Prace u Brna

Prace u Brna

Poloha obce
Asi 10 km jihovýchodně od města Brna se vypíná protáhlý hřbet, oddělující území kolem Litavy od roviny jižně olomoucké silnice. Vytvořil se v třetihorách, v paleogenu, jako dno tehdejšího moře, jehož hloubka byla asi 500 m. Nejvyšším bodem je Pracký kopec s nadmořskou výškou 324 m. Ten je z jihu strmý a těžko schůdný. Pozvolněji se sklání směrem k východu a nad údolí Zlatého potoka. Severní svah je prudší a svažuje se do údolí, ve kterém se v nadmořské výšce 250 m rozkládá vesnice Prace.

Krajinný ráz, obyvatelstvo
V současné době má krajina katastrálního území Prace typický agrární charakter s velkými scelenými plochami orné půdy. Významnými krajinnými prvky jsou v prateckém katastru lesíky, větrolamy, rybník, Pratecký potok a údolní niva kolem potoka.

Prace se rozvíjela jako převážně zemědělská obec. Největší rozvoj nastal v 19. století, kdy se počet obyvatel a domů zvětšil skoro třikrát. Od roku 1930 má počet obyvatel trvale klesající tendenci. Poslední roky byl však zaznamenám mírný vzestup. V současné době žije v naší obci 840 obyvatel.

Archeologické nálezy
Katastrální území Prace se nachází v oblasti s velmi intenzivním pravěkým až vrcholně středověkým osídlením. Poznatky o tomto osídlení jsou však skromné. Z území známe dnes paleolitické osídlení, které vyhledávalo vyvýšené plochy, dále doklady o osídlení z období eneolitu, starší a střední doby bronzové a období malohradištní.

Z archeologických nálezů je to především štípaná industrie datovaná do období paleolitu, kostrové naleziště kultury unětické, dále nález pozůstatků sídliště a keramiky kultury mladohradištní a středověké osídlení vrcholného středověku. Celé území katastru Prace je považováno tedy za území archeologického zájmu.

Historie obce Prace
Přesné údaje o založení obce nejsou známy. Ve Volného Topografii je psáno, že osada Prace vznikla na úpatí nevysokého návrší v 11. nebo 12. století. Název vesnice je pravděpodobně odvozen od slova "prát", protože tu byla původně salaš, kde se stříhaly ovce, předla a prala se tu vlna. Tento název se postupně vyvíjel od původního PRACZ přes PRACZEM, PRACZIN, PRATCE, PRACA až k dnešnímu PRACE.

Roku 1362 koupila část osady kapitula sv. Petra a Pavla v Brně, zbývající část pak v roce 1386. Od toho roku patřila celá osada o 12 chalupách ke statku sv. Petra.

Prace velmi utrpěla během třicetileté války, kdy z 25 rodin zůstal pouze jeden člověk. V roce 1653 začalo nové osidlování obce. Toto osidlování přerušil vpád Tatarů na Moravu v roce 1663. Vojska zničila vše vybudované až na kostel a jedinou chalupu. Dne 2. 12. 1805 byla obec Prace střediskem Bitvy tří císařů.

Jak vyhlížela dědina po bitvě, o tom svědčí tento zápis:
"Polední slunce spatřilo vesnici zkrvavenou, rozstřílenou, plnou vojska živého i mrtvého. Z padesáti domů byly jen tři zachovány."

Roku 1866 táhlo naší vesnicí dvakrát pruské vojsko. Prace vytrpěla své též během 1. sv. války 1914 - 1918, při níž zemřelo 27 občanů. Jejich jména na věčnou paměť jsou vryta do pomníku padlých, který postavili občané v roce 1921.

V roce 1951 dne 30. ledna zažila naše obec tragickou událost. Chlapci nalezli dvě protipěchotní miny. Krátce poté došlo k výbuchu jedné z nich v přítomnosti chlapců. Ode dne výbuchu do tří dnů zemřelo 7 malých kamarádů. Na jejich památku byl postaven v témže roce pomník.

K pietní vzpomínce 50. výročí tragické události byl zhotoven památný kámen z pískovce z oblasti prateckého regionu, na kterém je replika smrtící miny ve skutečné velikosti, křížek a tabulka s nápisem.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Jana Nepomuckého, která se nachází ve středu obce na návsi, je typickým obrazem české krajiny a jejich sídel. Atmosféra mnoha míst v naší zemi je tvořena zákoutím se sochou tohot českého světce. V Praci se nachází podoba sochy poplatná pojetí 19. století a odráží se na ní donátorské úsilí a zbožnost lidu tohoto období.

Socha samotná má statičtější podobu, avšak vychází z klasického zobrazování sv. Jana v postoji a gestu s atributem kříže a s pěti hvězdami ve svatozáři. Korpus světce je ulit z litiny a stojí na vápencovém podstavci. Pomník je pak ohraničen laťkovým plůtkem, jenž dotváří kolorit venkova. Socha byla pořízena roku 1885 nákladem Barbory Novotné.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.praceubrna.wz.cz/, na kterých najdete další informace.