vodu a čtyřmi bílými plastovými tabulkami s nápisy a letopočty 1981-1994.

Kulturní památky

Kostel Povýšení sv. Kříže
Státem chráněná kulturní památka, je jednolodní stavbou s hranolovou věží na západní straně z poloviny 13. století. K pozdně románskému jádru bylo před polovinou 14. století přistavěno kněžiště se sakristií a současně vymalováno. Až někdy v 15. století byla přistavěna věž. V kněžišti byly v roce 1932 objeveny gotické nástěnné malby s christologickými a mariánskými náměty z druhé poloviny 14. století, restaurované v roce 1981. Na věži je zavěšen zvon z roku 1512 (původní zvon byl z roku 1484).

Současnou podobu kostel získal po stavebních i interiérových úpravách v 1. polovině 19. století. Generální rekonstrukce kostela byla provedena v roce 1955 a poslední oprava ukončena v roce 1983. V zařízení kostela je cenná sochařská výzdoba hlavního oltáře z kobce 18.století od Ondřeje Schweigla. Volně umístěné dřevořezby sv. Václava a sv. Cyrila a Metoděje z let 1940-1941 jsou dílem Heřmana Kotrby. Monstrance věžového typu, nalezená v roce 1830 při bourání kostnice u kostela, byla pro drásovský kostel přepracována v roce 1601 patrně z relikviáře z poloviny 15. století.

Kolem kostela se uchovaly zbytky ohradní zdi původního hřbitova, dnes upraveného na park s mohutnými lípami. Dodnes se zde před vchodem nacházejí dva staré kamenné náhrobky s reliéfním latinským křížem bez nápisu a přímo u vstupu do kostela dva novější náhrobky místních kněží k.Dědka (z r. 1890) a F.Malíka (z r. 1957). Na kostelní zdi je umístěn dřevěný kříž jako památka na sv. misie v roce 1935 a 1945.

Boží muka z 18. století
Za obcí u silnice do Tišnova na válcovitém sloupu se čtvercovou základnou je z pískovce. Nese čtyři obrázky malované na plechu. Kamenný kříž před domem č. 69 věnovala r. 1889 Josefa Nepevná. Na přední straně podstavce je uveden letopočet 1892. Dva shodné kříže z r. 1900 jsou kamenné. Jeden stojí u školy, druhý za obcí u silnice do Všechovic. Mramorový kříž u silnice do Malhostovic u domu č. 273 dali postavit manželé Balákovi z obce Lubné v r. 1882.Kříž vyrobil v.Kozel z Nového Města. Litinový kříž na pískovcovém podstavci asi 1 km za vsí při asfaltové silničce k Železnému nenese žádný text ani vročení. Pamětní kříž u potoka Lubě při silnici do Tišnova pod lesem Klucaninou na počest osvobození obce s datem 9. 5. 1945 zhotovil z drásovského pískovce místní kameník Karel Císař, v základu jsou uloženy dobové předměty.

Hřbitov
(vysvěcený v r. 1895) leží pod kopcem Stráž. Vysoký kamenný kříž uprostřed hřbitova nese letopočet 1893. V roce 1997 byla na hřbitově firmou Pargent Praha provedena exhumace německých vojáků z druhé světové války, zde pohřbených v pěti hrobech v blízkosti západní obvodové zdi. Byly nalezeny pozůstatky šesti vojáků s identifikačními známkami.

Mramorová pamětní deska padlým v 1. světové válce
Na budově školy byla věnována spoluobčany a odhalena dne 18. října 1928. Zhotovil ji kameník K.Císař.Pomníček - mramorová deska na nízkém podstavci - před vrátnicí továrny Siemens připomíná dva bývalé zaměstnance továrny (J.Blahoňovského a J.Hornocha), kteří byly umučeni nacisty. Věnovala ho v r. 1947 továrna. Na zadní vnější stěně budovy č. 1 (zdravotní středisko) je čtyřdílný obdélníkový plastický reliéf z betonu nazvaný Láska-mateřství-rodičovství-stáří, v prvním patře uvnitř budovy se nachází obdobná práce Rodina. Autorem těchto reliéfů je Pavel Matějíček z Brna, který dílo vytvořil v r. 1991.

Zajímavosti v obci

Zahradní železnice v Drásově
(ZŽD) je provozní muzejní expozice úzkorozchodných železnic o rozchodu 600 mm, vybudovaná členy spolku „KLUB 600“ na soukromém pozemku v obci Drásov u Tišnova. Kromě prohlídky lokomotiv a vagónků je možno se svézt replikami osobních vagónků z počátku minulého století na předváděcí trati s 15 výhybkami o délce cca 400 m. Provozní personál v prvorepublikových uniformách, kartónové jízdenky a celé prostředí areálu vyvolávají iluzi dávno uplynulých dob, kdy vrcholem techniky byla lokomotiva. Areál ZŽD je veřejnosti přístupný celoročně, vždy první neděli v měsíci od 12:00 hod. do 18:00 hod. (v zimních měsících pouze do 16:00 hod.) Pro větší skupiny možno dohodnout individuální termín na tel. 606 333 066.

Několik dní v roce bývá otevřena výstava samorostů pana Miroslava Rašovského a výšivek paní Ilonky Trtílkové. Součástí výstavy je i unikátní Betlém ze samorostů.

V roce 1512 dala ulít abatyše Kunhuta zvonařským mistrem Jarošem zvon se jménem Povýšení sv. Kříže, ten je ve zvonici kostela zavěšen dodnes. Zvon má největší průměr 960 mm a podle akustického rozboru z roku 1948 patří k nejkvalitnějším dílům své doby i současnosti, je naladěn v tónu b1. Původně byly ve zvonici drásovského kostela zavěšeny čtyři zvony, ale k nepříjemnostem 1. světové války patřila i rekvizice různých předmětů a tak v Drásově byly tři kostelní zvony zabaveny a ponechán byl jen nejstarší (ten je na věži), v říjnu roku 1917 byly dokonce odebrány i píšťaly varhan. V současné době jsou ve věži kostela zavěšeny tři zvony.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.drasov.cz/, na kterých najdete další informace.