Ketkovice

Ketkovice

Kronika
Přibližně v roce 1920 byla uzákoněna národním shromážděním povinnost obcí vést pamětní knihu. Prvním kronikářem byl řídící učitel Cyril Vrba, který zaznamenává v první oficiální kronice obce Ketkovice dění v obci od roku 1921do 1940. Od roku 1941 vede kroniku učitel Josef Kerndl.

Zvyky a obyčeje
Zvyky a obyčeje v obci se příliš nedochovaly. Pouze z vyprávění starých pamětníků je patrné, že se nelišily od těch, které popisovali ve svých románech B. Němcová, K. V. Rais aj.

Nejhlučnější byly hody, které se slavily po svátku Sv.Havla v říjnu. Původně trvaly 3 dny. Po obci chodily stárci ,stárkové a chasa, která v maskách vybírala od občanů peníze a potraviny pro muziku. Večer potom bylo tzv."zasaďování". Stárci pozvali stárkové do hostince k jednomu stolu a uctili je vínem. Stárkové platily za uctěnou. Těmito penězi hradili stárci výlohy na hody – muzikanty a poplatek do chudinské pokladny.

O Štědrém dni neměl místní lid v dřívější době žádných charakteristických zvyků. Pouze na Smrtnou neděli chodily děti se Smrtkou, zpívaly a z dárků, které dostaly, vystrojily si u některého děvčete hostinu.

Zvláštní zvyk, který se provozoval pouze v Ketkovicích bylo koledování na Svatého Řehoře, kdy školní děti chodily zpívajíce po domácnostech a dostávaly potraviny a peníze. Z toho byl pak uspořádán školní bál. V součastné době se tradice "Havelských hodů" stále udržuje, ale v trochu pozměněné podobě.

Spojovací prostředky
Cesty do Ketkovic bývaly velmi špatné. Roku 1885 byla prodloužena železnice ze Zastávky do Okříšek. Roku 1890 byla postavena silnice z Ketkovic do Oslavan. Roku 1922 postavila obec silnici k Lukovanům , roku 1907 ke ketkovskému mlýnu.

V součastné době byla silnice z Ketkovic do Ivančice a z Ketkovic do Rapotic, kde je železniční stanice částečně opravena. V obci Ketkovice funguje autobusová doprava jak na směr Rapotice (s návazností na vlakové spoje), tak na směr Ivančice.

Průmysl
Kolem roku1850 a v letech pozdějších se započalo s těžbou uhlí v okolí Zastávky, Babic, Zbýšova , Rosic a Oslavan – tzv. Rosicko –oslavanské uhelná pánev.V roce 1850-53 postaven cukrovar v Oslavanech, roku 1912 postavena elektrárna v Oslavanech. Vznikem těchto pracovních příležitost docházelo v obci k rozdělení obyvatelstva na dělnické a rolnické. Nyní se již delší dobu uhlí v uvedených lokalitách netěží.

Kostel
Místní kostel byl postaven v roce 1780 na místě vystavěného starého kostela z 13. století. Prvním farářem byl Ludolf Jakobný. Hlavní oltář maloval František Werner z Brna roku 1829. Varhany pochází z roku 1883. Kostel má tři zvony, z časového rozmezí od roku 1775-1917. Věžní hodiny byly zbudovány v roce 1902.

Knihovny, spolky a peněžní ústavy
Obecní knihovna byla zřízena v roce 1920 obnosem 1000,- Kč. Prvním knihovníkem byl řídící učitel Cyril Vrba a zřízena tzv. knihovní rada. Dále byla zřízena dělnická knihovna III. Internacionály, která měla sídlo v hostinci u "Mohelských" a knihovna"Venkovské omladiny".

Tělocvičné spolky: Tělocvičná jednota F. D. T. J. Členové Orla byli organizováni v Čučicích, Skauti.
Hospodářské organizace: konsumní družstvo "Vzájemnost-Včela".

Peněžní ústavy:
Spořitelní a záloženský spolek pro farnost čučickou, Potravní a záloženský spolek "Vzájemnost-Včela", zapsané společenstvo s neomezeným ručením "Reiffeisenka".

Politické spolky:
Lidová jednota československé strany lidové-Ketkovice, Politická organizace III. Internacionály a sociálně demokratická.

I. světová válka
Všeobecná mobilizace vyhlášena ze 3. na 4. srpna 1914. Odpoledne roku 1914 doprovázejí obyvatelé Ketkovic 92 narukovaných mužů . Z toho padlo 20 mužů, v zajetí bylo 24 mužů a 9 bylo Legionářů. V průběhu války byly vydávány potravinové lístky a zemědělci museli odvádět státu obilí za stanovené ceny. Zemědělec nesměl prodat obilí bez povolení úřadů žádnému soukromníku. Prodávalo se však tajně a cena za 1q pšenice byla 600-1000,- Kč. Potravin bylo v této době málo. Každý válečný rok byly sepisovány zásoby obilí, mouky a stanovena spotřeba na osobu a spotřeba ovsa na koně. Dále se muselo odvádět státu i z každého poraženého kusu vepřového dobytka určité množství sádla. Pro náš okres byl ustanoven obchodník Prager v Náměšti nad Oslavou.

V roce 1917 byl náš kraj postižen velkým suchem. Počátkem roku 1918 bylo patrné, že se válka chýlí ke konci. Příměří bylo uzavřeno 3. 11. 1918. 28. října byla prohlášena v Paříži svoboda našeho národa a zřízení nezávislé republiky Československé s prezidentem T.G.Masarykem. V Ketkovicích zasazena 8. 11. 1918 l"Lípa svobody".

Kulturní činnost
Od roku 1925 se konaly např. "Dětská akademie", skauti hráli pravidelně divadlo, byla zorganizována žákovská výstava. 23. 8. 1925 byly svěceny zvony.Do kulturní činnosti se zapojovali skauti, hasiči sociální demokraté a komunisti.

Události v obci do II. světové války
V roce 1932 se začíná projevovat velká nezaměstnanost - založen spolek na podporu nezaměstnaných. Situace s nezaměstnanými se s každým rokem prohlubovala. V roce 1935 provedeno první dobrovolné očkování proti záškrtu. V roce 1936 postavena požární nádrž.

II. světová válka
V roce 1938 po zradě našich spojenců podepisuje prezident republiky Dr. E. Beneš v Mnichově s A.Hitlerem dohodu o postoupení našeho pohraničí. V naší obci byla vyhlášena všeobecná mobilizace do 40 roků a to 22. 9. 1938 ve 22,15hod. Byly ustanoveny 6členné pozorovatelské hlídky, Skauti postavili 3 telefonní linky. Všechny politické strany v Ketkovicích se v listopadu rozpustily a utvořily se dvě nové: Národní jednota a Národní strana práce. 28. 1. 1939 se vzdává svého úřadu dosavadní starosta V.Leitner. 1. 4. 1939 přebírá funkci starosty pan Jaroslav Mohelský.

Od listopadu 1940 jsou zavedeny lístky na všechno. Úřední řečí se stala němčina. V naší obci je začátkem protektorátu 774 obyvatel české národnosti a 7 obyvatel přijalo německou národnost.Došlo k zavření vysokých škol, čímž byli postiženi dva studenti z naší obce a to:Anděla Svobodová č.p. 47 a Jaromír Boček č.p. 103. V době Heydrichiády nebyly v Ketkovicích prováděny žádné prohlídky ani zatčení. Podíváme-li se do rodin místních občanů,uvidíme, jak celá rodina sedí u radiopřijímače a poslouchá stanice jako "Volá Londýn" či "Hovoří Moskva".K poslouchání rozhlasu se schází lidé hlavně u p.Mohelského č.37, u p. Pelce č. 104, u p. Feješe č. 102.

Z řad místních obyvatel muselo odejít do Německa na nucené práce 30 lidí. 1 občan na nucených prácech zahynul. Dále pak museli místní občané povinně pracovat na výkopech zákopů.

V roce 1942 musela obec odevzdat 2 zvony. Projevuje se velký nedostatek uhlí. V době protektorátu byly odvlečení do koncentračních táborů dva lidé a to:Arnošt Vítězslav Harák a prof.Leoš Boček. Dne 19. 3. 1945 zřízen v místní škole tábor pro uprchlíky. 25. 8. 1944 přeletělo pře naši obec na západ 300 anglických bombardovacích letadel.

Dne 15. 4. 1945 prchají německé kolony ve zmatku do Ivančic. Po poledni přijel do Ketkovic transport ruských zajatců. 18. 4. 1945 je ve vesnici plno německých vojáků. Ti pak prchají směrem na Rapotice, kde jsou napadeni partyzány. Na k.ú. Ketkovic padli v tyto dny p. Krontorád z Čučic a pí. Jirglová č.50. I v naší obci bylo organizováno partizánské hnutí.

Dne 23. 4. 1945 přijeli první Rudoarmějci. Hasičská zbrojnice byla dána k dispozici sovětským vojákům.Od 26. 4. 1945 přišlo nařízení pro muže od 17 - 50 let, aby se dostavili kopat zákopy. Stále se bojuje. Na obou stranách silnice Rapotice-Čučice se pracuje. Nad vesnicí se objevily sovětské stíhačky. Němci zahajují protiletecký útok. Vesnice na několika místech hoří. Hasiči nestačí likvidovat požáry.Vyhořelo celkem 6 stodol , 1 kůlna a totálně zničen byl dům p.Rouse č.27.Zapálen byl dům p.Malce č. 68, který také shořel. Za náletu zahynula paní Rousová č. 27, paní Šultesová z Brna. Znovu se musí kopat zákopy. A to za Hrázkou a v Oprátkách. Stále se bojuje a střílí. 3. 5. 1945 se kopou zákopy v Oprátkách. Při této práci docházá k úrazu p.Obršlíka č.58, který šlápl na minu a ta mu utrhla nohu nad kotníkem. Každý den od 4,30hod. do 8hod. se střílí z děl a kulometů.

Dne 5. 5. 1945 je Němci zajištěn starosta obce p.Mohelský a řídící učitel Selinger jako rukojmí. 8. 5. 1945 již v dopoledních hodinách silná dělostřelecká palba Rudé armády. 25 mladých mužů z Ketkovic muselo kopat bunkry v Seřinech za plné palby. Vrátili se v pořádku. Němci měli mnoho mrtvých a zraněných. Do bojů se přidávají i pověstné ruské "Kaťuše". Od 21 hod. osvětlují Rusové ustavičně obec raketami. Kolem 23 hodiny palba ustává a Němci zmatečně běhají po obci. Po 24 hodině Němci prchají z Ketkovic.

Dne 9. 5. 1945 k ránu přijíždí povozy,děla a auta sovětské armády. Občané je srdečně vítají. Protože Němci zničili most přes potok Hrázka, započala hned ráno jeho oprava. V 11 hodin byla oznámena německá kapitulace.Nešťastnou náhodou vešli na minové pole chlapci Z.Kratochvíl a V.Čech a oba přišli o nohu. Při odstraňování min v Hrázce přišel o nohu i p. Kolek č.106. V průběhu války byl na k.ú.Ketkovice zabit jeden sovětský voják N. Samodurov a to u "Ketkovického mlýna" při průzkumu. Později byl převezen na ruský hřbitov do Ořechova. V místě jeho zabití je postaven pomníček. 9. května 1945 definitivně končí II.světová válka. Počet a jména mužů, kteří narukovali do II.světové války nejsou v kronice uvedeny.

Období po II. světové válce do roku 1947
Dne 10. 5. 1945 ustaven místní národní výbor. Předsedou se stal J. Mohelský, místopředsedou V.  Leitner č. 79. V neděli 13. 5. byla uspořádána oslava osvobození obce. Dne 22. 5. se vzdává své funkce p. Mohelský a vedením národního výboru byl pověřen p.Leitner. Dále byly vypracovány soupisy způsobených škod válkou.

Dne 30. 6. 1945 měl místní národní výbor 16 členů. Tajemníkem byl zvolen F.Pospíšil. Dále byly vytvořeny komise a to:bezpečnostní,zásobovací,hospodářská,osvětová,finanční,stavební, sociální a živelná. Dne 17. 5. 1945 byla slavnostně otevřena po válce škola a v roce 1946 dochází k její opravě.
Rok 1947 – katastrofální sucho.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ketkovice.cz/index.asp, na kterých najdete další informace.