Střelice

Střelice

Historie
Po dlouhá staletí živá lidová tradice vypráví, že ve Střelicích sídlili zeměpanští střelci, chránící obchodní cestu vedoucí tudy z Brna do Ivančic a dále až do Znojma a že jejich opevněný dvorec stával pravděpodobně někde v blízkosti nynějšího farního kostela. Tuto domněnku podporuje i konfigurace okolního terénu a celého takzvaného horního konce vesnice - dnešní Bezručovy ulice - kdysi ze severu chráněného bažinatým údolím potoka, na západě a jihu hlubokými stržemi v nynějších ulicích Pod Lipami a Trpín i přes mocné nánosy a navážky dodnes znatelnými a na východní straně umělým příkopem.

Oprávněnost názoru na obranný charakter tohoto prostoru významně potvrzuje též výskyt tajných podzemních chodeb neznámého původu a stáří, náhodně odkrytých při kopání základů jižního křídla přístavby farního kostela v roce 1932 směřujících jednak na severovýchod přes dvory a zahrady selských domů na Kozí straně a vyúsťujících v někdejším sklepě domu č. 38 na téže ulici, jednak vedoucích na jih od kostela, zrušeným sklepem pod domem č. 53 a odtud pak dále na jihozápad, k zatím neznámému vyústění.

Také starobylý název lesa Lotrůvka rozprostírajícího se na jižní hranici střelického území ukazuje na jistou souvislost se střežením shora zmíněné obchodní cesty. Od sídla zeměpanských střelců odvozují střeličtí obyvatelé i název své obce. Jako důkaz pravděpodobnosti tohoto starobylého místního výkladu může sloužit i volba střely a šípu za jedno z pečetních znamení obce použitého již na první pečeti z roku 1589.

Nejstarší dochovaný písemný záznam pojmenování obce - Strzielcz - známe z latinské zakládací listiny kartuziánského kláštera z roku 1375. Naproti tomu písaři česky psaných dokumentů z 15. století užívají pojmenování Strylicz, Strzilicz i Strzielicz. V listinách ze 16. století přetrvává tvar Strzelicz nebo Strzelycz, který nacházíme i na již zmíněné nejstarší obecní pečeti z roku 1589.

V německy psaných katastrech a jiných dokumentech ze 17. až 19. století používali vrchnostenští písaři forem Strzelitz, Strželitz, Střzelic i Střelitz. Tvar Strelitz nalezneme na staré farní pečeti s vyobrazením sv. Jiljí i na mapovém zákresu obce na mapě markrabství moravského od G. M. Tyrolského z roku 1692. Naproti tomu postrádáme spřežku - tz v některých starších zápisech ve farních matrikách i v nápisu na nejstarším střelickém zvonu z roku 1731, kde na jejím místě figuruje písmeno c - Strelic.

Památky

Kostel Nejsvětější Trojice

Kříže a pomníky

Hraniční kameny
Obec Střelice byla ve své historii spjata s hajanskou vrchností. Dodnes nacházíme na území obce hraniční kameny, které toto panství ohraničovalo. V obci Hajany, která je od naší obce vzdálena vzdušnou čarou asi 8 km se nacházelo sídlo hraběcí vrchnosti Dejmů. Pokud přijíždíme do obce Hajany od Ořechova, uvidíme zchátralé hraběcí sídlo na levé straně cesty a v vpravo asi 50 metrů od silnice v lese stojí hrobka tohoto rodu.

Stav v roce 2000: neudržovaná stavba se zazděným vchodem.

Na katastrálním území obce taktéž můžeme nalézt hraniční kameny Kartuziánského kláštera v Brně, Králově Poli. Ten založil 13. srpna 1375 markrabě Jan Jindřich Lucemburský a daroval mu mlýn Na Dornychu, předměstí na Trnité, vinici v Obřanech, ves Černovice a také mimo svého jiného majetku i obec Střelice. Zakládací listina je dnes uložena v oblastním archivu v originále. Pokud mluvíme o hraničních kamenech, je nutno zde uvést i vypodobnění hraničního kamene, na kterém jsou znázorněny části znaku obce Střelice.

Podzemní cesty

Střelická bažinka

Zajímavosti

Vodní díla na Obravě

Ostopovický mlýn
Ostopovický mlýn představuje svého druhu památník technického pokroku v československém mlynářství a rozvoje vodní energetiky. Mlynář Palánek šel s dobou a pochopil význam moderních pohonných strojů - turbín - pro zvýšení výkonu a produkce v oboru. Jako první totiž v českých zemích a druhý v tehdejším mocnářství si objednal u tehdy prvního monopolního výrobce těchto strojů na světě nový vynález - Kaplanovu turbínu. V té době nebyla zdaleka samozřejmostí a těžce si probojovávala své místo v hydroenergetice. Zhotovitelem díla byla brněnská ocelárna a slévárna šedé litiny Ignáce Storka (dnes ŠMERAL, a.s.). Tato firma jako jediná nejenom u nás, ale i v celé Evropě se nebála jít s Kaplanem do výzkumného a výrobního neznáma. Realizovala jeho výzkumnou laboratoř na brněnské technice a také odzkoušela a vylila první prototyp turbíny tohoto druhu pro rakouskou textilku ve městečku Velm.

Druhou zakázkou této firmy byla právě realizace na ostopovickém mlýně mlynáře Palánka. Turbína s označením KT 38 byla postavena pro spád 5 m s průměrem oběžného kola 150 mm. Dosahovala 1800 ot/min. s garantovanou účinností 75% při průtoku 0,036 m3/sek. Tato vysoká účinnost na svou dobu byla dosahována regulací oběžného a rozváděcího kola. Turbína dosahovala maximálního výkonu 1,8 koňské síly což činní 1 kW. Stroj byl uveden do provozu již po vzniku nového státu - 23. října 1919. V československém mlynářství se Kaplanova turbína obdobného typu uplatnila ještě jedenkrát a to na mlýně pana F. Gráfa ve znojemských Nicmanicích v letech 1922 - 1923. Obě turbíny sloužily svým provozovatelům po řadu let a ukázaly cestu k inovacím vodního pohonu v našem mlynářství.

Převorská rezidence
Převorská rezidence se nacházela v místech ulice Ve Dvoře a částečně ji tvořila ulice Brněnská (dříve Horní). Dodnes stojí přízemní hospodářské budovy adaptované převážně na obytné domy a to, jak přízemní, tak poschoďové. Z někdejší jednopatrové převorské rezidence zůstaly jen křížově klenuté přízemní místnosti v domech č.p. 174, 175 a 176, většinou však zakryté falešnými stropy a dřevěné schodiště v domě 176, kdysi vedoucí do patra rezidence strženého již v roce 1892. Portál převorské rezidence zdobil kamenný štít s moravskou orlicí, který byl později přemístěn do vestibulu budovy Staré školy.

Štít nese latinský nápis, jehož český překlad zní: "Václav převor kartouze brněnské ne sobě ale nástupcům zbudoval 1731." Z rezidence se zřejmě zachoval mariánský oltář, který byl přemístěn do farního kostela v roce 1784 spolu s obrazy sv. Norberta, sv. Dominika a Huga. Tyto obrazy jsou zavěšené v lunetách severní zdi staré chrámové lodi a spolu s obrazem P. Marie s Ježíškem na oltáři a dřevěným křížem v chrámové předsíni.

Tyto skutečnosti nepřímo dokládá matrikový záznam farnosti Střelické a ústní podání. Dekretem z 12. ledna 1782 císař Josef II. zrušil kláštery a kartuziánský majetek propadl konfiskaci. Pozemky i dvůr připadly Náboženskému fondu a ten jej rozdělil. V roce 1786 koupil zbytkové hospodářství u dvora Johann Richter, který je už koncem dubna 1786 postoupil Vincencii Seitlové. Ta za rok na to vše prodala za 6 000 zlatých Cecílii ze Sekenbergu, majitelce statku v Troubsku. Dalším majitelem dvora byl střelický pololáník Matouš Holešovský, který dvůr koupil ve veřejné dražbě 24. července 1807 od Leopolda z Koffilerů a Sekengeru - dědice Cecílie ze Sekenbergu za 25 tisíc zlatých, které složilo dohromady 39 podílníků.

Pomníček myslivce Roberta Bartla

Husův kámen

Poutní místo Peregrínek
Toto poutní místo se nachází na katastru obce Ořechov, na jejím východním okraji, takřka na rozhraní s obcemi Hajany a Želešice. Od Střelic je vzdáleno cca 7 kilometrů. Správcem poutního místa je farní úřad v Ořechově. Kaple stojí na náhorní planině o rozměrech cca 40 x 70 metrů. Dříve se poutě konaly na církevní svátek Na nebe vstoupení Páně tj. čtyřicátý den po Velikonocích (čtvrtek). V posledních letech ořechovská farnost opět tradici obnovila.

V minulosti to bylo hojně navštěvováno poutníky ze Střelic, ale i ze širokého okolí. Dle vyprávění pamětníků se chodívalo ze Střelic pěšky a celé prostranství kolem bylo zaplněno. Kolem kapličky stávali váleční invalidé, kteří doufali v uzdravení. O osobnosti sv. Peregrinka Laziosi víme, že se narodil roku 1265 a zemřel roku 1345 ve věku osmdesáti let. Svatořečen byl roku 1726. Je znám jako poutník a žil ve Forti v Itálii. Je patronem rodiček, šestinedělek a kočích. Věřící se obraceli k patronovi s prosbami o pomoc při nemocech nohou, revmatismu, moru, dně a rakovině.

Mosty na trati

Šibeník
Šibeník je kopec vysoký 430 m n. m. Nachází se na katastrálním území obce Omice poblíž severozápadních hranic s naší obcí.

Hajanská vrchnost

Vodní zdroje a hranice katastru obce

Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně
Mnoho střelických občanů na svých procházkách do přírody a za "houbařskými úlovky" navštěvuje polesí Bučín, který je součástí Přírodního parku Bobrava a býval v dobách Komenského frekventovanou spojnicí s Brnem. Nejvýše položenou vesnicí v okolí tohoto polesí je obec Hlína. Tato byla odedávna a stále je známá a vyhledávaná díky své nadmořské výšce a poloze pro krásný rozhled do širokého okolí, zejména na Pálavské vrchy. V každém ročním období zde můžete spatřit, při dobré viditelnosti, nádherný výhled na celou Jižní Moravu. Proto tu také stávala rozhledna, která byla v roce 1938 pro špatný technický stav rozebrána. V současné době probíhá výstavba rozhledny nové, která se bude jmenovat "Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně" a bude vysoká 22,5 m.

V neděli dne 17. září 2006 se u rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně shromáždili turisté a příznivci této stavby. Více než 200 účastníků bylo spokojeno především s tím, že už rozhledna stojí, i když je třeba dodělat ještě některé práce. Přálo i počasí. Setkání na tomto místě organizují turisté a obec Hlína již pošesté. Předseda Klubu českých turistů Ivančice ing. Moravec zahájil setkání, přivítal všechny přítomné a zástupce všech tří subjektů, které se na výstavbě rozhledny podílely. Starosta Hlíny pan Dostalý ve svém vystoupení zrekapituloval postup prací při výstavbě rozhledny, vyzvedl pomoc firmy IVYSO, díky níž rozhledna stojí. Objasnil i problémy, které s výstavbou rozhledny souvisely a souvisejí. Poděkoval za aktivní přístup okolních obcí a oznámil, že celá rozhledna bude hotova do konce měsíce října. Pak proběhne kolaudační řízení a v jarních měsících by měla být slavnostně otevřena a předána k užívání.

Sportovní areál Sluníčko
Sportovní areál Sluníčko je otevřen denně od 10:00 do 22:00 hodin a nabízí široké letní sportovní vyžití. Vedle bazénu pro plavání je k dispozici stolní tenis, kulečník, stolní tenis, badminton, hřiště na volejbal a nohejbal.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.streliceubrna.cz/, na kterých najdete další informace.