Vysoké Popovice

Vysoké Popovice

Obec Vysoké Popovice je obec s dlouhodobou tradicí s první zmínkou již z roku 1228. Leží na západní hranici okresu Brno – venkov, na hlavní silnici a železniční trati Brno – Rosice – Třebíč, 30 km od Brna. Katastr obce má rozlohu 389,99 ha, leží ve výšce 459 m n. m., v obci žije 623 obyvatel.

Obec Vysoké Popovice nabízí svým občanům dva obchody se smíšeným zbožím, mateřskou a základní školu. V obci působí Česká pošta. Sportovní vyžití je možné na místním fotbalovém hřišti a dvou tenisových kurtech, hodiny aerobiku probíhají v tělocvičně místní školy.

V obci se nachází kostel sv. Jana Křtitele, který obklopuje místní hřbitov s lipovou alejí. V současnosti je v obci nově zbudovaná kanalizace s Čistírnou odpadních vod, obec je plynofikována, ve 2/3 obce je zrekonstruovaný vodovodní řad, přes obec vede nově zrekonstruovaná státní silnice I/23, kterou obklopují nově zbudované chodníky ze zámkové dlažby.

Historie
(Popovice, farnost s filiálním kostelem v Lukovanech a jednou kaplí, dále s jednou kaplí v Zakřanech)

Tato farní obec leží na místní vyvýšenině a na přilehlé okresní silnici vedoucí od Rosic k Náměšti. Pod farnost dále spadají Jakubov, Lukovany s kostelem, školou a jedním statkem, dále Příbram, Rapotice a Zakřany, dále jeden mlýn. Jakubov a Rapotice tvoří část náměšťského velkostatku, ostatní obce jsou přiřazeny k velkostatku v Ivančicích. Farní škole v Popovicích, postavené z peněz patrona kolem roku 1820 připadlo asi 130 a střední škole v Lukovanech, vystavěné obcí v roce 1812 s dosazeným učitelským sborem asi 70 kusů dobytka. Farní škola má k dispozici pro plnění plateb v naturáliích roční rentu ve výši 36 zlatých a 40 krejcarů.

Počet věřících: 2100 katolíků a 9 židů.

Dominium:
kromě Jakubova a Rapotic rosický velkostatek, jehož vlastník svobodný pán Johann Sina, byl současně i jeho patronem.

Faráři:
od 17. září 1850 pán Vincenz Schnaubelt, člen církve cyrilometodějské, nar. r. 1811 ve Šlapanicích, řádným duchovním od r. 1838, předtím výpomocný duchovní tamtéž.

Památka

Farní kostel sv. Jana Křtitele
Stojí na vyvýšenině mimo obec. Původem je značně starý, což dokazují dva sestupné schody , jakož i severní předsálí s kamenným pažením dveří hlavního vchodu /15. stol./ a nízce klenutý presbytář /14. stol./, avšak od r. 1837 z velké části zmodernizován. Nejdříve to byly dveře, které se tehdy zřítily /92 zlatých/, v r. 1844 se kostel dočkal na náklady patrona nové cihlové střechy /600 zlatých/ a konečně v r. 1850 doznal kostel největších změn v interiéru, kdy dva původní oltáře sv. Jana a sv. Anny, ke kterým přibyl jeden nový, byly zcela renovovány. K tomu přibyl taktéž A. Hübnerem namalovaný oltář, dále svatostánek s pozlacenými cherubíny, svícny, okénky, z r. 1852 pocházejí nová křížová cesta /vysvěcená o 11. postní neděli téhož roku/ - vše na náklady farníků a jednotlivých dobrodinců /740 zlatých/, přičemž šlechetný patron nechal v r. 1857 položit novou kamennou dlažbu za 480 zlatých.

Přízemní fara
V blízkosti kostela, jejíž střecha byla v roce 1842 nově pokryta, má (téměř) dvě obytné místnosti, jednu pro faráře a pro výpomocného duchovního a jednu pro služebnictvo /čeleď/, kromě kuchyně a komory.

Dále přilehlá hospodářská stavení, která obklopuje ovocný sad, jehož tři strany nechal farář v roce 1853 nově oplotit po té, co se hospodářské budovy již v roce 1837 dočkaly nových šindelových střech, na náklady patrona, který nechal v r. 1853 taktéž postavit nové stáje pro dobytek.

Z historie:
o tomto obročí se nám dochovalo velmi málo zmínek. Jisté je, že fara existovala již v r. 1353, a že její patronát náležel vlastníkům tohoto pozemku.

Kolem r. 1412 již zde byla kaple s vlastním knězem, o níž se nám taktéž nedochovalo mnoho zpráv. Zda-li byl v roce 1398 zde působící Adam von Popowitz, člen církevní rady, farářem, není známo.

Je jisté, že obročí patřilo nějakému Bohuslavovi, a že čučického faráře žaloval u biskupské kurie ohledně odebrání desátku, jehož polovina byla poukázána přifařeným Popovicím /Popowitz/.

Jeho žaloba byla shledána v roce 1482 jako oprávněná. Nicméně Bohuslavův nástupce Georg, který sem přišel v roce 1482 z Veverské Bítýšky, musel žalobu ve stejném roce proti rapotickému velkostatkáři Heinrichu von Daubrawitz-Tempelsteinu, znovu vznést, aniž by věděl, jak vše dopadne.

V 16. století se také zde rozmohlo kacířství. Fara zanikla poté, co si veškeré farní pozemky, kromě jednoho lesa, rozdělili mezi sebou sedláci.

Karl von Žerotin zbavil jednoho sedláka povinnosti odvádět kostelu dvě libry vosku a zajistit duchovnímu pastýři dopravení na bohoslužbu, což hlásil konzistoři v roce 1653, jako zprávu rosického faráře.

Pod rosickou zprávou, které byla tato ,,Curatie“ přičleněna asi v roce 1625, jako dceřiná správní jednotka, a kterou zůstala až do zřízení ,,Lokálie“ v roce 1768. V roce 1691 kostel vlastnil jeden oltář, jeden pozlacený /původně stříbrný/ kalich, tři mešní roucha, tři zvony a jednu krávu, která byla pronajímána za jeden zlatý a třicet krejcarů ročně.

Tehdy zde údajně působili místní pastoři. Část farních pozemků si přivlastnila vrchnost. V roce 1845 byla tato ,,Curatie“ znovu povýšena na farnost.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vysoke-popovice.cz/, na kterých najdete další informace.