Omice

Omice

Vesnice se nachází západně od Brna, na 10° 27´ východní délky a 49° 8´ severní šířky, v nadmořské výšce 380–390 m. Kostel je ve výšce 387 m. Obec je situována na kopci nad údolím říčky Bobravy, která se táhne v celkové délce 35 km s povodím 186,6 km a vlévá se do Svratky nad Rajhradem.

Údolí Bobravy je na pravém břehu tvořeno kopcem Bučínem, který se táhne od Tetčic na jihovýchod po způsobu hřbetu v délce 7 km. Nejvyšší výšky dosahuje nad Tetčicemi a to 444 metrů nad mořem. Svah Bučína je veskrz k Bobravě zalesněn. Myslivna na Bučíně proti Omicím je ve výšce 443 metrů nad mořem.

Zajímavosti
Velmi zajímavý objev učinil pan Diviš v roce 1993, kdy ve výkopu pod samoobsluhou v ulici Studýnka objevil sedimenty, které nasvědčují, že v těchto místech bouřilo moře. Stáří této po stránce paleontologické velmi bohaté mikrofauny se může odhadovat na cca 16,5 milionů let. Takže Omice byly součástí spodnotradenského moře s normální slaností a teplotou subtropickou až tropickou.

Skoro ze všech stran se musí do Omic jít do kopce. Z těchto důvodů jsou Omice od sousedních obcí poněkud odříznuty. Jedinou přístupovou cestou v minulosti byla lesní cesta od hájenky do ulice Studýnka. K usnadnění dopravy byla do Omic v letech 1904 až 1905 od okresní silnice tetčicko-střelické zřízena serpentinovitá odbočka v délce 2 km. Z počátku byla vystavěna jen na okraj vesnice a další prodloužení přes vesnici až k sousednímu Troubsku bylo provedeno až ve válečném roce 1915, čímž obec nabyla přímého spojení s Brnem. Okraje silnice byly osázeny třešňovými stromy. Při stavbě silnice, v prvé etapě, byl skosen život 16 leté Anastázie Křížové, která pro svoji bystrost a milou povahu byla všemi sourodáky oblíbená. Následkem neopatrného podkopání břehu dne 16. srpna 1905 byla zasypána sesutou vrstvou hlíny a ihned usmrcena. Smutnou událost připomíná kříž, postavený rodiči zasypané proti místu neštěstí.

Ode vsi asi ¾ hodiny severním směrem probíhá státní silnice z Brna k Jihlavě, vybudovaná v předposledním desetiletí 18. století za císaře Josefa II., takže se této silnici ještě ve 20. století říkalo mezi obyvatelstvem „císařská silnice“. Nyní v těchto místech probíhá dálnice. Vůkol bohaté státní lesy rosického velkostatku pěknými partiemi a příjemné prostředí vesnice lákalo četné výletníky, kteří procházívali tudy ze střelického nádraží do kraje Pohádky máje a na památný hrad Veveří. Jehličnaté a listnaté polesí je také oblíbeno houbaři. Z vesnice rozevírá se, od prvních dnů jarních až po podzimní bohaté barvy, krásný pohled do živé přírody.

Přírodní park Bobrava
Do katastrálního území obce zasahuje „Přírodní park Bobrava“. Byl zřízen 1. ledna 1982 jako oblast klidu. Slouží k ochraně krajinného rázu s významným soustředěním estetických a přírodních hodnot.
Přírodní park „Bobrava“ se nachází ve střední části povodí toku Bobravy včetně pramenného území Šatavy. Jedná se o lesnaté území s průměrnou nadmořskou výškou cca 400 m a značně zachovaným přírodním rázem krajiny, které dominuje vlastní tok Bobravy s vyvinutou údolní nivou a lesní komplexy, které si ve značné míře zachovaly kvalitní dřevinnou skladbu s převážným zastoupením původních druhů listnáčů.

V přírodním parku Bobrava se nachází maloplošné chráněné území – přírodní památka Střelický les s přirozeným lesním společenstvem buko-dubového vegetačního stupně s výskytem xerotermofytů, zejména Třemdavy bílé. Druhou přírodní památkou v území je mokřad Střelická bažinka.

Ochrana území přírodního parku se realizuje s cílem zachovat relativně málo narušené přírodní prostředí s jeho biologickými a estetickými hodnotami, přičemž se předpokládá jeho využití pro krátkodobou pohybovou rekreaci obyvatel jihu brněnské sídelní aglomerace.

Zřizující vyhláška omezuje nebo zakazuje některé činnosti, které by mohly vést k narušení stávajícího krajinného rázu a existujících přírodních a estetických hodnot území.

V rámci zlepšení poměrů v parku byl vybudován v roce 1992–1993 v trati Horního rybníka vedle železniční trati Střelice – Tetčice umělý mokřad, kde se začíná znovu rozmnožovat vodní ptactvo a různí živočichové, kteří doplňují faunu přírodního parku.

Historie
První písemná zpráva o Omicích jako obci je v darovací listině, kterou kníže Oldřich Brněnský a jeho bratr Litold Znojemský roku 1104 darovali benediktinskému klášteru (benediktinský klášter Nanebevzetí Panny Marie) v Třebíči 7 osad z Brněnska a 15 obcí z Jihlavska. Mezi obcemi jsou jmenovány Omice (Omici cun vinea – Omice s vinicí) a také Tetčice, také s vinicí. Tato zachovaná listina pochází pravděpodobně z konce 12. století.

Darovací listina se po dlouhou dobu považovala za pravý dokument. Výsledky bádání historiků potvrdily, že se jedná o pozdější zápis zcela v této době obvyklý. Není důvod domnívat se, že obec v této době neexistovala. Porovnáním jmenovaných obcí v seznamu, a to i zaniklých, nikterak nebrání domněnce, že obec v té době existovala. Stanovené datum 1104 lze považovat jako první připomínku obce Omice.

V průběhu let 1021-1028 byla Morava obsazena českým vojskem a měla se stát královstvím Břetislava I., potomka knížete Bořivoje v páté generaci. Kníže Břetislav svěřil jurisdikci nad Moravským biskupstvím pražskému biskupu Šebířovi. Následující půlstoletí lze charakterizovat jako dobu tvrdého upevňování české nadvlády nad podrobenou Moravou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.omice.cz/, na kterých najdete další informace.